Sdružení Calla
  Dnes je 21. září 2017  | Hlavní stránka | Energetika | Ochrana přírody | Odpady | Ekoporadenství | Zpravodaj Ďáblík | Atlas OZE | Anglická vlajka

Ďáblík číslo 22 (duben 2005)


Úvodník

Dobojováno: máme zákon na podporu obnovitelných zdrojů energie.

Obchod s ničením elektřiny

Nadace Partnerství ocenila projekt Větrná energetika - fakta a mýty.

Biologové podporují v otevřeném dopise hejtmanovi ochranu Boletic

Další veřejné projednání posudku EIA

Dálnice, dálnice, dálnice …

Den Země bez nás

Ptáci a zákon

A ještě o ptácích

Pasivní dům: zkušenosti z Rakouska a české začátky

Setřes to a vystup nahoru!

Besedy a akce

Přírodovědné okénko

 

 

Úvodník

Milí čtenáři,

přišlo již dlouho - a mnohými z nás i toužebně - očekávané jaro. Jak jsem byla se svou dcerkou Radankou překvapená, když u nás na zahrádce vykvetly první sněženky na místě, kde ještě před dvěma dny byla nahrnutá kopice sněhu. A pak vystrkovaly nesměle hlavičky z hlíny i další kytičky, tulipány, narcisky, krokusy, hyacinty. Chodíme je každé ráno kontrolovat, jestli již mají kvítky. Za prvním motýlem jsme se honily po zahradě, posloucháme bzukot včel, i když se jich za normálních okolností bojím. Skutečně můžeme říci přišlo voňavé barevné jaro s hladícími slunečními paprsky, které vlévají do těla novou sílu a energii.

Těm, co navštěvují kancelář sdružení Calla osobně nebo s námi komunikují přes telefon, oznamuji, že se mnou budou touto cestou v kontaktu, protože odchodem pí. Homolkové na mateřskou dovolenou jsem nastoupila opět mezi své kolegy do pracovního procesu. Přeji všem krásné pohodové jarní dny.

Romana Panská

Zpět na obsah

 

Dobojováno: máme zákon na podporu obnovitelných zdrojů energie

Senát poslední březnový den překvapivou většinou 56 hlasů schválil klíčový zákon o obnovitelných zdrojích energie, který otevře cestu na český trh čisté elektřině - větrným elektrárnám, spalování biomasy, sluneční energii a dalším. Ekologické organizace jej prosazovaly řadu let, samotným Parlamentem procházel rok a půl.

Nový zákon podle vzoru Německa, Španělska a dalších evropských zemí pomůže snížit vysoký český příspěvek k exhalacím, které způsobují globální změny podnebí. Konkrétně do roku 2010 ušetří 4 miliony tun CO2, což je ekvivalent všech našich nákladních automobilů nebo poloviny aut osobních. Zároveň vytvoří tisíce nových pracovních míst a modernizuje energetiku. Přitom je velmi levný. Vládní kalkulace zjistila, že zvýší cenu elektřiny jen o pouhých 16 haléřů za kilowatthodinu v roce 2010.

Důležité je, že výrobcům čisté elektřiny dává patnáctiletou jistotu výkupních cen, takže bude snadnější získat bankovní úvěr. V zákoně není ideální každý detail, zvláště bolestné je umožnění čerpat podporu I velkým vodním a přečerpávacím elektrárnám, ale jde o důležitý krok vpřed. Česká republika začne dohánět desetileté zpoždění, které v tomto oboru má za vyspělými zeměmi. Účinek zákona bude ještě záviset na vyhláškách a konkrétních cenách, které stanoví Energetický regulační úřad.

Petr Holub z Hnutí DUHA k přijetí zákona řekl:
"Je to bezesporu jeden ze dvou nejdůležitějších ekologických zákonů v tomto volebním období. Konečně otevře cestu na český trh čistým zdrojům elektřiny. Pomůže tak snížit znečištění, vytvoří nová pracovní místa, pomůže oživit ekonomiku řady obcí a rozhýbe nové, moderní průmyslové odvětví. Zákon podnikatelům garantuje, že se jim investice do větrných elektráren a podobných projektů vrátí, takže bude snadnější získat bankovní úvěr."

Děkujeme Vám všem, kteří jste se na výzvu o podporu zákona obrátili na senátory. I Váš hlas pomohl zvrátit situaci, která hrozila vrácením zákona.

Podle společné tiskové zprávy Sdružení Calla a Hnutí DUHA Edvard Sequens

Atlas instalací obnovitelných zdrojů energie - www.zdrojeenergie.cz

Zpět na obsah

 

Obchod s ničením elektřiny

Jakou souvislost má tepelná elektrárna v Německu nebo v Česku s přečerpávací vodní nádrží ve Švýcarsku? Mohlo by se zdát, že žádnou. Ale přečerpávací elektrárny v Alpách jsou v obchodu s proudem ideálním partnerem velkých fosilních nebo jaderných elektráren. Výsledek tohoto partnerství: vysoké zisky s vysokou produkcí CO2.

Energie vody je pojem, za kterým obvykle vidíme obnovitelnou energii. Využíváme výškový rozdíl hladin vody, kterou se pohání turbíny a generátory vyrábějící elektřinu. V řekách se kontinuálně vyrábí i přes relativně malý výškový rozdíl proud pro tzv. základní pásmo zatížení. V nádržích se zadržuje voda, která se vede podle potřeby přes tlakové štoly na turbíny. Tak je možné vyrábět elektřinu na míru. Během doby s její vysokou spotřebou, je to tzv. špičková energie. Při krátkodobém vyrovnání spotřebitelských a výrobních výkyvů mluvíme o regulační energii. To je právě čistá, vodní energie bez příspěvku k produkci CO2.

