Sdružení Calla
  Dnes je 27. listopadu 2014  | Hlavní stránka | Energetika | Ochrana přírody | Odpady | Ekoporadenství | Zpravodaj Ďáblík | Atlas OZE | Anglická vlajka

Ďáblík číslo 27 (září 2005)


Úvodník

Letošní září ve znamení biopotravin

KRASEC - Krajská síť environmentálních centern začíná platit - a ceny?

CZECHTEK 2005 - neškodný tanec v přírodě?

Větrné elektrárny a vliv na elektroenergetiku (1. část)

Veřejné projednání vlivů skladu vyhořelého jaderného paliva v areálu JETE na životní prostředí

Ekofilmek v Nadějkově

Atlas obnovitelných zdrojů energie - pro vás i od vás!

Solární liga u nás dvouletá

Ekologická poradna Sdružení Calla - poradenství pro Vás

 

 

Úvodník

Milí čtenáři,

zatímco leckde ve světě právě bojují se záplavami, posíláme vám naši pravidelnou vlnku ekologických informací. Jestli si k nim chcete ještě něco přidat, můžete se mrknout třeba na rozhovor, který uveřejnily Lidové noviny 26. srpna: vyzpovídaly slovenského hydrologa Michala Kravčíka, který mj. uvedl, že "větší část vody má zůstávat v krajině, ale my jsme krajinu zbavili možnosti vodu pojmout. Každý rok se ztrácí jedno procento z tohoto tzv. malého koloběhu vody na kontinentu a zadržuje se v moři... Nejlepším řešením je udržet vodu v krajině na místě, kde spadne… Pokud ale bude pokračovat současný trend, můžeme čekat každý rok větší a větší záplavy." No, možná to jsou samozřejmosti, ale najít je v celostátním deníku není bohužel běžné. Na stránkách zářijového Ďáblíka najdete mj. materiály o energetice větrné i solární a řadu pozvánek na akce související s dopravou. Jedním příspěvkem se vracíme i k proslulému Czechteku.

Tomáš Malina

Zpět na obsah

 

Letošní září ve znamení biopotravin

Letos v září proběhne v České republice dosud největší oslava ekologického zemědělství a biopotravin. Do akce Měsíc biopotravin se zapojí desítky ekologických farem, výrobců, obchodníků a prodejců biopotravin po celé republice. Akci provází slogan "Ochutnej ten rozdíl" - Měsíc biopotravin je totiž oslavou skvělého jídla, vyrobeného ze surovin produkovaných udržitelným způsobem na českých ekofarmách.

Snahou akce koordinované Svazem ekologických zemědělců PRO-BIO a podpořené Ministerstvem zemědělství je oslovit co nejširší veřejnost s konkrétním zaměřením na mladé rodiny a děti. Zkušenosti a výsledky výzkumů ukazují, že jakmile spotřebitelé ochutnají biopotraviny nebo navštíví ekologickou farmu a na vlastní oči se přesvědčí o tom, jak funguje, stanou se z nich pravidelní konzumenti biopotravin.

Měsíc biopotravin bude mít v roce 2005 charakter oslavy vynikající chuti potravin vyrobených "v souladu s přírodou". Lepší chuť biopotravin je jedním z nejdůležitějších faktorů, které lákají nové spotřebitele k nákupu a zvyšují spotřebu již existujících zákazníků. Slogan "Ochutnej ten rozdíl" však vyjadřuje snahu povzbudit spotřebitele k tomu, aby ochutnávali všemi smysly a uvědomili si, že biopotraviny přinášejí nejen odlišnou chuť, ale jejich konzumací mohou lidé pomáhat chránit životní prostředí, zvyšovat biologickou rozmanitost, pomáhat zamezovat znečištění zdrojů vody, i třeba snižovat nezaměstnanost na venkově.

Během měsíce září, kdy je počasí stále vhodné pro venkovní aktivity, otevřou své "brány" pro veřejnost desítky ekologických farem a uspořádají speciální akce. Půjde například o "dny otevřených dveří", pikniky na farmě pro příchozí, ukázku práce se zvířaty nebo na poli při sklizni, ochutnávky, procházky naučnými stezkami uvnitř farmy a přednášky. Do akce se zapojí i výrobci biopotravin tím, že v místní prodejně zdravé výživy či biopotravin uspořádají ochutnávky. Bioprodejny budou pro své zákazníky kromě ochutnávek organizovat výlety na ekofarmy, přednášky místních ekozemědělců nebo promítání filmů apod. V září také proběhnou regionální Bio dožínky a bio jarmarky. Kalendář akcí bude postupně zveřejňován na oficiální web stránce akce - www.mesicbiopotravin.cz.

