Často kladené dotazy

Trvale udržitelná energetika

1. Koupili jsme starý mlýn a máme zájem o obnovu malé vodní elektrárny. Kde získáme patřičné informace, zda je to možné?
2. Patří mezi podporované obnovitelné zdroje energie také přehrady jako je například Lipno?
3. U naší obce by se měly stavět větrné elektrárny. Obáváme se hluku, jak to je?
4. Rád bych si pořídil solární systém na svůj dům. Kolik z něj u nás mohu získat energie?
5. Z televize jsem slyšela, že  bioplynové elektrárny smrdí. U nás se má v zemědělském podniku stavět také jedna, máme se toho bát?
6. Proč máme budovat hlubinné úložiště vyhořelého paliva v České republice? Proč ho neodvážíme do Ruska?
7. Co je to CO2 ekvivalent?

Ochrana přírody a krajiny

1. Co mohu jako občan udělat pro ochranu životního prostředí ve svém bydlišti?
2. Jak lze zabránit probíhajícímu kácení stromů?
3. Jak a kde žádat o povolení ke kácení stromů?
4. Jak naložit s pokáceným starým stromem, ve kterém jsou dutiny?
5. Co je vlastně ta ekologická sukcese?
6. Co jsou to invazní druhy? Můžou být pro nás nějak nebezpečné?
7. Jak vlastně kůrovec likviduje smrky? Proč nechcete, aby se proti němu na Šumavě zasahovalo, když po něm zbývají jen uschlé stromy?
8. Na břehu Vltavy probíhá bagrování v místech, kde hnízdí ledňáček. Co máme dělat?

Obnova po těžbě surovin

1. Co je to přirozená obnova těžbou narušených území?
2. Proč je přirozená obnova lepší než technická rekultivace těžbou narušeného území?
3. Existují nějaké problémy, na které je třeba si dát pozor při použití přirozené obnovy těžbou narušených území?
4. Jaký je potenciál těžbou narušených území pro ochranu přírody?
5. Jaké jsou možnosti koexistence těžby štěrkopísku a hnízdění břehule říční?
6. V malé pískovně u naší obce hnízdily do loňského roku břehule. Letos se stěna pískovny sesunula a břehule se odstěhovaly. Můžeme něco udělat proto, aby se k nám vrátily?
7. Ve kterém období je nejlepší navštívit opuštěnou pískovnu, abychom studentům mohli demonstrovat proces ekologické sukcese? Jak poznáme stáří pískovny, pokud nevíme, kdy v ní byla ukončena těžba?
8. Proč každý rok udržujete stěnu pískovny v Třebči kvůli hnízdění břehulí? Není to proti přírodě? Vždyť by se sama od sebe sesunula a vznikl by přirozenější tvar terénu než kolmá písečná stěna.

Alternativy pro zemědělství

1. Kde se koupí semena konopí setého? Je možné k ním získat potvrzení o původu a druhu?
2. Kde získat základní informace o pěstování konopí? Potřebuji speciální povolení?
3. Odbyt konopných produktů?
4. Kontakty na firmy vyrábějící nebo používající nějakou "konopnou" technologií?
5. Prosím o zaslání odkazu na konopný internetový obchod...
6. Je nutné žádat o vynětí pozemků ze ZPF pro pěstování plantáží rychlerostoucích dřevin?
7. Co jsou to biopaliva první a druhé generace? Jaký je mezi nimi rozdíl?
8. Je možné využívat jako biopalivo rostlinný olej místo nafty?
9. V čem spočívá bezpečné používání rostlinného oleje?
10. Jaké jsou pozitiva pěstování energetických rostlin?
11. Jaké jsou možnosti uplatnění energetické biomasy?

Správní řízení a účast veřejnosti

1. Jak a kdy použít petici, jaké musí mít petice náležitosti?
2. Jak získat informace o životním prostředí?
3. Účast občanského sdružení ve správním řízení dle § 70 zákona č. 114/1992 Sb., metodický list s formuláři ke stažení (doc, 72 KB)
4. Může se veřejnost aktivně zapojit do řízení o územním plánu nebo jeho změně?
5. Kdo je zástupce veřejnosti v řízení o návrhu/konceptu Územního plánu nebo o Zásadách územního rozvoje?
6. Bydlíme vedle vrakoviště. Neustále jsou zde kaluže olejů a odřezků železa. Kde si stěžovat a jaký zákon problematiku vrakovišť upravuje?
7. Jak lze zasáhnout při poškozování nebo ničení významného krajinného prvku (VKP)?
8. V naší obci bychom rádi uspořádali referendum proti silniční přeložce, jakou má uspořádání referenda právní sílu?
9. Je k zahájení vyvlastňovacího řízení nutné vydané stavební povolení?
10. Jak se mohu bránit proti územnímu rozhodnutí, když nemám právo na odvolání?
11. Soused požádal o vydání územního rozhodnutí o umístění skladu pro stavební materiál. Na místě stavby ale nevyvěsil grafické znázornění stavby. Porušil tím zákon? Má to vliv na územní řízení?

Koupili jsme starý mlýn a máme zájem o obnovu malé vodní elektrárny. Kde získáme patřičné informace, zda je to možné?

Nezbývá Vám, než se buď obrátit na odborníka z vašeho regionu, který by mohl lokalitu posoudit a doporučit i vhodné řešení, případně si musíte základní informace nejprve načíst. Dobře popsaná je problematika v knize Malé vodní elektrárny od Dušičky, Gabriela, Hodáka, Čiháka a Šulka, vydala Jagagroup v Bratislavě 2003 (v češtině). Na technickou stránku malých vodních elektráren je zaměřena stejnojmenná knížka od M. Holaty vydaná v Academii v roce 2002, ale to není úplný výčet ani titulů naší knihovny. Návštěva dobře vybaveného knikhupectví Vám možná nabídne něco vhodnějšího.

Pokud upřednostníte internet, doporučuji http://mve.energetika.cz.
S žádostí o posouzení lokality bude vhodné obrátit se na Svaz podnikatelů pro využitií energetických zdrojů (http://www.spvez.cz), v podstatě sdružují provozovatele malých vodních elektráren. Nebo v seznamu energetických auditorů zkusit najít někoho Vám teritoriálně blízkého, který se tématu vašeho zájmu věnuje. Bývají v síti EKIS. Kontakty najdete na http://www.i-ekis.cz.
K získání praktických zkušeností můžete využít i kontakty na provozovatele z vašeho okolí v Atlasu obnovitelných zdrojů energií na http://www.zdrojeenergie.cz.

Edvard Sequens

Patří mezi podporované obnovitelné zdroje energie také přehrady jako je například Lipno?

Energie vody samozřejmě patří mezi obnovitelné zdroje energie. Ale existuje konsensus, že mezi podporované a tedy čisté obnovitelné zdroje energie patří jen malé vodní elektrárny do maximálně 10 MW instalovaného výkonu. Tedy nikoliv velké přehrady, které působí více environmentálních škod, než užitku. Údaje z poslední doby ukazují i na další omyl - díky splachům biogenních látek, které se v přehradách rozkládají, produkují velké nádrže nezanedbatelné množství metanu. Jeho působení jako účinného skleníkového plynu je větší, než mohou uspořit vodní turbíny zabudované v hrázi výrobou elektřiny náhradou za elektrárny uhelné.

Sice díky lobbingu poslanců placených firmou ČEZ se Česká republika stává zemí, která v zákoně č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů má mezi podporovanými vyjmenovány i tyto velké přehradní elektrárny. Což je v Evropě anomálie. Prakticky ale tato podpora není Energetickým regulačním úřadem promítnuta do ceny.

Edvard Sequens

U naší obce by se měly stavět větrné elektrárny. Obáváme se hluku, jak to je?

Důvodem častých obav z hluku větrných elektráren jsou u nás patrně špatné zkušenosti s prvními nepovedenými českými prototypy turbín z počátku devadesátých let. Díky technologickému vývoji jsou však současné elektrárny již o poznání tišší. Některé větrné turbíny dokonce nemají ani relativně nejhlučnější část - převodovku. Pokud mají větrné elektrárny stát v blízkosti obytných domů, je důležité nechat si ukázat odborný posudek - akustickou studii, která hodnoty od výrobce přepočte na hladinu slyšitelného zvuku v konkrétním místě. Výsledek musí potvrdit dodržení platných hygienických limitů hluku. Ty jsou ve venkovním prostoru obytných budov 50 dB ve dne (6 až 22 hod.) a 40 dB v noci.