Vedle přirozených vodních přítoků lze však také plnit nádrže uměle, a to pomocí čerpadel. Takto vyrobená elektřina je všechno jiné, jen ne čistá. Přečerpávací elektrárna funguje zjednodušeně řečeno následovně. Voda z níže položených míst nebo přehradních nádrží se čerpá do výše položených nádrží. Na provoz čerpadla je nutný proud. Když se vyčerpaná voda valí v tlakových štolách do údolí, přeměňují ji generátory zase na elektřinu. Dalo by se říci, perfektní systém. Háček je však v tom, že pumpovat vodu nahoru vyžaduje více energie, než lze dole vyzískat. Výsledek: Na výrobu 1 kWh proudu je potřeba 1,3 kWh čerpací energie a to je ztráta 25 % elektřiny.

Kraftwerke Oberhasli AG (KWO) provozují v oblasti Grimsel nejvýkonnější systém přečerpávacích elektráren ve Švýcarsku. Více na www.grimselstrom.ch. KWO chtěli znásobit současný výkon pomocí gigantického projektu Grimsel-West. Chráněná krajina rašelinišť národního významu by se ale "utopila". Tak daleko to nedošlo díky silnému odporu místní opozice a ekologických organizací. K pohřbu tohoto mamutího projektu dopomohla také tvrdá hospodářská fakta. Přečerpávací projekt Grimsel-West by byl miliardovou investiční ruinou.

Nyní si KWO trochu utahuje opasky. Z projektu Grimsel-West se stal stavební projekt s názvem KWO-Plus. Toto plus znamená, že se zvednou zdi jezera Grimsel o 23 m. Tak bude možné nahromadit více vody a to konkrétně o 75 mil. m3. Dodatečný objem by umožnil vypumpovat více vody do tohoto jezera. Jak říká plán, pokud by se zvedly zdi, mohlo by se celkově vyrobit za rok o 220 mil. kWh více. Kritikové však poukazují na to, že dodatečný objem nádrže vede jen ve výjimečných situacích k vyšší produkci elektřiny, jako tomu bylo v parném létě 2003, kdy se urychlilo tání ledovců.

Za normálních povětrnostních podmínek se však voda musí do jezera Grimsel čerpat. To je hra, kde nula od nuly pojde a ve výsledku nepřinese žádnou dodatečnou kWh. Kromě toho, že se zvednou zdi, má nová elektrárna Grimsel 3 ve spojení s přídavným vodním čerpadlem zvýšit instalovaný výkon KWO o asi 350 MW. To odpovídá výkonu švýcarské jaderné elektrárny Mühleberg. Cíl tohoto stavebního projektu je "flexibilní využití krátkodobých nadměrných kapacit elektrárny a mezer ve výkonu na trhu s elektřinou". Tím je také řečeno, že věc s KWO-Plus se netýká jen toho, jak zásobovat zemi, nýbrž jde zde o obchod s proudem.

Na trhu s elektrickou energií mohou jen velké elektrárny trvale jet na výkon 1000 MW (to odpovídá jednomu bloku JE Temelín), a to za předpokladu, že jejich výroba určitě najde odběratele. Vyrábějí tzv. pásmový proud a kryjí tím základní zatížení normální denní potřeby. Pokud je u pásmového proudu poptávka menší než výroba, garantuje přečerpání velkým producentům elektrické energie (zvláště atomovým a tepelným elektrárnám) její odběr. O přečerpávacích elektrárnách se mluví jako o "čističkách proudu", který se vyrábí ve velkých tepelných a atomových elektrárnách. Na první pohled to není zřejmé, avšak čerpací energie způsobuje produkci velkého množství CO2 při výrobě elektřiny v uhelné elektrárně nebo radioaktivního odpadu v případě elektrárny jaderné. K proudu, který se vyrábí v přečerpávacích elektrárnách, se tudíž musí tyto odpady připočítat.

Heini Glauser, expert na přečerpávací elektrárny přesně analyzoval obsah CO2 v proudu společnosti KWO. V roce 2003 spotřebovaly 881 mil. kWh na denní vyčerpávání vody z jezera Grimsel do jezera Oberaar. Výsledný efekt byl, že bylo vyplýtváno 180 mil. kWh proudu. Produkce CO2 dosáhla 324 000 t. Pro srovnání: 180 mil. kWh může rok zásobovat více než 40 000 domácností. A 324 000 t CO2 odpovídají roční produkci CO2 ze 130 000 osobních vozů. Podle Glauserových výpočtů bylo v roce 2003 v každé kWh vodní energie z "grimselského proudu" průměrně 140 g CO2. S KWO-Plus stoupne tato hodnota na více než 200 g. Tuto číselnou řadu potvrzuje Paul-Scherrer-Institut analýzou životního cyklu švýcarských přečerpávacích elektráren v rámci projektu "ecoinvent" (www.ecoinvent.ch). Výsledek: v každé kWh, která je vyrobená přečerpáváním, je v průměru 172 g CO2 (viz tabulka).

indikátor Jednotka Elektřina na čerpání
skleníkové plynyg(ekvivalenty CO2)/kWh181
CO2g/kWh172
SO2g/kWh0,29
NOxg/kWh0,29
Prachové částice (PM10)g/kWh0,17
Radioaktivní odpady(vysoce a středně aktivní)m3/kWh6,9*10-9
Vybrané výsledky ekologické bilance proudu ze švýcarských přečerpávacích elektráren (Bollinger Bauer 2004).