Podle tiskové zprávy k akci Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

KRASEC - Krajská síť environmentálních center

Realizace společného projektu jihočeských ekologických a dalších organizací na vznik regionální sítě environmentálních poraden, který byl podpořen z prostředků Evropského sociálního fondu a Ministerstva životního prostředí, se postupně dává do pohybu. S platformou se budete dále potkávat pod názvem KRASEC - Krajská síť environmentálních center. Zvýrazněnými písmenky dáváme jen na vědomí, jak název vznikl. Věřím, že přijde čas, kdy se řekne "krasec" a mnohem více lidí v našem kraji si rovnou představí ekologické poradny, než brouka tohoto jména.

Součástí Krasce se během léta stala Šmidingerova knihovna ze Strakonic a zahradnictví Florianus z Jindřichova Hradce. Řada organizací pak posilovala svůj stav o poradce. Nejinak je tomu u nás v Calle , kde jsme přijali na toto místo Petra Drahoše. Jak a kdy konkrétně naši poradnu využít najdete v závěru Ďáblíka. Zavázali jsme se uspořádat celou řadu aktivit pro veřejnost. Pozvání na ty zářijové najdete v patřičné kapitole zpravodaje. Tak spíše k navnadění, co Vás také čeká do konce roku. Jen co sbalíme výstavu o Ekodomech v Jihočeské vědecké knihovně, obsadí ji Calla i na říjen s výstavou Příroda Boletic. V listopadu event. prosinci bude tato výstava v Českém Krumlově a to i s doprovodnou přednáškou. V říjnu na Zeleném čtvrtku si budeme povídat o památných stromech na Českobudějovicku s Jiřím Gergelem, v listopadu za dlouhých nocí pak o světelném znečištění s astronomem Janem Hollanem a před Vánoci pak o hyper a supermarketech. V listopadu chystáme seminář věnovaný problému využití obnovitelných zdrojů energie v památkově chráněných budovách. Postupně se podrobnosti o všech akcích, tak jako dosud, dozvíte i z Ďáblíka.

V říjnu by k Vám mělo dorazit první číslo nového společného časopisu, který od té doby bude vycházet každý čtvrtrok. Jeho součástí bude, věřme, že stále se rozšiřující nabídka přednášek, seminářů, kurzů a dalších aktivit, které budou jednotlivé členské organizace nabízet. Až vyjde, nabídneme Vám tento časopis k objednání. Pokud dorazíte na některou z našich zářijových akcí, obrátíme se na Vás s dotazníkem, který směřuje na zkvalitnění našich environmentálně poradenských služeb.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

CZECHTEK 2005 - neškodný tanec v přírodě?

O letošním Czechteku toho bylo napsáno až příliš. S povděkem jsem zaregistrovala rychlou reakci Strany Zelených i Zeleného kruhu na trapně neprofesionální a zbytečně brutální zásah policie. Trochu mne však zarazilo, že tyto organizace, zabývající se ochranou přírody, opomenuly některá rizika pro životní prostředí, která s sebou přinášejí masové akce všeho druhu. Postavily se totiž bezvýhradně na stranu těch, kdo hodnotí účastníky technopárty jako zcela neškodné tančící děti, které se jen chtějí trochu po svém pobavit.

Dovolím si tato rizika z pozice dlouholeté aktivistky ochrany přírody připomenout:

K pořádání takových akcí nestačí pouze souhlas majitelů pozemků. Letos se možná jednalo skutečně o obyčejnou louku u dálnice, melioracemi zbavenou zajímavější biodiverzity, s průměrnou biologickou hodnotou, která se sama do příštího léta zregeneruje. Trochu mne však zarazila informace, že na ní chce vlastnická firma postavit obchodní a skladovací centrum. Tomu by ovšem měla předcházet některá správní řízení, při nichž by možná mohl být zjištěn nějaký důvod z hlediska zájmů ochrany přírody, který by takovým stavbám mohl bránit. Poskytnou-li ovšem majitelé tyto pozemky na pospas obří technopárty, mají zaručeno, že se na udusané louce, byť se opět po čase zazelená, žádná taková komplikace nevyskytne.