Jestliže panují pochyby, zda turbíny limity dodržují, uskuteční se tzv. hygienické měření. Při něm se výsledky hlukové studie ověřují přímo měřením hluku u nejbližších obytných domů. Měření musí porovnávat hluk z provozu větrné elektrárny s přirozeným hlukem okolního prostředí. Úroveň hluku záleží na terénu a jeho povrchu, ale od určité rychlosti větru (obvykle 7 - 8 m/s) převažuje hluk okolního prostředí, například vítr v korunách stromů, nad hlukem větrných elektráren. Naopak při mírném větru až bezvětří nehlučí ani větrné elektrárny, aerodynamický zvuk je slabý nebo je turbína úplně vypnuta.

Pokud by hrozilo překročení hygienických limitů hluku, lze situaci řešit pevným nastavením ovládacího programu elektráren. Program za podmínek, kdy může dojít k překročení hlukové normy, sníží pomocí nastavení listů rotoru výkon elektrárny, případně ji vypne. Tyto podmínky jsou stanoveny v povolení provozu. Údaje o chodu se zaznamenávají, takže je nelze obcházet.

Avšak k dodatečnému vypínání větrných elektráren by ve skutečnosti vůbec nemělo dojít, neboť možný hluk musí vzít projektant v úvahu velmi pečlivě již během plánování a toto přísně sledují i hygienici. Orientačně lze odhadnout, že při instalaci jedné nové větrné elektrárny při dodržení bezpečné minimální vzdálenosti cca 400 m od zástavby, budou uvedené limity splněny.

Ostatně není nad osobní zkušenost: rozhodně lze každému doporučit návštěvu některé z nových větrných elektráren. Návštěvníci větrných farem jsou obvykle velmi překvapeni tichým chodem turbín.

Edvard Sequens

Rád bych si pořídil solární systém na svůj dům. Kolik z něj u nás mohu získat energie?

Bohužel nepíšete, zda chcete fotovoltaiku na výrobu elektřiny nebo solární kolektory na přípravu tepla. V našich klimatických podmínkách dopadá ročně na každý metr čtvereční území (ideálně vodorovné plochy) od 950 do 1 100 kWh sluneční energie. Jestliže plánujete fotovoltaiku, mohu Vám doporučit nástroj na internetu Photovoltaic Geographical Information System na adrese:  http://re.jrc.ec.europa.eu/pvgis/apps3/pvest.php. Po zadání polohy a popisu systému se Vám zobrazí předpokládaná roční výroba elektřiny. Nezapomeňte zohlednit místní podmínky, například častější mlhy v nivách nebo znečištěné ovzduší ve velkém městě.

V případě, že chcete solární systém na teplo, bude Váš energetický zisk velmi záležet na použitých kolektorech a dalších prvcích systému a také na provozu.  Obecně se dá říci, že pokud budete chtít jen systém na ohřev vody, získáte z každého metru čtverečního 450 až 600 kWh, pokud budete chtít využít teplo i na přitápění, může být Váš energetický zisk realisticky 250 až 400 kWh za rok.  

Edvard Sequens

Z televize jsem slyšela, že  bioplynové elektrárny smrdí. U nás se má v zemědělském podniku stavět také jedna, máme se toho bát?

Několik nevydařených bioplynových stanic, které obtěžují zápachem okolí u nás skutečně vzniklo. Na vině jsou hlavně chyby projektanta a nedodržování provozního řádu. Myslím, že to bylo poučením i pro úřady, které si již podobné projekty lépe hlídají během povolovacího procesu. Do něj se např. ve fázi hodnocení vlivů na životní prostředí můžete zapojit jako veřejnost též.

Pokud do Vaší stanice nepůjdou nějaké kafilérní zbytky, pak byste se zápachu vůbec obávat nemusela, tzv. farmářské bioplynové stanice nemají proč zapáchat. Naopak, pokud využívají kejdu od skotu nebo prasat, zápach z okolí těchto provozů se naopak sníží. U odpadů živočišného původu je nutno pohlídat, aby vstupní část bioplynové stanice byla uzavřená (zrovna tak odpady během dopravy) a vzduch odsáván přes biofiltr a aby odpady prošly dostatečně dlouhým procesem rozkladu uvnitř reaktoru, pak ani zde by problém se zápachem vzniknout neměl.

Edvard Sequens

Proč máme budovat hlubinné úložiště vyhořelého paliva v České republice? Proč ho neodvážíme do Ruska?

Ano, skutečně jsme kdysi odváželi vyhořelé palivo do Sovětského svazu, ale to s pádem socialismu skončilo. Museli jsme si vybudovat vlastní sklady v Dukovanech a začít hledat úložiště. Také je pravda, že Rusko dnes uvažuje o dovozu radioaktivních odpadů. Je asi jediným státem na světě, který dal takovou nabídku. Mimo uskladnění nabízí rovněž možnost přepracování vyhořelého paliva. Česká republika tuto službu nevyužívá z důvodu velmi vysoké ceny.

Přepracovávat i skladovat vyhořelé jaderné palivo v Rusku navíc zvyšuje riziko pro životní prostředí. Nehody v uralském Čeljabinsku (závod na přepracování paliva Majak) vedly v minulosti k zamoření tisíců čtverečních kilometrů. Jiný ruský přepracovací závod Krasnojarsk-26 zase zamořil řeku Jenisej v délce pěti set kilometrů. Další alarmující kroky známe z minulosti: shazování sudů s radioaktivními odpady do moře či potopení desítek vysloužilých jaderných ponorek v Severním ledovém oceánu. Nelze si tedy dělat iluze o tom, jak by o naše vysoce nebezpečné odpady bylo postaráno. Také etické hledisko hovoří jasně - jaderný odpad zde vznikl kvůli našemu pohodlí a naší volbě využívat jadernou energetiku, proto bychom se o něj měli postarat sami.

Státní úřady ale musí zcela přehodnotit svůj přístup. Správnou inspiraci lze nabrat u států, kde má hledání vhodného místa pro úložiště demokratickou podobu s respektem k právům obcí a veřejnosti. Švédský přístup je nejlepším příkladem, jak by měl stát postupovat. Systém vychází z principu dobrovolnosti i práva veta. Obce mohou odstoupit kdykoliv v průběhu vyhledávání lokality pro úložiště. Švédsko tak vyvrací tezi, že podmínka souhlasu obce povede k zablokování projektů. Naopak došlo k "civilizaci" procesu a omezení střetů mezi úřady a obyvateli.

Edvard Sequens

Co je to CO2 ekvivalent?

Je to univerzální míra množství skleníkového plynu (oxid uhličitý, metan, oxid dusný), který má stejný účinek na klimatický systém jako by měl oxid uhličitý sám. Například 1 tuna metanu má 21 x větší skleníkový efekt než 1 tuna CO2 a tedy 1 tuna metanu je rovna 21 t CO2ekv.

Edvard Sequens

Co mohu jako občan udělat pro ochranu životního prostředí ve svém bydlišti?

Především se rozhodnout, kolik času a případně i finančních prostředků hodlám do této aktivity věnovat. Jako občan mohu např. finančními dary podporovat mně sympatické aktivity nevládních organizací. Pokud jsem podnikatel, mohou být tyto dary větší, neboť je lze výhodně odepsat z daní. Mohu rovněž vstoupit do některých z ekologicky zaměřených občanských sdružení a placením členského příspěvku podporovat tak jeho činnost. Mohu se také stát pravidelným odběratelem ekologických časopisů a příležitostně se zúčastnit některých akcí pořádaných nevládními i vládními organizacemi. A to i za vstupné. Při této příležitosti lze podpořit rovněž petiční akce. V případě aktivní ochrany, což nevylučuje souběžně realizovat některé z výše uvedených možností, je nezbytné seznámit se s některými zákony a předpisy. Za tím účelem navštívit buď internet nebo nejbližší ekologickou poradnu ze sítě KRASEC. Stěžejní jsou zákony umožňující účast veřejnosti v rozhodovacích procesech (zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, zákon č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí), a získávat potřebné informace. zákon č. 123/1998 Sb. a zákon č. 106/199 Sb. o právu na informace). Důležité je rovněž seznámit se s pracovníky nejbližších orgánů státní správy rozhodujících o životním prostředí a o jejich pravomocech, obecním úřadem počínaje, ministerstvem životního prostředí konče. Nutné je naučit se sledovat úřední desku a včas reagovat na zde vyvěšené informace. Například účastí na jednání zastupitelstva obce, kde se rozhoduje o skládce. Pokud má být účast v ochraně přírody smysluplná a účinná, nezbývá, než-li se také vzdělávat podle hesla Poznej a chraň.