Ředitele KWO Gianni Biasuttiho nechávají tato čísla chladným: "Přečerpávací elektrárny se starají o to, aby fosilní a nukleární elektrárny běžely pokud možno stejnoměrně." Díky vyrovnávací funkci přečerpávání jsou účinnost a hodnoty odpadních plynů těchto elektráren nejlepší. Je nesmysl, přizpůsobovat tepelné nebo atomové elektrárny kolísající spotřebě proudu a podle toho snižovat nebo zvyšovat jejich výkon nebo je dokonce spouštět a vypínat. "To by bylo nehospodárné a zvýšilo by to emise," argumentuje Biasutti. Byla by pak tepelná elektrárna na jezeru Grimsel vhodný obrázek pro toto partnerství? Biasutti se nebrání: "Přečerpávací elektrárna se vlastně velice dobře hodí k velké tepelné elektrárně." Špičkový proud z přečerpávání dodává přesně onu regulační energii, která musí být k dispozici v dobách vysoké poptávky. Těžkopádné atomové a tepelné elektrárny by toho nebyly schopny, naproti tomu flexibilní přečerpávací elektrárny ano. "I to je plus," říká Biasutti. "Pokud by musely fosilní elektrárny převzít funkci přečerpávacích elektráren, když je třeba pokrýt vrcholnou poptávku, byly by emise CO2 mnohem vyšší." Tyto úspory je třeba také bilancovat. Do dneška to ještě nikdo neudělal.

Glauserova kritika přečerpávání jde však ještě dále. "Přečerpávání je v této době nástroj, jak maximalizovat zisk," říká. Podpírá to pevnými čísly. Několik měsíců ukazuje KWO na své stránce aktuální stavy hladin vody v nádržích Oberaar, Grimsel, Gelmer a Räterichsboden. Zde lze zjistit situaci na nádržích, když jsou známé přirozené přítoky, aktivity čerpadla a turbíny. Glauser tato data přesně pozoroval a vyhodnotil. Výsledek: Od půlnoci do 7 hodin ráno se denně pumpuje voda z jezera Grimsel do jezera Oberaarsee a v neděli dokonce nepřetržitě a konstantně. Použitý výkon je až 360 MW. O sobotách se změní turbíny na čerpadla. Jezero Oberaar, které pojme asi kolem 55 mil. m3 bylo celkově 15 krát naplněno a vyprázdněno. Tyto aktivity Glauser přesně porovnával s cenou na spotovém trhu (tzn. prodej tomu, kdo nabídne nejvíc) na lipské burze European Energy Exchange (EEX). Ukazuje se následující logika: jestliže je tato cena pod 4 švýcarské rapy/kWh, voda se vypumpovává pravidelně a s konstantním výkonem. Je-li cena nad 4 rapy za kWh, prohání se voda turbínou a vyrábí se elektrická energie. KWO odebírá tedy levný přebytečný proud z evropského trhu a mění ho ve zlato v době vysoké poptávky tím, že vyrábí špičkový proud. Je to jako v pohádce bratří Grimmů "Oslíčku, otřes se": V sobotu koupí KWO 8 mil. kWh proudu za 160 000 franků (v průměru 2 rapy/kWh). Pomocí tohoto proudu se vyčerpá 7 mil. m3 vody z jezera Grimsel do jezera Oberaar. O poledních hodinách následujícího týdne se z toho vyrobí 6,4 mil. kWh proudu a prodá se dále za 7 rapů. Plný zisk za několik málo dní je 288 000 franků (tedy asi 5,5 mil. Kč).

Velké peníze se dnes již nedají vydělat tak, že se voda kumuluje na zimní sezónu. V zimní sezóně totiž byly ceny dlouho nad cenami letními. Sezónní rozdíl cen se v evropském prostoru zmenšil, protože se mohutně staví plynové elektrárny s výkonem 70 000 MW, což je 20-ti násobný výkon atomových elektráren ve Švýcarsku. Velké ziskové marže jsou dnes v rozdílných cenách proudu mezi dnem a nocí, stejně jako mezi pracovním dnem a víkendem.

Tuto hru na zisk objevili samozřejmě také další. V Evropě se dnes masivně investuje do přečerpávacích elektráren. V celé Evropě bylo tímto způsobem v roce 2003 zničeno kolem 11 miliard kWh proudu ztrátami při čerpání. To odpovídá 60 % celkové výroby proudu z větrných elektráren v Německu. Šéf KWO Biasutti si asi bude muset zvyknout na zisk, který se rozpustí jako ledovec v oblasti Grimsel, protože roste konkurence, redukují se nadměrné kapacity a stoupají ceny za pásmový proud.

Podle článku Armina Braunwalder z ENERGIE & UMWELT s pomocí překladu Tomáše Strnada upravil Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

Nadace Partnerství ocenila projekt Větrná energetika - fakta a mýty

Ocenění Projekt měsíce února udělila Nadace Partnerství projektu Větrná energetika - fakta a mýty, který předložilo českobudějovické ekologické sdružení Calla. Projekt originálním způsobem otevírá potřebnou diskusi týkající se všech aspektů větrné energetiky a významně tak přispívá k informovanosti zainteresované veřejnost.

"Česko je téměř na špičce žebříčku evropských zemí z hlediska emise skleníkových plynů. Větrná energetika je jednou z možností, jak tento stav změnit. Projekt Sdružení Calla jsme podpořili, protože se snaží shromáždit odborné informace a otevřít diskusi. Ne jednostranný pohled, ale důkladné zvážení všech argumentů povede k zodpovědnému rozhodnutí," vysvětlila Jana Tesařová, grantová manažerka Nadace Partnerství.

