Záměr, který počítal s výstavbou apartmánových domů a hotelů (95 objektů s 549 lůžky, zábor 25,4 ha půdy), byl i po druhém přepracování shledán nevhodným kvůli významným negativním dopadům na životní prostředí a krajinu. Podle hodnocení EIA by záměr způsobil významné zhoršení stavu životního prostředí, zejména kvůli zvýšenému přísunu fosforu do vodní nádrže Lipno, narušení krajinného rázu a biotopů chráněných druhů a značnému záboru nejhodnotnějších půd.

V oblasti Lipenska žije přibližně 10 tisíc stálých obyvatel a již nyní je zde k dispozici zhruba 16 tisíc rekreačních lůžek. Výstavba zde posledních 10 let nepolevuje. Podle odhadů spolku Lipensko pro život by dalších až 35 aktuálních záměrů mohlo přinést až 9 tisíc nových lůžek a zabrat až 250 hektarů dosud volné krajiny. Toto číslo zdaleka nevyčerpává veškerý potenciál zastavitelných ploch vymezených v územních plánech.

„Podařilo se zastavit jeden ze záměrů, který by měl devastující dopad na krajinu a životní prostředí v oblasti Lipenska," říká Vladislav Smolka, předseda spolku ŠUMAVANENAPRODEJ. „Toto rozhodnutí je významným úspěchem pro ochranu přírody a krajiny v oblasti Šumavy. Jsme rádi, že se s podstatou našich připomínek krajský úřad ztotožnil."

Záměr sice počítal s výstavbou lokální čistírny odpadních vod, ta by však nezabránila zvýšení vnosu čistého fosforu do jezera o 83 kg ročně. Problémem je, že koncentrace celkového fosforu ve vodní nádrži Lipno již nyní převyšují hodnotu požadovanou pro dosažení dobrého ekologického stavu více než dvojnásobně, přičemž hlavním zdrojem jsou odpadní vody. Ačkoli moderní čistírenské technologie, jako např. membránové, by mohly dosáhnout nižších koncentrací fosforu, nejsou z důvodu vyšší pořizovací ceny zatím v oblasti Lipenska vůbec využívány.

Dotčené území zahrnuje vysoce hodnotnou zemědělskou půdu, konkrétně louky s bohatou biodiverzitou. Při biologických průzkumech zde byly zjištěny stovky druhů rostlin, hmyzu, obojživelníků, plazů a ptáků, mnohé z nich zvláště chráněné. Většina zjištěných druhů je vázána na stávající luční biotopy, které by realizací záměru byly významně narušeny nebo dokonce zničeny.

„Dlouhodobě upozorňujeme, že pokračující zástavba na Kovářovském poloostrově, ale i na celém Lipensku, má negativní vliv na biodiverzitu. Zatímco kovářovské tokaniště tetřívků už nenávratně zmizelo, další ohrožené druhy na levém břehu Lipna stále žijí. Zachovejme pro ně zbývající kousky přírody i do budoucna,“ říká biolog Jiří Řehounek ze spolku Calla.

Krajský úřad ve svém rozhodnutí zdůraznil význam kumulativních negativních vlivů v kombinaci s dalšími záměry v oblasti (zejména Vision Lipno), které by vedly k celkové proměně charakteru krajiny z dosud nezastavěné, extenzivně obhospodařované, na silně zalidněné, (sub)urbanizované území.

„Rozhodnutí Krajského úřadu se opírá především o posouzení kumulativních vlivů. Přitom územní plány obcí na Lipensku umožňují nadměrnou rekreační výstavbu, a proto je nutné je novelizovat. Pokud by se tento stavební trend nezastavil, hrozí reálné nebezpečí, že oblast ztratí svou atraktivitu a dostane se do pasti overturismu.“ prohlásila Pavla Setničková, předsedkyně spolku Lipensko pro život. „Chceme tomuto scénáři předejít, a proto jsme spustili novou petici s názvem Za udržitelný rozvoj a regulaci developerské výstavby na Lipensku.“

Ing. Pavla Setničková (Lipensko pro život) – tel. 731 647 496, e-mail: info@lipenskoprozivot.cz

RNDr. Jiří Řehounek (Calla) – tel. 605 066 898, e-mail RehounekJ@seznam.cz

PhDr. Vladislav Smolka, Ph.D. – tel. 723 998 925, e-mail: vladislav.smolka@volny.cz