Vladimír Molek

Jak lze zabránit probíhajícímu kácení stromů?

Nejdříve je nutno zjistit stav, tj. zda bylo již vydáno příslušné správní rozhodnutí (povolení) ke kácení nebo byla pouze podána žádost. Obě informace poskytne nejbližší obecní úřad s odvoláním na zákon o právu na informace o životním prostředí č. 123/1998 Sb. V případě, že bylo vydáno rozhodnutí, které není dosud v právní moci, tj. nedošlo k fyzickému kácení stromu, je možno usilovat prostřednictvím některého z účastníků správního řízení o odvolání. Nejlépe prostřednictvím občanského sdružení mající postavení účastníka řízení v této věci. Obrátit se lze s podnětem i na ČIŽP či obec s rozšířenou působností, většinou městský úřad s odborem životního prostředí. Argumentem může být odborný dendrologický posudek ( např. Agentury ochrany přírody a krajiny), který si správní orgán a žádný z účastníků řízení nevyžádal. Tento argument lze použít i v případě, že správní rozhodnutí je již v právní moci a dosud nedošlo ke kácení. Jedná se o tzv. obnovu řízení na návrh účastníka řízení. Zde doporučujeme konzultaci s právníkem, neboť mohlo být rozhodnuto ve věci osobního stavu občana a žadatel nabyl práv v dobré víře. V případě, že se bezprostředně chystá kácení stromu, je nutno zjistit, zda dotyčný má povolení, kdo je vydal a kdo je vlastníkem pozemku. Jestliže se osoba, která se chystá kácet, neprokáže patřičným povolením, je nutno volat policii ČR a Českou inspekci životního prostředí (oblastní inspektorát). Pokud ke kácení již došlo a nebylo na ně vydáno povolení (rozhodnutí), napište podnět České inspekci životního prostředí nebo obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, aby udělili pokutu za kácení stromů bez povolení.

Vladimír Molek

Jak a kde žádat o povolení ke kácení stromů?

Dřeviny rostoucí mimo les jsou podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, chráněny před poškozováním a ničením. Péče o tyto dřeviny (strom, keř) je povinností osob, na jejichž pozemcích se dřeviny nachází. Povolení ke kácení dřevin lze vydat pouze ze závažných důvodů po vyhodnocení jejich funkčního a estetického významu. Každá žádost i povolení musí být náležitě odůvodněna. Povolení ke kácení vydávají obecní úřady a na území CHKO a národních parků jejich správy. Žádost musí obsahovat požadované náležitosti. (Jméno,a příjmení a adresu žadatele, doložení vlastnického nebo nájemního vztahu k pozemku, na němž dřevina roste, specifikace dřevin žádaných ke kácení - druh, počet, velikost, situační nákres, obvod kmene ve výšce 130 cm a zdůvodnění žádosti). Před podáním žádosti doporučujeme seznámit se podrobněji s příslušným zněním zákona, neboť v některých případech se povolení nepožaduje (pěstební důvody, zdravotní důvody, při výkonu oprávnění podle zvláštních předpisů, při ohrožení života či zdraví nebo dřeviny nedosahují stanovených rozměrů, tj. 80 cm ve výšce 130 cm nad zemí nebo souvislý keřový porost do 40 m².

Vladimír Molek

Jak naložit s pokáceným starým stromem, ve kterém jsou dutiny?

Vždy bychom měli pečlivě zvážit, zda je opravdu nezbytné strom kácet. V některých případech to však skutečně nutné je, především z důvodu ohrožení bezpečnosti. I mrtvé dřevo ale poskytuje útočiště řadě druhů živočichů, velmi často i chráněných a ohrožených. Jako nejlepší řešení se jeví ponechat pokácený strom na místě nebo někde v okolí, aby vzácné druhy mohly dokončit svůj vývin. Nejen duté, ale i mrtvé stromy v naší krajině citelně scházejí, takže i druhy na ně vázané jsou stále ohroženější.

Jiří Řehounek

Co je vlastně ta ekologická sukcese?

Ekologická sukcese je směna druhů v čase. Nejlépe pozorovatelná je na místech, která ztratila vegetační pokryv, např. v těžebních prostorech. Během sukcese se střídají jednotlivá sukcesní stadia. Prvnímu stadiu říkáme iniciální, poslední, zpravidla dlouhodobé stadium se označuje jako klimax. V některých případech dochází vlivem různých faktorů k (dočasnému) zastavení sukcesního vývoje v některém ze stadií - pak mluvíme o tzv. blokovaných sukcesích stadiích.

Na většině území ČR je klimaxovým stadiem les. Znamená to, že pokud nějakou plochu v krajině přestane člověk obhospodařovat, časem se samovolným vývojem změní v les. Většinou půjde o les listnatý nebo smíšený, pouze ve vyšších horských polohách by v něm převážily jehličnany.

Ekologická sukcese se ve světě (v menší míře už i u nás) stala jednou z metod, jak vrátit život do opuštěných těžebních prostorů. Namísto rekultivací zemědělského či lesnického typu, které často neplní ani svou hlavní funkci, se v řadě států stále častěji nechává na přírodě, jakým vývojem se opuštěný lom, pískovna nebo výsypka po těžbě uhlí bude ubírat. Buď se místo ponechá zcela samovolnému vývoji (tzv. spontánní sukcese), nebo může člověk sukcesi usměrňovat vhodnými zásahy, např. doplněním stanovištně a geograficky původních druhů dřevin či potlačením invazních druhů (tzv. řízená neboli usměrňovaná sukcese).

Jiří Řehounek

Co jsou to invazní druhy? Můžou být pro nás nějak nebezpečné?

Invazní druhy musejí splňovat dvě základní kritéria - na daném území jsou geograficky nepůvodní a vytlačují původní domácí druhy, kterým konkurují. V mnoha oblastech světa se staly invazní druhy organismů velkým problémem. Stačí si vzpomenout jen na králíky v Austrálii.

I v České republice máme mnohé invazní druhy. Z rostlin patří k nejhorším "vetřelcům" bolševník velkolepý, křídlatka japonská a sachalinská nebo netýkavka žláznatá. Jejich hlavní "nebezpečnost" spočívá v tom, že tvoří často rozsáhlé jednodruhové porosty, ve kterých se nemohou uchytit jiné rostliny, a tím snižují rozmanitost našich ekosystémů. Pro člověka je z nich bezprostředně nebezpečný pouze bolševník, který obsahuje zpuchýřující látky způsobující nepříjemné kožní problémy.

Z živočichů ovlivňuje naši přírodu asi nejvíce norek americký, který loví řadu druhů původních živočichů včetně chráněných. Známý je také příklad zavlečených amerických raků (raka pruhovaného a raka signálního), kteří přenášejí račí mor, pro naše druhy raků velmi nebezpečnou chorobu. V poslední době se také mluví o invazi slunéčka Harmonia axyridis, které pochází z Asie a může být velkou konkurencí pro naše původní slunéčka. Údajně může způsobovat u některých lidí alergické reakce.

Výčet invazních druhů uvedený v této odpovědi samozřejmě není úplný. Je však třeba také zdůraznit, že všechny biologické invaze nepředstavují stejné nebezpečí. Jejich průběh je individuální, stejně jako rizika pro přírodu. A také ne všechny zavlečené nebo vysazené druhy se musejí nutně stát invazními. Z hlediska principu předběžné opatrnosti se však nevyplatí to příliš zkoušet. Proto je vysazování nepůvodních druhů v ČR zakázáno zákonem.

Jiří Řehounek

Jak vlastně kůrovec likviduje smrky? Proč nechcete, aby se proti němu na Šumavě zasahovalo, když po něm zbývají jen uschlé stromy?