Nadace Partnerství je nejvýznamnější česká nadace podporující ekologické projekty ve všech regionech České republiky. Společně s pěti sesterskými nadacemi v Bulharsku, Maďarsku, Polsku, Rumunsku a na Slovensku je součástí asociace Environmental Partnership. Od svého vzniku v roce 1991 podpořila formou nadačních příspěvků ve výši přes 100 miliónů korun už na 1500 projektů nevládních neziskových organizací a obecních úřadů. Nadace je příjemcem příspěvku do nadačního jmění z Nadačního investičního fondu. V roce 2004 se Nadace Partnerství sloučila s Nadačním fondem Josefa a Petry Vavrouškových.

Nadace Partnerství vybral Edvard Sequens
Zpět na obsah

 

Biologové podporují v otevřeném dopise hejtmanovi ochranu Boletic

(se souhlasem signatářů zveřejňujeme plné znění dopisu)

RNDr. Jan Zahradník

České Budějovice, 7.3.2005

Vážený pane hejtmane!

S určitým znepokojením sledujeme diskusi o budoucím využití Vojenského újezdu Boletice, která probíhá v posledních měsících. Zpochybňování argumentů přírodovědců posouvá bohužel diskusi do poněkud demagogické roviny, kterou považujeme za nepřijatelnou. Diskutovat je třeba bez zbytečných emocí a na základě vědeckých argumentů.

Území VÚ Boletice patří dnes z přírodovědeckého hlediska bez jakékoli pochybnosti k nejcennějším oblastem střední Evropy. Vedle značně různorodých a příhodných přírodních podmínek je skutečně příčinou tohoto stavu i dlouhodobá existence vojenského újezdu. Režim vojenského újezdu zakonzervoval stav krajiny zhruba z poloviny 20. století s druhovou diversitou a prostorovou různorodostí na malé ploše a s nízkým obsahem živin. Mechanické narušování pak alespoň částečně nahradilo tradiční obhospodařování člověkem - zemědělcem, na kterém je druhová pestrost kulturní krajiny závislá a které bylo v okolní krajině (včetně sousedních zemí) nahrazeno intenzivní zemědělskou činností. Zpochybňování funkce tohoto "vojenského managementu" svědčí o nepochopení příčin zániku druhového bohatství v krajině 21. století.

Zachování unikátního přírodního bohatství musí být společným zájmem přírodovědců i orgánů státní správy. Žádný rozumný přírodovědec se nemůže bránit zpřístupnění území, které bylo po staletí člověkem obhospodařováno. Na druhé straně však nemůže souhlasit s aktivitami, které změní současný vyvážený stav a připodobní krajinu představám člověka 21. století, který často chodí do přírody již jen s cílem "užít si" a nikoliv "poznat". Nebraňme vstupu všem opravdovým zájemcům a milovníkům přírody, ale pokusme se zájem o "masové sportovní vyžití" směrovat do poněkud méně cenných území.

Klíčovým problémem VÚ Boletice je však především zabezpečení obhospodařování na takové úrovni, která by i do budoucnosti zabezpečila přežití všech vzácných a ohrožených organismů. Přestože "vojenský management" není jistě ideální, je třeba konstatovat, že se v našich podmínkách a v současné době v historicky osídlené krajině nejvíce osvědčil při zachování bohatství a různorodosti organismů i stanovišť na větším území. To lze doložit přírodovědnými studiemi i dalších vojenských újezdů. Za plnohodnotnou náhradu tohoto "obhospodařování" nelze v žádném případě považovat alternativní model péče pouze o několik nejcennějších území, který nutně postupně vede k degradaci okolních ploch a tím k rozdrobení a většímu ohrožení populací vzácných organismů.

V případě zájmu jsme ochotni zúčastnit se jakéhokoli jednání, které bude probíhat v atmosféře oboustranné snahy o zachování přírodovědného bohatství VÚ Boletice pro budoucí generace.

Pracovníci Biologické fakulty JU: PhDr. Jaromír Beneš, prof. RNDr. Zdeněk Brandl, CSc., RNDr. Roman Fuchs, CSc., RNDr. Jan Kaštovský, Ph.D., Mgr. Jan Kučera, Ph.D., prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc., prof. RNDr. Jan Lepš, CSc., prof. RNDr. Karel Prach, CSc., Doc. RNDr. Petr Šmilauer, Ph.D., ing. Milan Štech, Ph.D.

Zpět na obsah

 

Další veřejné projednání posudku EIA

Po projednání úseku dálnice D3 mezi Českými Budějovicemi a hranicí okresu Český Krumlov (konané 30.března v Českých Budějovicích) upozorňujeme na obdobné završení procesu EIA pro úsek hranice okresu České Budějovice - Dolní Dvořiště. Veřejné projednání posudku pro rychlostní komunikaci R3 se koná tentokrát ve čtvrtek 7 dubna od 15 hodin v Kulturním a informačním centru Kaplice. S posudkem obsahujícím vysvětlení k podaným připomínkám k dokumentaci se může každý seznámit na všech obecních úřadech na trase, krajském úřadě a magistrátu města České Budějovice. Výtah máme k dispozici i na CALLE.

Vladimír Molek

Zpět na obsah  

 

Dálnice, dálnice, dálnice …

Ani petice na podporu tunelu Kubačka, kterou podepsalo šest tisíc občanů (na naši výzvu se k elektronické podpoře připojili i odpůrci D8 v Jihočeském kraji) nepomohla k prosazení této varianty přechodu dálnice D8 Českým středohořím. Proti snaze nevládních organizací vyřešit tento problém sice dražším a časově náročnějším, avšak ekologicky daleko přijatelnějším způsobem se postavila nejen krajská samospráva demagogicky a mocensky uplatňující "veřejně prospěšné a levnější řešení", ale i třináct tisíc občanů podepsaných pod petici za D8.