V devadesátých letech zabránilo několik občanských sdružení společným úsilím výstavbě velkokapacitního rekreačně zábavního parku Rajchéřov v České Kanadě. Ministerstvo životního prostředí tehdy neudělilo ke stavbě na zdánlivě obyčejných lukách v sousedství přírodní rezervace výjimku z ochrany více než dvaceti zvláště chráněných druhů, z nichž některé byly v kategorii silně ohrožených. Dovedu si představit, co by se stalo, kdyby si ten prostor, dostatečně vzdálený od všech lidských sídel, které by mohly rušit výkonné zvukové aparatury, vyhlídli a pronajali "technaři" pro své radovánky. Všechno by přece podle nich bylo legální! Holandský majitel pozemků, pan Willems, by tak konečně obešel všechny komplikace a mohl by si tam postavil cokoliv. Pokud sledoval argumentaci "technařů" v masmédiích, dostal vlastně návod, jak se elegantně zbavit nežádoucích chráněných ptáků, rostlin i ekologických aktivistů. Stačilo by pozvat si tam CzechTek 2006.

Výše uvedený příklad je ilustrací toho, co mne na takových zdánlivě nevinných tanečních zábavách mládeže děsí: jsou velice zneužitelné a tím i nebezpečné. Její účastníci zákony na ochranu přírody zřejmě neznají, nebo je nezajímají. To se ukázalo např. v roce 2000, kdy obsadili louku v Lipnici u Jílovic na území Chráněné krajinné oblasti a Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Třeboňsko. Porušili tak §26 odst. b) a c) zákona 114/1992 Sb., neboť neměli povolení k takové akci od Správy CHKO, která by měla předem vyhodnotit, zda při technopárty nedojde k nějaké újmě na ekologické stabilitě či biodiverzitě předmětného území.

Ovšem i v "obyčejné" krajině mimo chráněná území může dojít ke škodám: I tam se mohou vyskytovat některé chráněné rostliny, které mohou být udusáním zcela zlikvidovány. Volně žijící živočichové z širokého okolí mohou být nadměrným hlukem vypuzeni ze svých stanovišť, přičemž v létě ještě u některých přetrvává období péče o mláďata. Zaráží mne také necitlivost "technařů" vůči vlastním psům, jejichž citlivý sluch musí zažívat během technopárty několikadenní muka. Za zvíře, které si opatřím, přebírám odpovědnost, nevystavuji je tedy zbytečnému stresu a utrpení.

Nezanedbatelné je též znečištění ovzduší škodlivými emisemi z výkonných naftových agregátů, zajišťujících soundsystémům elektrickou energii. Neutěšuje mne přitom, že po silnicích často stejně zbytečně jezdí záplava stejně smradlavých kamionů. Nelíbí se mi také škatulkování všech odpůrců řádně neohlášených technopárty do kategorie zaostalých venkovských "balíků", vysedávajících při dechovce nad bůčkem u "bedny", alergických na všechno odlišné a toužících po "starých pořádcích".

Pokud kdo zkusil přestěhovat se na venkov a vstávat ještě za tmy před cestou do práce, v níž musí podávat plný výkon, těžko může být tolerantní k několikadennímu nedobrovolnému nevyspání zásluhou "dětí, které tu jenom slaví své prázdniny". Kdyby mne stejnými decibely, silně slyšitelnými na pět kilometrů po okolí, budili mí oblíbení Beatles nebo Spirituál kvintet, obávám se, že bych byla po několika hodinách takového požitku silně agresivní.

Važme si středoevropské zvyklosti, že zemědělská krajina je u nás zatím volně průchozí. Obávám se, že živelné akce typu CzechTek by mohly být některým nátlakovým skupinám záminkou ke změně zákonů, která by majitelům pozemků umožnila zatím nepovolené oplocování a tím i znepřístupňování krajiny.

Nic proti tomu, že část mládeže si chce užívat léta tancem při hudbě, která se líbí jejich generaci a pomáhá jim ke změně vědomí, což jim přináší jinak nedosažitelné zážitky. Jiní mladí lidé v létě vyrážejí do přírody proto, aby pomohli zachraňovat některé ohrožené přírodní hodnoty. Kosí například šetrně - tedy ručně - louky s výskytem chráněných rostlin a živočichů, které by při použití běžné mechanizace vyhynuly. Dovedu si představit, jak nadšeně by vítali své vrstevníky, kteří by se na takto ošetřené louky sjeli k tanci a během několika dní by všechno zničili. Ti, kdo obětují část svých prázdnin či dovolených těžké práci pro přírodu, jsou také naše děti. Nikdo se však nad nimi nedojímá, ani kvůli nim nezasedá mimořádně Senát, když jsou zmláceni policií na ekologické demonstraci.

Zákony platí samozřejmě pro všechny - pro policii, která by se patnáct let po převratu neměla chovat jako "za bolševika", - ale také pro "technaře". Zákon na ochranu přírody chrání přece i jejich životní zájem. Tím je naděje na udržitelnost života na Zemi.