Kůrovec, správným názvem lýkožrout smrkový, napadá převážně oslabené nebo poražené smrky. Brouci vylétají ("rojí se") koncem dubna nebo v květnu. Samečkové vyhlodávají snubní komůrku, do které lákají samičky s pomocí chemických látek zvaných feromony. Samičky po páření vyhlodávají v lýku tzv. mateční chodby a po jejich stranách kladou do jamek obložených drtí vajíčka. Jedna samička naklade řádově desítky vajíček, z nichž se vylíhnou larvy. Ty vytvářejí kolmo na mateční chodbu své vlastní chodby, na jejichž konci se zakuklí. Vývoj lýkožrouta trvá od vajíčka po dospělce cca deset týdnů.

V přirozených ekosystémech (především v horských smrčinách) hraje lýkožrout smrkový nezastupitelnou roli, protože napadá starší a nemocné smrky a zajišťuje tak zmlazování lesů. Problém nastal, když člověk vysázel smrkové monokultury na místech, kde původně vůbec smrky nerostly. Takové lesy snadněji podléhají kalamitám včetně přemnožení lýkožroutů.

Šumava je národním parkem. Podle pravidel, kterými se národní parky řídí, se v 1. zónách nesmí proti lýkožroutovi zasahovat. Tyto části národních parků se mají ponechat přirozenému vývoji, platí v nich tedy tzv. bezzásahový režim. Tvrzení, že na Šumavě se proti kůrovci nezasahuje, proto není přesné. Nezasahuje se proti němu pouze v 1. zónách. Uschlé stromy jsou pak přirozenou součástí horských lesů. Pokud byste se podívali pozorněji, pod nimi již rostou jejich nástupci. Kdyby se napadené stromy vytěžily a odvezly pryč, obnova nového lesa by byla obtížnější, protože mladé stromky často využívají živiny z rozkládajících se kmenů.

Pokud má tedy Šumava zůstat národním parkem a ne hospodářským lesem, v 1. zónách se nebude proti kůrovci zasahovat ani nadále.

Jiří Řehounek

Na břehu Vltavy probíhá bagrování v místech, kde hnízdí ledňáček. Co máme dělat?

Nejlepší bude, když se obrátíte na Českou inspekci životního prostředí (ČIŽP), oblastní inspektorát České Budějovice. Kontakty naleznete na webových stránkách www.cizp.cz. Volejte na některé z čísel budějovického inspektorátu, které patří oddělení ochrany přírody. Popište do telefonu přesné místo, kde k úpravám dochází, jaký je jejich charakter, a co nejpřesněji také umístění hnízdní nory ledňáčka.

Ledňáček říční patří mezi zvláště chráněné druhy živočichů, do jejichž prostředí se nesmí zasahovat bez udělení výjimky ze zákona č. 114/1992 o ochraně přírody a  krajiny. Pokud taková výjimka pro terénní úpravy vltavského břehu nebyla udělena, má ČIŽP pravomoc zastavit činnost, která by ledňáčky ohrozila. Jestliže by mezitím došlo ke zničení hnízdní nory, zahájila by ČIŽP se zodpovědnou firmou správní řízení o udělení pokuty.

Jiří Řehounek

Co je to přirozená obnova těžbou narušených území?

Jedná se o obnovu těžbou narušených území (např. lomů, pískoven, výsypek apod.), která v maximální možné míře využívá přírodních procesů. Někdy běží v podstatě samovolně, jindy jsou vhodnější drobné úpravy (např. úprava terénu, výsadba stanovištně původních dřevin apod.). Proces, který při přirozené obnově v přírodě probíhá, nazýváme odborně spontánní sukcese. To je vlastně směna druhů organismů, které postupně danou lokalitu kolonizují.

Klára Řehounková

Proč je přirozená obnova lepší než technická rekultivace těžbou narušeného území?

Přirozená obnova má dvě hlavní výhody. Jednak s její pomocí většinou vznikají přírodovědně hodnotné ekosystémy, v nichž se často vyskytují i chráněné a ohrožené druhy organismů. Druhou důležitou výhodou je finanční úspora. Zatímco u technické rekultivace pískoven jsou náklady na 1 hektar zhruba 1,5 - 2 miliony korun, příroda pracuje zadarmo. Ne že by se přirozená obnova obešla úplně bez peněz, úsporu však znamená značnou.

Klára Řehounková

Existují nějaké problémy, na které je třeba si dát pozor při použití přirozené obnovy těžbou narušených území?

Především v teplejších oblastech ČR se mohou stát problémem nepůvodní invazní druhy rostlin. Jde hlavně o trnovník akát. Pokud se tato dřevina vyskytuje v blízkém okolí těžebny, pravděpodobně ji osídlí a může pak vytvářet homogenní porosty s druhově chudým podrostem. Proto je třeba jeho výskyt sledovat, případně učinit opatření proti jeho šíření. Další invazní druhy (např. křídlatky) se do vytěžených prostorů šíří často s navezeným stavebním nebo komunálním odpadem.

Klára Řehounková

Jaký je potenciál těžbou narušených území pro ochranu přírody?

Těžební prostory často poskytují útočiště řadě vzácných, ohrožených a chráněných druhů organismů. Jedná se především o druhy písčin, suchých trávníků a mokřadů. Některé těžební prostory byly z tohoto důvodu vyhlášeny i jako zvláště chráněná území (v Jihočeském kraji např. Přírodní rezervace Kladrubská hora nebo Přírodní památka Pískovna u Dračice). V pískovnách se pochopitelně vyskytuje i mnoho běžných druhů, které je mohou využívat k hnízdění, úkrytu nebo hledání potravy.

Klára Řehounková

Jaké jsou možnosti koexistence těžby štěrkopísku a hnízdění břehule říční?

Pískovny (zejména těžené) se v poslední době staly téměř výhradními hnízdišti chráněných břehulí, které do jejich stěn vyhrabávají svoje hnízdní nory. Pokud se tito ptáci v pískovně usídlí, je pochopitelně nutné v dané části pískovny těžbu přerušit. Existuje ovšem několik způsobů, jak zajistit břehulím možnosti k hnízdění a přitom nenarušit těžbu. Jedná se např. o víceetážovou těžbu, těžbu písku v zimě na hromadu (z ní se pak odebírá písek v hnízdní sezóně), těžbu v jiné části pískovny nebo vytvoření náhradního hnízdiště navezením haldy skrývkového materiálu. Podrobnosti k této problematice naleznou zájemci v publikaci "Břehule říční - praktické a právní aspekty ochrany v podmínkách ČR", kterou vydalo sdružení Calla a je k dispozici za poštovné.

Klára Řehounková

V malé pískovně u naší obce hnízdily do loňského roku břehule. Letos se stěna pískovny sesunula a břehule se odstěhovaly. Můžeme něco udělat proto, aby se k nám vrátily?

Podmínkou hnízdění břehulí je skutečně dostatečně vysoká kolmá stěna, ve které si hrabou své nory. Ve vašem případě by zřejmě stačilo, aby se odhrabal sesutý písek a obnovila se kolmá stěna. Břehule také špatně snášejí dřeviny, které před hnízdní stěnou rostou. Čas od času se také vyplatí odtěžení části hnízdní stěny, což snižuje parazitaci mláďat cizopasníky ze starých nor.
Jakékoli zásahy však nelze provádět bez povolení. Především je potřebný souhlas majitele pozemků, na kterých vaše pískovna leží. Dále je třeba kontaktovat pracovníky pověřeného obecního úřadu, kteří mají na starosti ochranu přírody, a zjistit, jaké výjimky ze zákonů je třeba pro úpravy v pískovně získat. Poradit a pomoci vám může také některé z občanských sdružení, která působí ve vašem regionu a ochranou přírody se zabývají.

Jiří Řehounek

Ve kterém období je nejlepší navštívit opuštěnou pískovnu, abychom studentům mohli demonstrovat proces ekologické sukcese? Jak poznáme stáří pískovny, pokud nevíme, kdy v ní byla ukončena těžba?