Další prohrou se stalo odložené projednávání zákona o dálnicích. Ten prosazuje v některých případech vyvlastňování a zkrácení lhůt na projednávání správních řízení. V roli odpůrců zákona se sešli výjimečně ekologičtí aktivisté a poslanci ODS. Nakonec však nebyl přijat návrh Františka Pelce na přerušení projednávání zákona do doby, než vláda předloží návrh stavebního zákona Takže je bohužel vše na nejlepší cestě, aby byla dána zelená všem problémovým dálnicím a rychlostním komunikacím.

A mezi kontroverzní dálnice patří také - přes populisticky opěvovaný úsek u Tábora - dálnice D3. V době, kdy není schválena a ujasněna trasa přes Posázaví a opětovně se oddaluje pokračování stavby, krajská samospráva "jede dál". A doslova "přes mrtvoly". Smrtelné havárie na E 55 a výročí u Nažidel jsou zneužívané proti ochraně přírody a ekologickým organizacím. Přitom právě nevládní organizace usilují o urychlená opatření, která by na stávající komunikaci směřovala ke zkvalitnění bezpečnosti provozu. Tato výzva zůstává bez odezvy, stejně jako upozornění na skutečnost, že bezpečnost silničního provozu není záležitostí pouze výstavby dálnice, o čemž svědčí statistika nehodovosti např. na dálnici z Prahy do Brna. Každopádně je nutno neustále na tyto skutečnosti upozorňovat a vhodnou příležitostí jsou v současné době veřejná projednávání vlivu D3 a R3 na životní prostředí v procesu EIA. Bohužel zájem úřadů o zapojení veřejnosti se omezuje na úřední desky a naše informace media neuveřejňují.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Den Země bez nás

K této pesimistické vzpomínce mne přivedlo ujištění Líby Jozkové, že ROSA opravdu letos nebude organizovat Ekotrh ke Dni země. Ono vlastně nešlo o to, zda se jednalo o akci ke Dni země, ale svůj význam toto spojení ve vztahu k veřejnosti rozhodně mělo. Smutné je, že dochází k přerušení tradice Ekotrhů, a já pevně doufám, že se jedná opravdu pouze o roční výpadek, v době, kdy mají nevládní organizace stále méně příležitostí oslovit veřejnost, vzájemně se podělit o zkušenosti a prezentovat své aktivity. Vždyť kromě nabídky bioproduktů a výrobků chráněných dílen se jednalo o veřejná ekologická fóra, která alespoň mně budou chybět. Chybět mi bude setkání s přáteli, ochutnávka kozího sýra, diskuse s občany nad našimi kampaněmi i divadlo.

V této chvíli mi nezbude nic jiného než přemýšlet, jak oslavit letošní Den Země a nabídnout ROSE pomoc při organizování Ekotrhu příští rok. On totiž ten lidský faktor spolu financemi i ochotou zapůjčit např. stánky souvisí s celkovým výsledkem. V tom souhlasím s Líbou Jozkovou a přeji ROSE, Líbě i sobě, aby se vše podařilo a mohli jsme se opět setkat na Piaristickém náměstí.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Ptáci a zákon

Pokud jste navštívili internetové stránky České společnosti ornitologické, jak jsem v minulém čísle Ďáblíka doporučoval, jistě jste objevili upoutávku na novou publikaci, která by neměla chybět v žádné ochranářské knihovničce. Autoři předkládají stručný přehled zákonných omezení, která upravují nakládání s ptáky v zajetí, definují základní právní prameny a odpovídají na vtipně položené nejčastější otázky související z ochranou volně žijících ptáků. Nechybí ani výklad pojmů, přehled právních norem a odpovědných úřadů. Prostě, tato právní příručka zaujme nejen ornitologa. Příručku lze získat zdarma na sekretariátě ČSO nebo na vybraných úřadech ochrany přírody a AOPAK.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

A ještě o ptácích

Den ptactva si připomínáme tradičně prvního dubna. A jak jinak oslavit tento svátek nežli jejich ochranou. Pokud nemáte ve svém archívu stará čísla časopisu ABC, pomůže nám opět listování internetovými stránkami ČSO, kde nalezneme návody na nejrůznější typy ptačích budek. Několik hodin v domácí dílně při zpracování odpadu a můžete se vydat do přírody oslavit svátek, který není v běžném kalendáři, ale za dárek v podobě nové budky získáte vděk a odměnu v podobě ptačího zpěvu. A ten si můžete vychutnat například při některé z vycházek organizovaných k Vítání ptačího zpěvu 2005. Pravidelně je například v Českých Budějovicích pořádají ornitologové Jihočeského muzea do chráněného území Vrbenské rybníky. Poslední informace se týká skřivana polního, jehož "vrznutí" se z letošních Hromnice posunulo hluboko do března.

Od roku 1992 každoročně vyhlašuje Česká společnost ornitologická oblíbenou akci i kampaň Pták roku. Jejím posláním je upozornit na zajímavé ptačí druhy žijící kolem nás a vybídnout veřejnost k jejich sledování i praktické ochraně a zvýšit zájem o ptactvo a přírodu vůbec. Po rorýsovi obecném, vrabci domácím, poštolce obecné se stává Ptákem roku 2005 právě skřivan polní, který by dle pranostiky měl na Hromnice vrznout, i kdyby měl zmrznout. Věřme, že letošní dlouhá a mrazivá zima těmto zvěstovatelům jara příliš neublížila a že se celé jaro budeme těšit z jejich zpěvu.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Pasivní dům: zkušenosti z Rakouska a české začátky

Publikaci s tímto názvem vydal minulý rok Ekologický institut Veronica. Kniha teoreticky popisuje výstavbu pasivního domu, propojení nejrůznějších technologií a zkušenosti z výstavby několika pasivních domů v Rakousku. V druhé části je uvedeno pět českých realizací. V přílohách je zmíněno použití slaměných balíků, seznam architektů a slovníček použitých pojmů.

