Tiskové zprávy

O navrhu ODS na oklesteni zakona...

Zitra bude Zemanova vlada jednat o navrhu novely zakona o ochrane prirody a krajiny [1]. Pripadne prijeti teto novely by melo za nasledek vyrazne zhorseni v kvalite ochrany prirody a poruseni mezinarodnich zavazku Ceske republiky. Lze tedy jen doufat, ze si vlada zachova zdravy rozum a prijeti novely ve svem stanovisku nedoporuci. Dopis ekologickych organizaci obsahujici pozadavek na odmitnuti navrhu novely bude ministrum zaslan faxem dnes odpoledne.

Navrh novely zakona o ochrane prirody a krajiny je iniciativou skupiny poslancu Parlamentu CR. Vzhledem k tomu, ze mezi nimi prevazuji poslanci za ODS, lze tuto iniciativu povazovat za v poradi jiz druhy pokus teto strany oklestit zmineny zakon (prvni pokus poslance Sehore snemovna pred nedavnem odmitla). Navrh je clenen do tri odstavcu.

V odstavci 1 poslanci navrhuji zuzit pusobnost zakona pouze na krajinu mimo "souvisle zastaveneho uzemi obci". "Na uzemi obci pak by nebylo mozne zridit zvlaste chranena uzemi v mistech, kde se cenne prirodni hodnoty soustreduji (napr. mestske parky, botanicke zahrady apod.). To by v konecnem dusledku mohlo vest k jejich postupne degradaci a ke snizovani jejich vyznamu pro rekreaci a oddech obcanu," vysvetluje Mgr. Vitezslav Dohnal z Ekologickeho pravniho servisu.

V odstavci 2 se mj. navrhuje zuzit moznost ucasti obcanskych sdruzeni ve spravnich rizenich, v nichz mohou byt dotceny zajmy ochrany prirody a krajiny, pouze na ty pripady, kdy zamer, ktery je predmetem rizeni, nebyly jiz drive verejne projednan. Predkladatele navrhu argumentuji tim, ze za soucasneho stavu mohou obcanska sdruzeni vystupovat jako ucastnici nekolika spravnich rizeni k temuz zameru (napr. uzemniho, vodopravniho i stavebniho rizeni). Podle nich "je tim vazne porusovana rovnost obcanu pred zakonem i rovnost ucastniku behem spravniho procesu". Obe tato tvrzeni jsou zcela mylna a - pokud se nejedna o vedomou lez - svedci prinejmensim o hrube neznalosti zakladnich principu spravniho prava. "Obcanska sdruzeni maji naprosto stejna prava jako ostatni zamerem dotcene subjekty. I ostatni subjekty (obce, vlastnici dotcenych pozemku) mohou vystupovat v nekolika rizenich k teze investicni akci. Omezenim ucasti v nekterych fazich procesu schvalovani investicni akce by byla verejnost zkracena na svem pravu ucastnit se procesu rozhodovani, jehoz vysledek muze mit vliv na zivotni prostredi. Toto pravo vyplyva ze sesteho clanku Aarhuske umluvy, kterou Ceska republika podepsala v lonskem roce," konstatuje RNDr. Jindrich Petrlik, predseda ekologickeho sdruzeni Deti Zeme.

Navrh navic predpoklada, ze obcanska sdruzeni, jejichz cilem je chranit prirodu a krajinu, by napriste mohla byt ucastnikem pouze v takovych rizenich, ktera jsou zahajovana z moci uredni. Nejvice zasahu do zivotniho prostredi se vsak v soucasne dobe deje ve spravnich rizenich, ktera jsou navrhovana primo investory. Z tech by byla verejnost novelou vyloucena.

V odstavci 3 navrhu novely pak poslanci navrhuji zrusit zasadu, ze "zakon o ochrane prirody a krajiny a predpisy vydane k jeho provedeni jsou zvlastnimi predpisy ve vztahu k predpisum o lesich, vodach, uzemnim planovani a stavebnim radu, o ochrane nerostneho bohatstvi, ochrane zemedelskeho pudniho fondu, myslivosti a rybarstvi [2]". Zvlaste chranena uzemi a jine objekty zvlastni ochrany podle tohoto zakona ale nemohou byt podrazeny obecne uprave napr. stavebniho nebo lesniho zakona. Tim by jakakoliv ochrana ztracela smysl. "Mame-li napr. v zakone, ze v narodni prirodni rezervaci se nesmeji povolovat a umistovat stavby, nelze dat prednost uprave ve stavebnim zakone, podle nejz to mozne je. Ustanoveni o ochrane cennych, zvlast chranenych hodnot musi byt vzdy specialni (zvlastni) ve vztahu k obecne uprave," doplnuje Mgr. Vitezslav Dohnal.

Dalsi informace podaji:

Ales Kutak, Program energetickych uspor (tel. 02-781 6571 a 02-9005 8440)

Zuzana Drhova, Zeleny kruh (tel. 02-298448)

Poznamky v textu:

[1] Navrh poslancu Vaclava Brouska a dalsich na vydani zakona, kterym se meni a doplnuje zakon c.114/1992 Sb., o ochrane prirody a krajiny, ve zneni zakona c.347/1992 Sb., zakona c.289/1995 Sb., nalezu Ustavniho soudu c.3/1997 Sb., zakona c.16/1997 Sb. a zakona c.123/1998 Sb.

[2] § 90 odst.4 zakona c.114/1992 Sb., o ochrane prirody a krajiny, ve zneni pozdejsich predpisu.

nahoru