Ekologická sukcese se dá v pískovnách prezentovat prakticky v kterémkoli ročním období. Nejvhodnější pro návštěvu je však vzhledem k rostlinstvu období letních prázdnin, což ovšem nebude vhodný termín pro školní exkurzi. Naopak z hlediska pozorování obojživelníků je nejlepší jarní termín (např. duben č květen), a to v závislosti na druzích obojživelníků nebo nadmořské výšce. Vhodným kompromisem z hlediska školních exkurzí se tak jeví měsíce květen a červen.

Abychom mohli předvést průběh sukcese v pískovně studentům, je samozřejmě důležité znát stáří pískovny, tedy dobu od ukončení těžby. Pokud se nám stáří nepodaří zjistit od místních obyvatel nebo přímo těžební firmy, zbývá ještě určení stáří podle přeslenů na borovicích. Tyto jehličnaté stromy totiž rostou v téměř všech pískovnách a vyrůstají prakticky okamžitě po ukončení těžby.

Najdeme si proto největší borovice v pískovně a spočítáme přesleny (místa, kde z kmene vyrůstají větve do stran). K výsledku přičteme dva roky za dobu, kdy se ještě mladá borovička nevětvila. Obtížnější je počítání u starých borovic, kde namísto přeslenů musíme v dolních partiích kmene sčítat místa se stopami po větvích. Jedná se samozřejmě o přibližný odhad stáří pískovny, pro výše zmíněné účely však úplně postačí.

Jiří Řehounek

Proč každý rok udržujete stěnu pískovny v Třebči kvůli hnízdění břehulí? Není to proti přírodě? Vždyť by se sama od sebe sesunula a vznikl by přirozenější tvar terénu než kolmá písečná stěna.

Břehule říční hnízdí pouze v kolmých stěnách, nejčastěji písčitých. V současné době je velká většina břehulích kolonií umístěna právě ve stěnách pískoven. Pro ochranu tohoto druhu v naší přírodě se proto stalo nezbytností udržování takových stěn v pro břehule vhodném stavu. Může probíhat buď každoroční údržbou hnízdní stěny (jako v Třebči), nebo i jako součást vhodného managementu těžebních prostorů.

Je pravda, že se jedná o umělé zásahy. Na druhé straně tak člověk pouze napravuje chyby, kterých se dopustil v minulosti a které připravily břehule o hlavní původní hnízdiště. Ta totiž existovala ve stržených říčních březích a přirozeně se každý rok obnovovala za jarních povodní. Dnešní vodní toky jsou ovšem narovnané, často vybetonované nebo zahloubené pod zem, takže břehule na nich nenacházejí vhodné podmínky pro hloubení hnízdních nor.

Pro udržení tohoto druhu v naší přírodě jsou tedy určité lidské zásahy nezbytností. Ideální stav samozřejmě nastane, když se podaří dohodnout s těžební firmou podporu hnízdění břehulí v aktivních těženích prostorech (možností, které by neomezovaly produkci suroviny je hned několik). V případě velkých kolonií, jako je právě ta třebečská, by však byl jejich zánik velkou škodou pro celou jihočeskou populaci. Proto jsme se rozhodli o toto významné hnízdiště pečovat.

Jiří Řehounek

Kde se koupí semena konopí setého? Je možné k ním získat potvrzení o původu a druhu?

Semínka technického konopí distribuje o.s. Konopa v rámci akce 100 kytek

Certifikát o původu je možné na vyžádání přiložit k zasílanému poštovnímu balíčku. Cena do 50 Kč + poštovné.

Větší množství vám poskytne výhradní distributor konopného semene pro ČR společnost Agritec Šumperk: www.agritec.cz , 583 382 130 p. Ponizil ponizil(zavinac)agritec.cz

Cena se pohybuje v rozmezí 80 - 120 kč/kg.

Při pěstování nad 10 m² upozorňuji na nutnost nahlásit plochu místně příslušnému úřadu celní správy ... více: http://www.konopa.cz/index.php?dok=0071

Hana Gabrielová

Kde získat základní informace o pěstování konopí? Potřebuji speciální povolení?

Na www.konopa.cz, kde najdete informace k pěstování povinné ohlašovací povinnosti i možném využití konopí.

Pro podrobně zemědělské informace doporučují přečíst publikaci "Konopí, šance pro zemědělství a průmysl", kterou napsal p. Ing. Václav Sladký v roce 2004 a vydalo ji UZPI. Objednat si ji můžete zde.

O.s. Konopa vydala v rámci projektu Zelená pumpa informační brožurku pro pěstitele konopí s názvem Konopí - biomasa pro život

Speciální povolení na pěstování konopí u nás není třeba, nezbytné je pouze nahlásit plochu nad 10m² a využití sklizeného materiálu dle zákona 167/1998 o návykových látkách.

Pokud budete mít zájem o prodiskutování konkrétních otázek můžete kontaktovat agroporadce při o.s. Konopa: 777027012 Hana Gabrielová, mail: info(zavinac)konopa.cz

Hana Gabrielová

Odbyt konopných produktů?

S odbytem konopi se u nás situace stále není stabilní a důležitým článkem je sklizeň. Firma Hemp-production má v Čechách k dispozici stroj k jednofázová sklizni konopí. Další sklízecí strov vyvinula firma Tebeco
Více k tomu v článku o konopné exkurzi.

Ohledně výkupu a dalšího zpracování konopí, velice záleží v jaké lokalitě je konopí pěstováno. V návaznosti na to doporučují kontaktovat firmy Hemp-production na mailu hemp(zavinac)rprodukt.cz či Konopářský svaz, který se odbytem konopných produktů zabývá - info(zavinac)konopi.info

Hana Gabrielová

Kontakty na firmy vyrábějící nebo používající nějakou "konopnou" technologií?

Izolační materiály z konopí vyrábí např. německá firma HOCK, dělaly se i pro Saint-Gobain, ale jen pro "západní" trh, pokud je nám známo. Stavění z maltových směsí je nejdále ve Francii, už s tím ale začínají i jinde.

Konopné izolační materiály vyrábí také česká firma Canabest - www.canabest.cz

Francouzské firmy:

La Chanvričre de l'Aube (Canobiote)
Rue du Général de Gaulle, 10200 Bar-sur-Aube
Phone: 25271274, Fax: 25273548

Isochanvre
Le Verger, 72260 René
Phone: 43974518, Fax: 43976544

Yves Khün (Canosmose)
Ferme La Thuiličre, 25560 Monfroc
Phone: 92620074

V Čechách s domácím konopím stavěla firma Alterstav. Používala surovou koudel namočenou ve vápenné vodě.

Pan Koterzyna z Českých Budějovic vyrábí maltové směsi a omítky. S výzkumem konopí jako stavebního materiálu počal v letošním roce i státní výzkumný ústav.

Hana Gabrielová

Kontakty na firmy vyrábějící nebo používající nějakou "konopnou" technologií?

• www.biosfera.cz - i-netový obchod se zbožím nejen konopným (bioprodukty aj. ekovýrobky)
• www.cannaderm.cz - 100% přírodní konopná kosmetika z Teplíc www.fám.cz - šapitó, týpý, jurty aj. stany z konopné látky
• www.f-n.cz - pražský obchůdek s konopným textilem atp.
• www.hemp-production.cz - zboží německé firmy Hanf und Nátur v ČR (internetový obchod - potraviny) www.hempy.cz - oblečení z konopí pro volný čas
• www.lenorek.mystéria.cz - stylové oblečení z konopí, originální potisky, elegantní vzhled
• www.mijastyl.cz - oděvy z konopí a přírodních materiálů na zakázku
• www.provazy.cz - konopné, lněné a jutové provazy, šňůry a lana
• www.rucnipapir.com - o výrobě ručního papíru nejen z konopí
• www.shanti.cz - internetový obchod zbožím orientálním a konopným
• www.sweb.cz/rucniloutky/ - ručně šité loutky z konopí a dalších přírodních materiálů
• www.thtc.cz - originální londýnské oblečení, streetware v ekologickém konopném provedení více info na
• www.konopa.cz

Pokud by jste měla zájem o něco speciálního nebojte se zeptat: info(zavinac)konopa.cz

Hana Gabrielová

Je nutné žádat o vynětí pozemků ze ZPF pro pěstování plantáží rychlerostoucích dřevin?