Nově je skoro celý text publikace k dispozici na Internetu: http://www.veronica.cz/energie/pasiv/pasiv.html

 

Zpět na obsah

 

Setřes to a vystup nahoru!

V předminulém čísle Ďáblíka jsem vám nabídla příběh o orlovi, který se přestal bát být orlem. I dnes vám nabídnu podobenství z říše zvířat, jehož poselství jistě sami snadno odhalíte.

"Vypráví se příběh farmáře, který vlastnil starého mezka. Jednou osel spadnul do staré studny. Farmář ho slyšel naříkat. Farmáři bylo mezka líto, ale po zhodnocení situace se rozhodl, že ho ve studni důstojně pohřbí.

Požádal o pomoc sousedy a společně se rozhodli mezka pohřbít. Mezek zpanikařil. Ale jakmile ho farmář a sousedé začali zasypávat hlínou, náhle mu bleskla hlavou myšlenka. Každou hlínu, která dopadne na jeho záda, setřese a postaví se na ni. Tak pokračoval minutu po minutě.

"Setřes to a vystup nahoru, setřes a vystup nahoru." To si opakoval pro zvýšení odvahy. Bez ohledu na bolest, utrpení nebo zdánlivou beznadějnost situace, mezek překonal paniku a držel se myšlenky "Setřes to a vystup nahoru".

Nakonec mezek, vyčerpaný a zraněný, TRIUMFÁLNĚ VYSTOUPIL NA ZÍDKU STUDNY! To, co vypadalo, že ho pohřbí, se stalo jeho záchranou - jen proto, že zvládl nepřízeň osudu.

Takový je život! Pokud čelíme problémům a reagujeme na ně pozitivně, nepodlehneme panice, hořkosti nebo sebelítosti, NEŠTĚSTÍ, KTERÉ VÁS PŮVODNĚ MĚLO POHŘBÍT, V SOBĚ SKRÝVÁ VÝHODY A ZÁRODEK VAŠEHO ÚSPĚCHU.

Pamatujte, že odpuštění, víra, modlitba, uznání a naděje jsou skvělým způsobem "Setřes to a vystup nahoru" ze studny, kde se nacházíme uvězněni!"

Krásné předjaří přeje Jana Sequensová
Zpět na obsah

 

Besedy, akce - seřazeno chronologicky od nejbližších.

* * *

Nadace Charty 77 a Nadace Partnerství zahajují přijímání nominací na Cenu Josefa Vavrouška.

Ta se od roku 1996 uděluje za aktivní prosazování (trvale) udržitelného rozvoje a za činnost usilující o pozitivní řešení vzájemně spjatých ekologických, sociálních, ekonomických problémů. Cílem ceny je především zviditelnit konkrétní aktivity a počiny ve prospěch udržitelného rozvoje a životního prostředí, které mohou být dobrým příkladem pro ostatní. Navržen může být kdokoliv, kdo působí na místní, regionální, národní či mezinárodní úrovni, především však občan České nebo Slovenské republiky.

Nominace jsou přijímány do 8. 4. 2005 na e-mailové adrese: cjv@ecn.cz nebo poštou na Nadace Charty 77, Melantrichova 5, 110 00 Praha 1. Pro snazší zpracování návrhů však prosíme o zaslání elektronické verze emailem, pokud je to možné.

Kandidáta na Cenu Josefa Vavrouška může navrhnout kdokoliv (občan, organizace apod.) především z České a Slovenské republiky. Dovolujeme si Vás oslovit přímo s žádostí o zaslání Vašeho kandidáta a věříme, že vzhledem k Vašemu rozhledu se můžeme na Vaše doporučení spolehnout.

Výběr laureáta ceny provede z obdržených návrhů 12ti členná porota složená z odborníků z oblasti životního prostředí a udržitelného rozvoje, osobností veřejného života a zástupců obou nadací. Slavnostní vyhlášení ceny proběhne v předvečer Světového dne životního prostředí dne 1.6. 2005 v Praze.

Podrobnější informace o Ceně Josefa Vavrouška, složení poroty a o oceněných v minulých letech najdete na stránkách:
http://www.nadacepartnerstvi.cz/cestina/souteze/vavrousek.html
http://www.bariery.cz/projekty/ceny/vavrouska.asp

Indira Bornová, Nadace Charty 77, tel: 224 214 452
Tomáš Růžička, Nadace Partnerství, tel: 542 422 771

* * *

EKOLOGICKÉ DNY OLOMOUC 2005 - "Krajina pochybností"
14. dubna - 3. května 2005 (podrobný program)
Setkání lidí, kteří věří, že si mají co říci. Slavnost, spočívající v tom, že je dost času na společnou poradu, vyslechnout příběh toho druhého.
Stáhněte si plakátek (zvětšit na A3); letáček s programem.