Jaroslava Brožová

Zpět na obsah

 

Větrné elektrárny a vliv na elektroenergetiku (1. část)

V souvislosti s novým zákonem o podpoře obnovitelných zdrojů energie se i u nás očekává poměrně prudký rozvoj větrné energetiky. V této souvislosti můžeme slýchat varování o enormních nárocích na regulaci elektroenergetického systému a o vysokých nákladech na budování záložních kapacit, často s odkazem na negativní zkušenosti z Německa. Je tomu tak skutečně? Jaká rizika jsou opravdu reálná a co jsou jen mýty? Na co se u nás máme připravit? Odpovědi na tyto otázky se pokusil najít workshop, který se uskutečnil 20. června v Rakouském kulturním fóru v Praze 1 z iniciativy nevládní organizace Calla.

Diskuse na téma Větrné elektrárny a jejich vliv na elektroenergetiku se zúčastnili odborníci z elektrodistribučních a přenosových společností, ale také projektanti a provozovatelé větrných elektráren. Německé zkušenosti představil hlavní host, Dr.-Ing. Karsten Burges z německé společnosti ECOFYS, člen vědeckého panelu německého Svazu pro větrnou energii. Společnost Ecofys je nezávislá poradenská firma s pobočkami v sedmi zemích, která se zabývá hlavně energetikou (převážně konvenční), dále úsporami energie v budovách a obnovitelnými zdroji.

V úvodu Edvard Sequens z Cally uvedl, že v loňském roce pořádala Calla tři kulaté stoly o větrné energetice, především o jejím vlivu na životní prostředí. "Prudký odpor proti větrným elektrárnám nás překvapil," přiznal Sequens. Vzhledem k očekávanému rychlému rozvoji větrné energetiky ale postupně vykrystalizovalo téma, jak vlastně bude možné zapojit větrné elektrárny do přenosové a rozvodné sítě. A protože Německo je dnes v rozvoji větrné energetiky nejdále, pozvali německého hosta Dr.-Ing. Burgese.

Karsten Burges z německé společnosti ECOFYS přednesl příspěvek na téma "Německé zkušenosti a souvislosti pro Českou republiku". Začal provokativní tezí: nikde na světě nebylo zatím dosaženo v praxi horní hranice možností větrné energetiky. Podle něj je možné mít "ve větru" až 20 % celkového instalovaného výkonu. "Proč této hranice nebylo dosaženo? Protože provozovatelé soustav jsou konzervativní, což je ostatně jejich povinnost. Z toho vyplývá základní otázka: je možné být ctižádostiví i konzervativní zároveň?"

Hlavní výhodou větrných elektráren je podle něj nezávislost na dovozu, nulové emise, za příznivých podmínek relativně malé náklady a to, že se zařízení dá rychle namontovat i demontovat, přičemž po demontáži je snadné obnovit původní stav prostředí. Omezením je skutečnost, že větrná místa jsou často vzdálená od místa spotřeby energie, což klade velké nároky na sítě, dále fluktuace v intenzitě výkonu a ovlivňování vzhledu krajiny.

V Německu se dnes obnovitelné zdroje podílejí na výrobě energie asi 10 %. Od roku 2000 tam vzrostla výroba energie ve větrných elektrárnách 4x (mohlo to být i více, ale poslední tři roky byly z hlediska intenzity větrů v Německu podprůměrné). Německo má dnes nainstalováno 17 000 MW ve větrných elektrárnách, ale do roku 2008 už to má být 28 000 MW a do r. 2020 40 000 MW!!! Pro srovnání: v celé Evropě bylo v roce 2003 nainstalováno 29 300 MW, ale pro rok 2008 se plánuje už 66 000 MW. U nás byl v roce 2003 instalovaný výkon větrných elektráren 15 MW, ale v roce 2008 už by to mělo být 600 MW, což je nárůst o 4000 %!!!

Co se týče technických požadavků na energii vyrobenou ve větrných elektrárnách, tak moderní typy větrných elektráren, které se instalují v posledních zhruba dvou letech, jsou schopné plnit veškeré technické požadavky na kvalitu vyrobené energie (elektřina z elektráren 10 let starých prý ale vždy bezvadná není). Fakt, že jejich výkon kolísá, se tím ovšem nemění, ale podle pana Burgese tím bezpečnost dodávek elektřiny není ohrožena, protože existuje mnoho možností pro optimalizaci. Burges nicméně připouští, že v Německu už existují oblasti, kde se větrná energie nedá ani spotřebovat a výkon větrných farem se musí čas od času omezovat.