Novelizací katastrální vyhlášky bylo umožněno zařazení výmladkových plantáží RRD do samostatné kategorie využití pozemků a od 1. 3. 2007 není již nutné půdu pro rychle rostoucí dřeviny dočasně vyjímat ze ZPF a lze na tyto pozemky čerpat běžnou platbu na plochu.

Hana Gabrielová

Co jsou to biopaliva první a druhé generace? Jaký je mezi nimi rozdíl?

Surovinou pro výrobu současných biopaliv první generace je biomasa, kde existuje její konkurenční užití ve výrobě potravin či krmiv. Mezi biopaliva první generace patří bioetanol, vyrobený z obilí, cukrové řepy, cukrové třtiny, kukuřice, škrobu, rostlinných odpadů kvašením a rafinací, metylester řepkového oleje (MEŘO, RME), vyrobený z vylisované řepky olejné esterifikací, resp. jeho modifikace etylester řepkového oleje (EEŘO), dále metylester mastných kyselin (FAME), vyrobený z vylisovaných olejnatých rostlin (palmový olej, slunečnicový olej, aj.) či biobutanol vyrobený katalytickou konverzí bioetanolu.

U biopaliv druhé generace je surovinou tzv. nepotravinářská biomasa jako je lesní biomasa včetně těžebních zbytků, zemědělský odpad (sláma, seno, kukuřičné, řepkové a jiné zbytky), energetické rostliny (křídlatka, čirok, štovík apod) či biologický odpad z domácností. Mezi biopaliva, vyrobená z této suroviny, patří bioetanol, motorová nafta jako syntetický produkt Fischer-Tropschovy syntézy, methanol, resp. benzin jako produkt katalytické konverze syntézního plynu, biobutanol z bioetanolu aj.

Energetické plodiny druhé generace mají transformační potenciál na biopaliva výrazně vyšší než je u první generace. Technologický proces je však mnohem složitější a náročnější než fermentační výroba etanolu či esterifikace olejů. Konverzní poměr je obvykle 5:1 (z 5 tun biomasy lze vyrobit 1 tunu biopaliva). Nasazení druhé generace do komerčního provozu lze ve větším měřítku očekávat až během následujících deseti let.

Edvard Sequens

Je možné využívat jako biopalivo rostlinný olej místo nafty?

Už Rudolf Diesel, vynálezce naftového motoru, využíval pro své první motory olej z podzemnice olejné. Obecně lze říci, že přestavět lze každý naftový motor. Jeho úprava je však nutná, jinak hrozí jeho zničení.

Rostlinný olej je ve srovnání s naftou hustší, jeho viskozita je vyšší. Pro využití ve stávajících motorech, je potřeba viskozitu snížit. V zásadě existují 2 cesty, jak toho dosáhnout:

• chemicky - tak činí výrobci MEŘO - methylesteru řepkového oleje. MEŘO se přimíchává v různých poměrech do nafty (u nás ca 30 %), čímž vzniká bionafta.
• tepelně - zahřátím rostlinného oleje se výrazně zvýší jeho tekutost. Ekologičtější (zejména co se týká energie potřebné na výrobu) a levnější varianta biopaliva.

Nejvhodnější na přestavbu jsou motory s řadovými vstřikovacími čerpadly (např. traktory Zetor), nejsložitější jsou moderní motory s technologií common rail. Ale i zde se investice do přestavby vrátí max. do jednoho roku. Rostlinný olej lze získávat buď přímým nákupem z lisoven (15-18 Kč/l). Na trhu jsou nabízeny už i malé lisy s cenou do sta tisíc korun s výtěžností pohybující se mezi 33-38 l surového řepkového oleje ze 100 kg semene. Produktem lisování je jednak samotný olej, jednak pokrutiny. Obojí lze buď výhodně prodat, nebo spotřebovat ve vlastním hospodářství - olej projezdit v traktorech nebo autech, pokrutiny zkrmit nebo ztopit (mají vynikající výhřevnost). Zemědělec který pěstuje řepku, kterou následně sám zpracovává se tak stává zcela nezávislým.

Zpět se blíží doba, kdy si každý zemědělec byl schopen pokrýt vlastní spotřebu "motorového paliva" - kdy za chalupou si posekal vlastní louku a seno použil jako krmivo pro své koně. I dnes je možné své "koně", tentokrát ty pod kapotou, živit z vlastních zdrojů.

Hana Gabrielová

Bezpečné používání rostlinného oleje spočívá v následujících bodech:

• Podle potřeby přimíchávat do rostlinného oleje naftu/bionaftu. Některé motory mají klidný a vyrovnaný chod i se 100% olejem, některé se zklidní až při přilití 2-5 l (bio)nafty na nádrž.
• V zimě je lepší podíl (bio)nafty ještě zvýšit. Vždy je potřeba se rozhodnout až podle konkrétní situace - podle snadnosti nastartování, plynulosti chodu motoru, atp.
• Pokud používáte použitý rostlinný olej, je bezpodmínečně nutné, aby byl velmi dobře přefiltrovaný. Jemnost filtrace by měla dosahovat 0,5 mikronu. V případě použití hrubších filtrů hrozí poškození motoru!
• Zkraťte interval výměny motorového oleje. Drobnými netěsnostmi dochází k průniku paliva do motorového oleje. To platí i u nafty. Nafta se ovšem, na rozdíl od rostlinného oleje, z motorového oleje z větší části odpaří. Rostlinný olej v motorovém oleji zůstává, přičemž časem může dojít k jeho polymerizaci. Důsledkem může být vážné poškození motoru.

Hana Gabrielová

Jaké jsou pozitiva pěstování energetických rostlin?

• Produkce energetické biomasy je velmi vhodná diversifikace zemědělství (minimálně stejně vhodná jako např. propagovaná agroturistika). Je to vhodný doplněk hlavní produkce, zvl. v odlehlých regionech, kde zemědělci mají možnost lisovat brikety jako doplněk pro zimní činnost a mohli by zásobovat místní občany ekologickým palivem.
• Víceleté a vytrvalé energetické plodiny mají vynikající protierozní efekt : kompaktní vegetační kryt spolehlivě udrží ornici na stanovišti. Tyto plodiny mohou plně nahradit zatravňování díky svému půdoochrannému účinku.
• Krmný šťovík, který je u nás pěstován již více než 15 let, někteří zemědělci využívají nejen jako protierozní plodinu a také jako kvalitní pícninu pro krmení skotu, chovatelé dokonce zaznamenaly zvýšenou dojivost i přírůstky mladého dobytka při výkrmu.
• Energetické plodiny lze využít nejen k výrobě pevných biopaliv, ale i k výrobě bioplynu. Tyto možnosti potvrdily dosavadní modelové testy, kdy byla zjištěna v podstatě stejná intenzita vývinu bioplynu po přídavku šťovíku, jako po stejném přídavku kukuřice.

Hana Gabrielová

Jaké jsou možnosti uplatnění energetické biomasy?

Biomasu z energetických bylin lze využívat pro vytápění různými způsoby, podle místních podmínek, např. : 

• Spalování vypěstované biomasy v modernizovaném energetickém zařízení, kdy se např.  zastaralé kotle na uhlí vymění za kotle na biomasu a zemědělský podnik si pak zajišťuje vlastní palivo pěstováním energetických rostlin na svých polích. Nejčastěji se spalují slisované balíky, nebo řezanka, obdobně jako štěpka.
• Drobní pěstitelé (s minimální osevní plochou 1 ha) pěstují biomasu především pro úspory při vytápění rodinných domů. Biomasa se sklízí převážně řezačkou a vzniklá řezanka se pak mísí s dřevní štěpkou, nebo se spaluje se dřevem.
• Zemědělský podnik přímo a dlouhodobě spolupracuje s obecními aktivitami : nejjednodušší případ je výkup vypěstované suché  biomasy obecní biokotelnou.
• Výkup biomasy od pěstitelů velkými teplárenskými provozy, dle sjednané ceny. Tyto případy by mohly být časté, ale dosud není spolehlivě dořešeno správné rozdružování balíků na drobnou řezanku, tak aby bez problémů vyhovovala dopravním cestám přísunu paliva do kotle.
• Lisování biopelet z vypěstované fytomasy. K lisování se využívá zařízení obdobné jako pro lisování krmných granulí z tradičních pícnin, nebo jsou v poslední době vyvíjena speciální peletovací zařízení. Použití pelet je pak výhodné pro automatické přikládání, což je významné zdokonalení komfortu vytápění oproti např. jiným formám pevných paliv.
• Výroba biobriket z pěstovaných energetických rostlin. V poslední době vznikají postupně briketárny pro lisování této bylinné fytomasy,  s využitím spolehlivých lisů. Takové briketárny mají většinou charakter maloprovozů, s cílem vlastního samozásobování, nebo bližšího okolí. Rostlinné brikety jsou vhodnou náhradou za polena do krbů a kamen.
• Vysoká kvalita zelené hmoty krmného šťovíku je oprávněným předpokladem jeho využití též ke krmným účelům (k čemuž byl původně vyšlechtěn) a nebo i k výrobě bioplynu. Tyto možnosti potvrdily dosavadní modelové testy, kdy byla zjištěna v podstatě stejná intenzita vývinu bioplynu po přídavku šťovíku, jako po stejném přídavku kukuřice.