* * *

Pozvánka na přednášku o kostele v Boleticích

Občanské sdružení "Za záchranu kostela v Boleticích" pořádá v pátek 15. dubna od 18 hodin ve vegetariánské restauraci a čajovně Laibon v Českém Krumlově přednášku , jejímž hostem bude odborný pracovník Národního památkového ústavu z Českých Budějovic pan Pavelec. Cílem přednášky je seznámit veřejnost s programem na záchranu a rekonstrukci kostela, jeho oživení, sbírce na záchranu gotických fresek a obnovu celého kostela. Vzhledem k tomu, že se jedná o aktivity směřující k ochraně kulturně historického dědictví mající blízký¨vztah ke kampani na ochranu přírody Boletic, doporučujeme návštěvu této přednášky, při které bude rovněž představeno nové občanské sdružení.

K tématu opakujeme informaci z březnového Ďáblíku: putovní výstavka "Ochrana přírody Boletic" - přestěhovaná na Dřípatku do Prachatic - se od 30. března do 15.dubna stane součástí programu dnů ochrany přírody a bude doplněna o expozici ARNIKY Natura 2000. Správa CHKO Blanský les má výstavku zamluvenou na duben a květen pro výstavu v českokrumlovském kině Špičák, popř. v rámci Ekofilmu. V říjnu bude součástí výstavy fotografií Příroda Boletic ve vědecké knihovně v Českých Budějovicích.

* * *

Sdružení Calla a Společnost Rosa Vás zvou již nyní na besedu z cyklu "Zelené čtvrtky" na téma "Azerbájdžán, ropa, svoboda - jak se to rýmuje?" o souvislostech mezi naší ropnou závislostí a mocí ropných firem i států. Besedovat přijde Martin Skalský, pozorovatel projektů Světové banky a EBRD a poradce nevládních organizací v Azerbájdžánu. Koná se ve čtvrtek 21. dubna 2005 od 17 hodin v galerii Měsíc ve Dne (Nová ul. 3, České Budějovice). Pozvánka ke stažení (doc, 28 kB).

* * *

15/06 ZO ČSOP Šípek Český Krumlov ve spolupráci s ROSOU o.p.s. pořádá Botanicko-zoologický kurz

obsahové zaměření: návštěva zajímavých lokalit CHKO Blanský les, pozorování a určování rostlin a živočichů pod odborným vedením, exkurze do unikátní sbírky mokřadních rostlin Botanického ústavu AV ČR v Třeboni, večerní přednášky zaměřené na metodickou pomoc při výuce příroovědně zaměřených předmětů a zkušenosti s ekologickou výchovou na školách.
datum: 19. - 22. 5. 2005 (čtvrtek - neděle).
místo konání: Krásetín (CHKO Blanský les).
ubytování: 1-4 lůžkové pokoje v Chatě pod Kletí, Krásetín 73.
odborní lektoři: RNDR. B. Šerá (botanika), Mgr. V. Soukupová a T. Had (ornitologie), MUDr. A. Jegorov (mykologie), Mgr. B. Florián a Mgr. J. Ichová (metodika výuky přírodopisu a ekologická výchova), RNDr. Štěpán Husák (Botanický ústav AV ČR Třeboň).
účastnický poplatek: 450,- Kč; (členové ZO ČSOP Šípek 350,- Kč, členové Klubu přátel Rosy 400,- Kč, studenti 250,- Kč, děti 150,- Kč (v ceně je ubytování a lektorné). Pokud se zúčastníte pouze pátečního nebo sobotního programu, činí poplatek 200,- Kč.
vybavení: terénní oblečení (pláštěnka!), jídlo a pití na dobu pobytu, přezutí, poznámkový blok a tužka, příp. botanická lupa, dalekohled, určovací klíče a atlasy apod. V chatě je možnost vaření (plně vybavená kuchyně, nádobí) a zakoupení drobného občerstvení. Veškeré lůžkoviny jsou v ceně. Cestovné si hradí účastníci.

předběžný program:

  • Čtvrtek: od 14:00 h - příjezd účastníků, ubytování, krátká botanická vycházka do okolí chaty. Večerní botanická přednáška - metody, tvorba herbářů, zajímavosti (B. Šerá).
  • Pátek: celodenní vycházka do oblasti CHKO Blanský les. Večerní přednáška: metodika výuky přírodopisu a ekologická výchova na ZŠ a SŠ, náměty a zkušenosti (B. Florián, J. Ichová).
  • Sobota: celodenní exkurze do sbírky mokřadních rostlin Botanického ústavu AV ČR a na rybníky v okolí Třeboně. Večerní přednášky: Léčivé rostliny a jejich využití (A. Jegorov), Ptáci kolem nás (V. Soukupová).
  • Neděle: dopolední vycházka do okolí s odborným výkladem, odjezd účastníků.

V případě zájmu se přihlaste nejpozději do 22. dubna na adresu:
Středisko ekologické výchovy Šípek, Chvalšinská 112, 381 01 Český Krumlov
mailem: sev.sipek@seznam.cz nebo telefonicky: 380 714 048 (záznamník), 721 179 755 (mobil)

* * *

Mezinárodní workshop na téma "Ekovýchova - obnovitelné zdroje energie pro děti a mládež" se bude konat v Berlíně od 18. do 20. května 2005. Akce začne v poledne 18. května a skončí v 17 hodin 20. května. Program bude upřesněn. Pořadatel: Spolkové ministerstvo životního prostředí SRN. Návštěva německého ministra životního prostředí je plánována na 19. května večer. Zájemci o další informace nechť se přihlásí na níže uvedených kontaktech. Přihlášky k účasti se přijímají do 1. dubna 2005 e-mailem na meike.rathgeber@ufu.de nebo faxem na ++49-30-42800485. Potvrzení o přijetí přihlášky se zasílá do 15. dubna.
Kontakt: Malte Schmidthals, Meike Rathgeber, Unabhängiges Institut für Umweltfragen (UfU e.V.) Greifswalder Str. 4, 10405 Berlin, tel.: +49-30-42849933, fax: +49-30-42800485, www.ufu.de

 

Zpět na obsah

 

Přírodovědné okénko

Po uveřejnění přednášky od doc. RNDr. Augustýna Slimáka, CSc. o rodu lufťáků zaplavily naši redakci nesčetné žádosti o malé rozšíření výtahu z životopisu tohoto význačného vědce. Tak tady je máte: Žije a bádá. A nyní již k další přednášce.