Co se týče nákladů, tak náklady na elektřinu z větrných elektráren už jsou dnes v Německu srovnatelné s náklady na konvenční energii. "Ale náklady na ropu stoupají, zatímco v celém sektoru větrné energetiky se stále snižují." To, co rozvoj větrné energetiky potřebuje nejvíce, je podle něj stabilní legislativa. V Německu většinu výrobců i provozovatelů zastupuje Svaz pro větrnou energii. Větrná energetika je tam považována za důležitou součást energetiky. "Obnovitelné zdroje dnes zaměstnávají na 140 000 lidí. To je důležité hlavně v ekonomicky slabých oblastech na severu, kde je velká nezaměstnanost."

Podle Karstena Burgese čas větrné energie i v České republice přijde, je ale nutné se dohodnout, kde a jak ji zapojit do sítě. "Česká republika by ale mohla výrazně profitovat ze zkušeností ostatních zemí i různých organizací," soudí Burges.

Martin Bursík z firmy Ecoconsulting promluvil na téma "Rozvoj větrné energetiky v ČR v souvislosti s novým zákonem na podporu obnovitelných zdrojů energie". Zajímavá byla prezentovaná tabulka, jak by se měly rozvíjet obnovitelné zdroje energie, aby ČR dosáhla indikativního cíle 8 % elektřiny z OZE v roce 2010 (viz níže).

O zákonu č. 180/2005 Sb. (ve Sbírce zákonů vyšel 5. 5.) se na stránkách tzb-info již psalo, proto zde informace nebudu opakovat. Práce na zákoně ale ještě pokračují, v současnosti se připravují prováděcí vyhlášky.Bursík zdůraznil rovnoměrný rozvoj různých druhů OZE, přičemž žádný z nich by neměl získat dominantní postavení. Do roku 2050 se pak čeká velký nástup fotovoltaiky, jejíž cena klesá, a růst by měla i biomasa. Naopak od vody už se velký vzestup čekat nedá - na místech, kde je to technicky možné, už vodní elektrárny jsou, a stavět na nových méně vhodných místech je stále dražší. "Elektřina z obnovitelných zdrojů je - kromě fotovoltaiky - pohodlně konkurenceschopná, pokud by se do ceny elektřiny z konvenčních zdrojů zahrnuly i externality," uvedl Bursík. Fakt, že se kvůli OZE musí stavět další vedení, je podle něj logický, protože tyto zdroje jsou decentralizované. "Obnovitelné zdroje jsou jediné perspektivní zdroje, které na Zemi máme, a jejich rozvoj přichází v nejvyšší čas", dodal Bursík.

Stejně tak v nejvyšší čas přichází i nový zákon na podporu OZE, protože od příštího roku se u nás otevře trh s elektřinou. "Jenže zatímco v jiných zemích po otevření trhu ceny klesaly, u nás se čeká, že stoupnou o 19 %." To podle něj svědčí o tom, že otevření není připraveno. Martin Bursík se zmínil i o často diskutované otázce, o kolik zvedne elektřina z OZE celkovou cenu elektřiny. "Podle údajů Energetického regulačního úřadu budou tyto vícenáklady činit v roce 2010 maximálně 14 haléřů na kWh." Bude to tedy mnohem méně, než očekávané stoupnutí ceny v souvislosti s otevřením trhu či s plánovaným zdražením elektřiny o třetinu kvůli výstavbě nových elektráren. Navíc u všech OZE (kromě "malé vody") se čeká prudký pokles investičních cen. Do konce října stanoví ERÚ ceny pro příští rok. Každý následující rok se pak tato cena nesmí snížit o víc než o 5 %. To je velmi důležité především pro jednání investorů s bankami.

Energie2004 (GWh)2010 (GWh)Podíl na celkové výrobě el. z OZE v r. 2010 (%)Očekávané investicedo r. 2010 (mld. Kč)
malé vodní el.740 11202110
větrné el.20 9301816
velké vodní + přečerpávací el.1246 1165 21
biomasa530 220040 28
fotovoltaika01502
geotermální energie01501
celkem2536 5445
podíl el. z OZE na hrubé domácí spotřebě el.3,77 % 8 %

Bursík připomněl, že v zákoně o OZE byl omezen instalovaný výkon VE na 20 MW/km2. To je podle něj "principiálně nesprávné, ale zatím věcně neškodné" - při současném výkonu se více elektráren se na km2 stejně nevejde. Není ovšem jasné, jak počítat tvar tohoto kilometru, proto se nyní připravuje výklad tohoto ustanovení.