Hana Gabrielová

Jak a kdy použít petici, jaké musí mít petice náležitosti?

Právo petiční je jedním z ústavně zaručených práv občanů a upravuje jej zákon č. 85/1990 Sb. Podle tohoto zákona má každý právo sám nebo společně s jinými obracet se na státní orgány se žádostmi a stížnostmi - peticemi - ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu, které patří do působnosti těchto orgánů. Význam petice není možno podceňovat ani přeceňovat. Přesto, že na petici musí být odpovězeno do 30 dnů , nelze počítat s tím, že by se daný problém vyřešil pouze peticí. Petice musí být písemná. Může ji vytvořit fyzická osoba sama, nebo ve spolupráci s petičním výborem. V tom případě jej musí zastupovat osoba starší 18 let. Na petici musí být:

• Text petice
• Jméno, příjmení a bydliště toho, kdo petici sestavil, nebo jména, příjmení a bydliště všech členů petičního výboru a jméno a příjmení a bydliště toho, kdo je oprávněn členy petičního výboru zastupovat.

Vladimír Molek

Jak získat informace o životním prostředí?

Právo na informace o životním prostředí má na základě žádosti, která musí být dostatečně konkrétně specifikována co do obsahu, každý a to bez udání účelu nebo důvodu. Získat lze pouze informaci, kterou má příslušný správní úřad k dispozici, leda by šlo o informaci utajovanou dle prokazatelně, v zákoně uvedeném důvodu. Toto právo upravují dva zákony. Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí a zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Právo na informace v sobě zahrnuje i nárok na zhotovení a vydání kopií písemností. Zde může úřad požadovat úhradu za zhotovení těchto kopií. Žádat o zpřístupnění informace je možno nejen písemným podáním doručeným úřadu, ale i ústně, telefonicky, telegraficky, faxem nebo elektronicky. Doporučujeme volit písemné doporučené podání pro případné dokazování lhůt pro odvolání. V jiných případech je nezbytné doložit podání písemným protokolem. Důležité je uvést v žádosti, podle kterého zákona informaci požadujeme, neboť zákon č. 123/1998 Sb. vymezuje okruh informací, které lze žádat. Správní orgán je povinen zpřístupnit informaci bez zbytečného odkladu a 30-ti denní lhůta je spíše lhůtou pořádkovou a maximální. Proti odepření zpřístupnění informace je možno se odvolat.

Pavla Matějková

Může se veřejnost aktivně zapojit do řízení o územním plánu nebo jeho změně?

Ano, v řízení o územním plánu lze možné jednak uplatňovat připomínky anebo podávat námitky. Rozdíl mezi námitkami a připomínkami je v jejich právním potenciálu a podmínkách, za kterých je lze uplatňovat.

Připomínky může k návrhu nebo konceptu územního plánu podávat každý, ovšem pokud např. pořizovatel (obecní úřad obce s rozšířenou působností) dostatečně nezdůvodní, proč připomínky v návrhu územního plánu nezohlednil, nelze takový postup napadnout jinak než stížností podle § 175 správního řádu č. 500/2004 Sb.. Tuto stížnost poté projednává sám pořizovatel, který také rozhodne o tom, zda byla stížnost důvodná, či nikoliv. Pokud pořizovatel neshledá stížnost důvodnou, lze požádat o prošetření způsobu vyřízení stížnosti nadřízený správní orgán (krajský úřad), ovšem na prošetření nemá právní nárok.

Námitky v řízení mohou přímo ze zákona podávat všichni vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a zastavitelných ploch, a pokud jde o jiné vlastníky nebo veřejnost, ti se mohou v řízení nechat zastupovat, za splnění zákonných podmínek (viz § 23 stavebního zákona č. 183/2006 Sb.) tzv. zástupcem veřejnosti, který je oprávněn jejich jménem též podávat námitky. O námitkách je pořizovatel povinen zpracovat rozhodnutí, proti kterému může veřejnost opět skrze svého veřejného zástupce podat odvolání podle § 81 a násl. správního řádu. O odvolání na rozdíl od stížnosti nerozhoduje pořizovatel, ale jemu nejblíže nadřízený orgán, tedy krajský úřad. Pokud krajský úřad odvolání zamítne a rozhodnutí se stane pravomocným, může veřejný zástupce podat návrh na provedení přezkumného řízení (podle § 94 správního řádu), anebo (za podmínek § 100 odst. 1 správního řádu) může podat návrh na obnovu řízení.

Pavla Matějková

Kdo je zástupce veřejnosti v řízení o návrhu/konceptu Územního plánu nebo o Zásad územního rozvoje (územně plánovací dokumentaci ÚPD)?

Zástupce veřejnosti je institut stavebního zákona č. 183/2006 Sb., upravený v § 23, který umožňuje veřejnosti při pořizování návrhu nebo konceptu Územního plánu anebo Zásad územního rozvoje (nebo-li územně plánovací dokumentace - ÚPD) účinněji hájit své zájmy, a to prostřednictvím fyzické nebo právnické osoby plně způsobilé k právním úkonům. Může jí být tedy i registrované občanské sdružení s právní subjektivitou.

V případě pořizování územního plánu musí být zástupce veřejnosti zmocněn nejméně jednou desetinou obce, která má méně než 2000 obyvatel, nebo nejméně 200 občany obce, která má více než 2000 obyvatel.

Při pořizování zásad územního rozvoje musí být zástupce veřejnosti zmocněn minimálně 500 občany kraje nebo jednou desetinou kterékoli obce na území kraje s méně než 2000 obyvateli  nebo  nejméně  200  občany obce na území kraje.

Občané musí prostřednictvím zástupce uplatňovat věcně shodnou připomínku k návrhu ÚPD, tzn. uplatňovat takovou připomínku (i o více bodech), se kterou jsou ztotožněni všichni občané, kteří veřejného zástupce zmocnili.

Zástupce veřejnosti je oprávněn jménem zmocněné veřejnosti podávat námitky vůči návrhu nebo konceptu ÚPD, podávat odvolání proti rozhodnutí o námitkách (viz § 81 a násl. správního řádu č. 500/2004 Sb.), případně podávat návrh na přezkumné řízení (§ 94 správního řádu) nebo návrh na obnovu řízení (§ 100 odst. 1 správního řádu).

Pavla Matějková

V těsném sousedství našeho domu je umístěno vrakoviště. Neustále jsou zde kaluže olejů a odřezků železa. Kde si stěžovat a jaký zákon problematiku vrakovišť upravuje?

Autovraky se zabývá zákon o odpadech č. 185/2001 Sb. v ustanovení § 36 a 37, které mimo jiné stanoví, že: "Před odstraněním autovraků z nich musí být vyjmuty součásti obsahující olovo, rtuť, kadmium a šestimocný chrom a součásti obsahující provozní náplně; tyto součásti musí být odstraněny samostatně nebo využity v souladu se zákonem a prováděcími právními předpisy k němu. Výsledná hmota z drcení autovraku nesmí vykazovat žádné nebezpečné vlastnosti. Za splnění těchto povinností odpovídá provozovatel zařízení k odstraňování autovraků." Technické podrobnosti pro nakládání s autogramy jsou stanoveny vyhláškou č. 383/2001 Sb. ve znění vyhl. Č. 294/2005 Sb. Ustanovení § 18 odst. 2 vyhlášky stanoví: "Autovraky s provozními náplněmi, přijaté do zařízení ke sběru autovraků, nesmějí být vršeny na sebe, pokud nejsou umístěny ve stojanech, a nesmějí být skladovány v poloze na boku nebo na střeše. Musí s nimi být manipulováno tak, aby se nemohly poškodit části autovraku obsahující provozní kapaliny (např. olejová vana, palivová nádrž, brzdová potrubí)."
Pokud vlastník vrakoviště porušuje vyhlášku nebo zákon, jste oprávněni o tom uvědomit Českou obchodní inspekci, případně Inspekci životního prostředí a odbor ochrany životního prostředí obecního nebo městského úřadu.