Čeleď: Nechytostabilní
Rod: Lihník

Stejně jako lufťáci, vyskytují se po celém světě i lihníci. Jednotlivé druhy tohoto rodu však nejsou rozptýleny rovnoměrně, nýbrž vybírají si jim vyhovující lokality. Tak například lihník pivníkovitý (ethanolikus chmelochlastus) je zastoupen nejhustěji ve střední a severní Evropě, méně po celém zbytku Evropy a Severní Americe a velmi řídce po celém zbytku světa, zatímco lihník révovitý (ethanolikus veritasus) se hojně vyskytuje v Evropě jižní a západní a řidčeji po celém zbytku světa. Z druhů lihníků stojí ještě za zmínku lihník kovohrdlý (ethanolikus ferritikus), hojně zastoupený po celém světě, zejméta pak ve třech význačných oblastech. Těmito oblastmi jsou: východní Evropa a severní, severovýchodní a severozápadní Asie, kde je hojně zastoupen poddruh vodičkový (ethanolikus ferritikus vodkus), území Severní Ameriky a Britských ostrovů, které je hojně osídleno poddruhem viskovitým (ethanolikus ferritikus whiskus) a Jižní Amerika, jihovýchodní Asie a část střední Evropy, kde hojně nalézáme poddruh zeměpalný (ethanolikus ferritikus samohonkus). Tento poddruh zeměpalný má mnoho modifikací. Jako například rýžovou, švestkovou, kukuřičnou a tak podobně.

Všechny tyto druhy jsou si velmi podobné. A to jak vzhledem, tak i způsobem života. Liší se především druhem požívané potravy.

Nyní bych přešel k popisu jednotlivých fází života tohoto druhu. V prvním stádiu se lihník označuje jako nechutník. Toto stádium se vyznačuje dobrými reakcemi na vnější podněty, vzpřímenou chůzí, dobrou koordinací pohybů. V tomto stádiu lihník ještě dokáže jako tekutou složku potravy přijímat i vodu. Pudově je však hnán k požívání kapalin těkavějších, ač je často pije bez nejmenšího požitku. S postupem času se lihník dostává do druhé fáze vývoje zvané pitník. V tomto stádiu již má většinu času zpomalené pohyby a i koordinace pohybů je značně zhoršena. Stále se však ještě dokáže pohybovat chůzí vzpřímenou. V přijímaných tekutinách je již voda procentuelně zastoupena podstatně méně než ve stádiu nechutník.

A na závěr svého života se lihník dostává do stádia notor. V tomto stádiu se nejčastěji pohybuje trhavými pohyby a to po všech čtyřech končetinách. Na vnější podněty obvykle nereaguje. Při této fázi vývoje potřebuje mít lihník zastoupen v žaludku i krvi co největší podíl těkavých látek. Proto případný nadbytek látek netěkavých vyvrhuje z těla ven.

Stádium notor bývá obvykle posledním stádiem vývoje lihníka. Výjimečně se nějaký jedinec dožije stádia cuchoubák*. V tomto stádiu se lihník již nepohybuje a stěží dokáže rozpoznat tmu od světla. Z reflexů má zachován pouze reflex sací.

A jak nejlépe rozpoznat lihníky? Hlavní rozpoznávací znamení je jejich chování. K večeru se u nich dá rozpoznat zvýšená aktivita a počínající tendence k létání. Z toho lze usoudit, že prapředci lihníků byli nejspíš ptakoještěři nebo vodní ještěři. S nastupující nocí lihníci vypadají, jako kdyby jejich tělo bylo stavěno pro nižší gravitaci (což podporuje domněnku vodního ještěra jako prapředka). Ztrácí stabilitu, projevují se u nich příznaky přetížení. V čím pokročilejším stádiu vývoje se daný lihník nachází, tím markantnější tyto znaky jsou.

Lihníci se dají také rozpoznat podle výparů ethanolu, či acetonu (ten vzniká biotransformací ethanolu), které se z nich neustále vypařují.

Chtěl bych vám ale doporučit, abyste se vyvarovali setkání s lihníky. Nejsou-li dobře zajištěni (například uvázáni), mohou být velice nebezpeční. Není to pravidlem, ale většina lihníků bývá velmi agresívní. A to nejen vůči živým tvorům, ale i vůči objektům neživým. To je pravděpodobně z toho důvodu, že se často domnívají, že jejich oblíbená potrava je všude okolo, že stačí jen rozbít pevný povrch.

To je k lihníkům pro dnešek vše. Chcete-li je pozorovat ve volné přírodě, stačí procházet se okolo jedenácté hodiny večerní po ulicích a parcích každého většího města.

Děkuji za pozornost.

P.P.

* "ch" čti jako "c, h" - pozn. autora - určeno pro laiky, kteří snad ještě o lihnících neslyšeli

Zpět na obsah
 © 2000 Calla
Calla   |   Fráni Šrámka 35, 370 01 České Budějovice   |   tel: 384 971 930, 384 971 934, fax: 384 971 939   |   calla(at)calla.cz