Vladimír Velek ze Severočeské energetiky a.s. pohovořil o dopadech připojení většího množství větrných elektráren na distribuční a elektrizační soustavu. "Proti větrným elektrárnám v zásadě nic nemáme, ale máme na vyrobenou energii stejné požadavky jako na energii z jiných zdrojů," řekl úvodem - jsou totiž zodpovědni za kvalitu dodávané energie. Na větrné energii vadí především velká variabilita výkonu vzhledem k tomu, že výkon VE závisí na třetí mocnině rychlosti větru. Okamžitá rychlost větru se u nás přitom velmi rychle mění. I v Německu výkon VE silně kolísá - dokáže velmi rychle stoupnout a pak zase rychle klesnout, a v soustavě se to pak obtížně reguluje. Rozdíly činí např. u společnosti EON až 600 MW během krátké doby. Proto musí být stále v pohotovosti záložní zdroje a elektřina se tak prodražuje. Řešením by bylo skladování energie, ale to je zatím spíše iluze. "Dalším řešením je lépe předpovídat výkon větrných elektráren," uvedl Velek. Předpovědi ale zatím ani v Německu nejsou příliš přesné. Výpadky výkonu se řeší různě - např. dánská společnost ELTRA, která má 6000 MW, z toho 1900 MW ve větru, je spojena s norskými vodními elektrárnami, které dokáží velmi rychle nastartovat (do 5 minut). "S větrnou elektřinou je třeba počítat, ale není samospasitelná." S výkonem do 1000 MW by problémy být neměly, protože zde existují zálohy na případný výpadek Temelína, ale větší výkony už by přinesly problémy. S tímto závěrem se v dalších částech diskuse ztotožnili i další energetici. Podle Burgese ale výkyvy výroby elektřiny nejsou až tak velké, navíc výpadky v jedné části území lze regulovat produkcí z jiné části.

Svatopluk Vnouček z ČEPSu (provozovatel přenosové soustavy) hovořil o vlivu VE na přenosovou soustavu. Uvedl, že se u nás čeká instalace VE s výkonem 500 - 600 MW. Většina z toho by měla stát v Krušných horách a připojena do vedení, která jsou už dnes více než dostatečně využita, protože jsou do nich vyvedeny uhelné elektrárny. Dále se čeká boom v Jeseníkách, Beskydech a na Českomoravské vysočině. I on připomněl, že VE vyžadují nárůst záloh a zlepšení regulace. Souhlasí ale s tím, že 1000 MW by síť měla vstřebat bez zvláštních nároků na systémové služby.

Jana Plamínková, psáno pro internetový portál www.tzb-info.cz

Zpět na obsah

 

Veřejné projednání vlivů skladu vyhořelého jaderného paliva v areálu JETE na životní prostředí

Zástupci Cally, Jihočeských matek a OIŽP se 24. srpna zúčastnili veřejného projednání vlivů plánovaného skladu vyhořelého jaderného paliva (VJP) v areálu Jaderné elektrárny Temelín na životní prostředí. Nejprve jsme vedle kolegů z Rakouska a Německa podávali informace o skladu vyhořelého jaderného paliva u informačního stánku před vchodem do kulturního domu Metropol v Českých Budějovicích, kde se projednání konalo.

Kritizujeme především to, že v dokumentaci nejsou hodnoceny konkrétní typy skladovacích kontejnerů, samotná hala nepředstavuje totiž žádnou bariéru proti úniku radioaktivních látek. Zpracovatelé podcenili vyhodnocení rizika pádu velkých dopravních letadel, analýzu, z níž vycházejí, zpracoval sám investor. V regionu kolem JETE by stavbou skladu VJP došlo k velké kumulaci jaderných zařízení - jaderná elektrárna, sklad VJP, odkaliště s 36 milióny tun radioaktivních a toxických odpadů po přepracování uranové rudy v MAPE Mydlovary.

Obyvatelé obce Temelín požadovali vyhlášení místního referenda, zastupitelé referendum odmítli a stavbu skladu podpořili. Stavba je tedy prosazována, přestože místní politici, investor ani státní úředníci neznají názor místních obyvatel. Jihočeské nevládní organizace předložili v rámci procesu posuzování vlivů skladu na životní prostředí petici s téměř 1 700 podpisy (především) Jihočechů, kteří výstavbu dalšího jaderného zařízení v regionu odmítají.