Pavla Matějková

Jak lze zasáhnout při poškozování nebo ničení významného krajinného prvku (VKP)?

Ohledně ochrany VKP platí, že významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením (§ 4 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1192 Sb.). Mohou se využívat pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody - pověřeného obecního úřadu (§ 76  odst. 2 písm. a) zákona). Mezi takové zásahy patří zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů.

Podrobnosti ochrany významných krajinných prvků stanoví ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem (395/1992 Sb). Pokud dojde k některému z výše uvedených zásahů, je nutné se obrátit na krajský úřad a místní (v případě nečinnosti i na ústřední) Agenturu ochrany přírody a krajiny, které jsou podle ust. § 85 zákona  povinny sledovat, zda v obvodu jejich působnosti nedochází k ohrožování zájmů ochrany přírody a krajiny, dohlížejí na dodržování tohoto zákona a prováděcích předpisů a v rozsahu své působnosti ukládají opatření k odstranění zjištěných závad.

Tyto orgány zejména dohlíží na to, jak jsou dodržována vydaná rozhodnutí a závazná stanoviska na úseku ochrany přírody a krajiny, plněny povinnosti fyzických a právnických osob vyplývající z předpisů na ochranu přírody a krajiny, zajišťovány ochranné podmínky zvláště chráněných částí přírody a dodržována ochrana významných krajinných prvků, připravovány a naplňovány plány, projekty a opatření k obnově systému ekologické stability. Vrchní státní dozor vykonává v těchto záležitostech Ministerstvo životního prostředí (§ 85 odst. 2 zákona). Jistě by bylo vhodné také oslovit Inspekci životního prostředí, která podle ust. § 80 zákona dozírá, jak jsou orgány veřejné správy (vyjma ústředních orgánů), právnickými a fyzickými osobami dodržovány právní předpisy a rozhodnutí týkající se ochrany přírody a krajiny. Inspekce zjišťuje a eviduje případy ohrožení a poškození přírody a krajiny, jejich příčiny a osoby odpovědné za jejich vznik nebo trvání. Inspekce je oprávněna ukládat opatření k omezení nebo zákazu činnosti podle § 66 zákona, rozhodovat o možnosti a podmínkách uvedení do původního stavu podle § 86 odst. 1 a ukládat povinnost provést přiměřená náhradní opatření podle § 86 odst. 2.

Pavla Matějková

V naší obci bychom rádi uspořádali referendum proti silniční přeložce, jakou má uspořádání referenda právní sílu?

Problematiku upravuje zákon č. 22/2004 Sb. o místním referendu, konkrétně pak novela č. 169/2008 Sb. Referendum mohou občané uspořádat prostřednictvím tzv. přípravného výboru. Pokud návrh podpoří dostatečné množství občanů (viz § 8 odst. 2 zákona), lze přistoupit k vlastnímu referendu. K platnosti rozhodnutí v místním referendu je nutná opět účast daného procenta místních obyvatel (§ 48 odst. 1).

Ustanovení § 48 odst. 2 stanoví, že rozhodnutí  v místním referendu je závazné tehdy, hlasovala-li pro ně nadpoloviční většina oprávněných osob, které se jej účastnily a alespoň 25% oprávněných osob. Novela zákona z tohoto roku však bohužel není pro faktickou vynutitelnost výsledku referenda příznivá. Výsledek referenda je sice pro zastupitelstvo nadále závazný, nicméně obsah pojmu "závaznost" už zákon neřeší.

Související zákon o obcích č. 128/2000 Sb. před novelou upravoval závaznost referenda jasně. Podle § 89 odst. 2 v případě, kdy zastupitelstvo obce nebo jiný orgán obce postupoval v souladu s rozhodnutím soudu o povinnosti vyhlásit místní referendum nebo s rozhodnutím přijatým v místním referendu, vyzvalo Ministerstvo vnitra zastupitelstvo obce, aby do 2 měsíců zjednalo nápravu. Pokud tak zastupitelstvo obce neučinilo, Ministerstvo vnitra bylo oprávněno zastupitelstvo rozpustit. Toto ustanovení však bylo zrušeno a podle plané právní úpravy se tedy lze domáhat prosazení výsledku referenda podnětem k Ministerstvu vnitra podle § 123 zákona o obcích anebo soudní cestou.

Pavla Matějková

Je k zahájení vyvlastňovacího řízení nutné vydané stavební povolení?

Podle zákona o vyvlastnění (č. 184/2006 Sb.) je nutné, aby žádost o vyvlastnění obsahovala náležitosti ustanovení § 18 zákona, kterými jsou mimo jiné též doložení skutečností nasvědčujících tomu, že byly splněny podmínky pro vyvlastnění a též kopii územního rozhodnutí. Stavební povolení tedy zákonem není pro zahájení vyvlastňovacího řízení výslovně požadováno. Územní rozhodnutí však paradoxně může být neustálým prodlužováním platné i desetiletí a může tak vyvstat pochybnost, zda se zatím nezměnily podmínky v území, zda podklady, ze kterých územní rozhodnutí vzešlo, korespondují s aktuálním stavem životního prostředí, a podobně. V takových případech lze tedy podat návrh na obnovu územního řízení nebo přezkumné řízení podle správního řádu. V úvahu též přichází žaloba proti rozhodnutí správního orgánu podle par. 65 soudního řádu správního č. 150/2002 Sb.

Pavla Matějková

Jak se mohu bránit proti územnímu rozhodnutí, když nemám právo na odvolání?

Institut přezkumného řízení podle správního řádu (§ 94 a násl. správního řádu č. 500/2004 Sb.) de facto supluje odvolání, s tím rozdílem, že na zahájení přezkumného řízení není právní nárok (na rozdíl o odvolání). Zda podnětu úřad vyhoví, záleží na jeho vlastním správním uvážení. Kritériem hodnocení je především zákonnost vydaného rozhodnutí a předchozího řízení.
Podnět je oprávněn podat jen účastník nebo ten, kdo tvrdí, že účastníkem řízení měl být. V úvahu tedy přichází přezkumné řízení například tehdy, kdy byl sousední vlastník opomenut jako účastník územního řízení (například v územním rozhodnutí není jako účastník vůbec uveden) a o vydaném rozhodnutí se dozví až po právní moci rozhodnutí, tedy po uplynutí odvolací lhůty.

Pavla Matějková

Soused požádal o vydání územního rozhodnutí o umístění skladu pro stavební materiál. Na místě stavby ale nevyvěsil grafické znázornění stavby. Porušil tím zákon? Má to vliv na územní řízení?

Stavební zákon č. 183/2006 Sb. ukládá žadateli povinnost, aby informace o jeho záměru a o tom, že podal žádost o vydání územního rozhodnutí, bezodkladně poté, co bylo nařízeno veřejné ústní jednání, vyvěsil na místě určeném stavebním úřadem nebo na vhodném veřejně přístupném místě u stavby nebo pozemku, na nichž se má záměr uskutečnit, a to až do doby veřejného ústního jednání. Součástí informace má být grafické vyjádření záměru, popřípadě jiný podklad, z něhož lze usuzovat na architektonickou a urbanistickou podobu záměru a na jeho vliv na okolí (§ 87). Pokud žadatel uvedenou povinnost nesplní, stavební úřad vždy nařídí opakované veřejné ústní jednání a zároveň by měl také zahájit řízení o přestupku nebo o správním deliktu podle § 178 odst. 1 písm. e) nebo § 180 odst. 1 písm. e). Za přestupek, popř. správní delikt (pokud tuto povinnost nesplní podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba, může stavební úřad udělit pokutu až do výše 200 tisíc Kč.

Pavla Matějková