Jak se ukázalo na veřejném projednání, o veřejnost tu však šlo až v poslední řadě. Ke slovu se totiž dostala až k osmé hodině večerní, po úmorném tříhodinovém maratónu předcházejících prezentací. To už se sál notně vyprázdnil, řada lidí musela odejít domů. Mezi nimi též množství zaměstnanců JE Temelín, kteří účast dostali pracovním příkazem. Na Ministerstvo se také vrací duch starých časů. Moderací totiž pověřili pana Obluka. Tedy bývalého ředitele odboru posuzování vlivů EIA, který před deseti lety rozhodl, že změny na Temelíně se z hlediska vlivů na životní prostředí posuzovat nemusí. Názor, jež se podařilo Jihočeským matkám pomocí Ústavního soudu zvrátit.

Podle společné tiskové zprávy upravil Edvard Sequens

Zpět na obsah  

 

Ekofilmek v Nadějkově

První ročník malé přehlídky filmů s ekologickou tematikou "Ekofilmek" připravili letos organizátoři o víkendu 26.-28. srpna v Nadějkově. Zapůjčeno bylo několik atraktivních filmů (včetně populárního snímku "Muž, který sázel stromy") oceněných na Ekofilmu, které diváci shlédli v pozoruhodně vymalovaném kinobaru "U kostela" hned vedle obecního úřadu.

Vlastní promítání obohatil rozmanitý doprovodný program pro děti i dospělé, který pokračoval až do následující středy. Po celou dobu trvání Ekofilmku byla v sále obecního úřadu přístupná výstava "Harmonie, ekologie a ekonomika v bydlení" sdružení Ekodům (zhruba 30 informačně nabitých panelů včetně 3D modelu průřezu "slaměným zdivem"), která bude od 5.9. ke shlédnutí též v Budějovicích (v krajské knihovně - "u balvanu").

Přestože sobotní návštěvnost poněkud snížil místní fotbalový mač, na zajímavou podvečerní besedu s panem architektem Brotánkem (autor zmíněné výstavy) dorazil značný počet lidí. Arch. Brotánek však nepřijel jen na prezentaci výstavy, ale též s ohledem na skutečnost, že je autorem projektu vícebytového nízkoenergetického domu, který mají nadějkovští v úmyslu postavit.

Na večerním programu se pak podílel i Eda Sequens, který po shlédnutí pásma filmů o biomase, pěstování rostlin pro energetické účely (methanová elektrárna) a fotovoltaice, při nichž nezůstalo jedno oko suché (zejména při pasážích ukazujících současnou německou a rakouskou realitu a reálný výhled do roku 2010), odpovídal na dotazy týkající se hlavně tuzemské současné praxe a perspektiv ve využití bioplynu a biomasy.

V neděli se uskutečnil koncert sboru Hosana a Jistebnických pištců proti záměru vybudování úložiště jaderného odpadu nedaleko obce Nadějkov. V dalších dnech se návštěvníci mohli vypravit na kozí (Vratišov) či koňskou (Cunkov) farmu, projít se po naučné stezce Nadějkovsko nebo zavítat do Borotína a prohlédnout si výrobnu štěpky a malou vodní elektrárnu.

Počasí se nakonec vydařilo, stejně jako celý první ročník nadějné nadějkovské přehlídky, takže se už pomalu začínám těšit na příští rok...

Petr Drahoš, nový zaměstnanec Cally

Zpět na obsah

 

Atlas obnovitelných zdrojů energie - pro vás i od vás!

Po zadání internetové adresy www.zdrojeenergie.cz se vám otevře stránka, kde najdete tzv. Atlas obnovitelných zdrojů energie. Jde v ČR o poměrně ojedinělou databázi funkčních zařízení využívajících právě tyto zdroje. S mapováním v jižních Čechách Sdružení Calla začalo již v roce 1998, aby tak podpořilo rozvoj čisté energetiky. Zprvu vyšly výsledky mapování jen tiskem, ale již od roku 2002 je můžete v dnešní podobě spatřit na internetu. Atlas se setkává se zájmem laické i odborné veřejnosti, o čemž svědčí řada pozitivních ohlasů a vloni 16 790 návštěv.

Dnes je v databázi 437 záznamů o malých vodních elektrárnách, 148 o vytápění biomasou (nad 200 kW), 31 záznamů o bioplynových zdrojích, 37 o větrných elektrárnách, 139 o solárně termických systémech a nově i 42 záznamů o tepelných čerpadlech. Celkem tedy Atlas obsahuje 834 záznamů většinou s fotografiemi a přesnou lokalizací. U každého zdroje je obvykle uveden i kontakt na provozovatele, kde lze získat podrobnější údaje, zkušenosti, příp. si instalaci i prohlédnout. Atlas je propojen s databází zaměřenou na výrobce z oblasti využití biomasy, kterou provozuje sdružení CZ BIOM.

Návštěvník může v Atlasu vyhledávat informace pomocí mapy (hledá-li zařízení na konkrétním území, např. v okolí bydliště), může vybírat instalace ze seznamů zdrojů určitého druhu (např. ze seznamu slunečních kolektorů) nebo může hledat podle slov v záznamech a najít všechna zařízení v určitém městě, výrobky zvolené firmy, vodní elektrárny na dané řece atd. Lze opravit či doplnit údaje, zadat nový zdroj. Data, návrhy doplňků apod. se soustřeďují u správce databáze (Sdružení Calla) a ten je po ověření schvaluje do veřejně přístupné části Atlasu.

Jak snadno nahlédnete, jsou dnes zmapovány především jižní a západní části republiky. Na plošném mapování se kromě Cally podíleli kolegové z KV-BIO, ZO ČSOP Veverská Bytíška a Alternativa pro venkov. Brzy přidáme data z dalších regionů a doplníme fotovoltaiku. Jednáme o propojení s budoucí databází Czech RE Agency.

Zda databáze poroste a bude tak lépe pomáhat rozvoji obnovitelných zdrojů, záleží i na vás účastnících a sympatizantech solární ligy. Po dohodě s jejími organizátory z LEA umístíme vzájemně na web soutěže i atlasu vybídku, aby nahlašovatelé zvážili možnost data o instalaci poskytnout oběma propagačním aktivitám. Snažíme se totiž dílem o totéž. Nemáte-li zatím systém svůj, můžete přispět po domluvě s majitelem i cizí instalací. A v našem případě nejen solární.

Edvard Sequens

Zpět na obsah


Solární liga u nás dvouletá

Druhým rokem u nás probíhá pod taktovkou Ligy ekologických alternativ soutěž o město nebo obec, kde je nejvíce využívána sluneční energie ať ji na ohřev pomocí kolektorů nebo na výrobu elektřiny přes fotovoltaické panely. Soutěž stojí na zájmu lidí a tak se obracíme i na Vás. Máte na střeše solární systém? Mají ho Vaši známí? Přihlaste se, případně doporučte majiteli, ať se do soutěže přidají. Více o soutěži včetně formuláře na přihlášení si stáhněte z webu www.solarniliga.cz.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

Ekologická poradna Sdružení Calla - poradenství pro Vás

Mimo běžná témata ekologické poradny u nás můžete hledat pomoc ve dvou oblastech, na které se specializujeme:

Ochrana přírody a krajiny - metodická i právní pomoc občanům, obcím a občanským aktivitám při rozhodování o stavbách a činnostech ovlivňujících životní prostředí, zapojování veřejnosti do procesů posuzování vlivů staveb na životní prostředí, využívání zákonů o poskytování informací, zakládání občanských sdružení, organizování občanských aktivit, zprostředkování posudků.
Za tuto oblast poradny odpovídá Vladimír Molek, dosažitelný na telefonu 387 311 381, v době nepřítomnosti možno využít druhé tel. linky 387 310 166, která slouží zároveň jako záznamník a fax, e-mail: calla@ecn.cz

Trvale udržitelná energetika - poradenství občanům, obcím i občanským sdružením v oboru obnovitelných zdrojů energie, jejich možnostech, dostupnosti, podporách pro realizaci, legislativě apod. Poradna spotřebitelům elektřiny při jejich problémech s distributory. Právní a všestranná informační pomoc obcím, u nichž by mohlo být vybudováno konečné úložiště vysoceradioaktivních odpadů, archiv informací k jaderné energetice.
Pro odpovědí z oblasti energetiky se obracejte na Edvarda Sequense na telefon (se záznamníkem i faxem): 387 310 166, e-mail: edvard.sequens@ecn.cz.

Poradenské hodiny pro veřejnost v kanceláři sdružení - Fráni Šrámka 35, České Budějovice:
Pondělí - 9 až 13 hodin (především energetika)
Úterý - 13 až 17 hodin (především všeobecné poradenství)
Středa - 9 až 13 hodin (především ochrana přírody a krajiny)

Osobní návštěva mimo poradenské hodiny je možná po předchozí domluvě.
Využijte poradenství pomocí e-mailu: calla@ecn.cz.
Písemné spojení: Sdružení Calla, P.O. BOX 223, 370 04 České Budějovice.

Ekologické poradenství je podpořeno z prostředků evropského sociálního fondu a Ministerstva životního prostředí v rámci projektu Krajské sítě environmentálních center KRASEC.

 

Zpět na obsah
 © 2000 Calla
Calla   |   Fráni Šrámka 35, 370 01 České Budějovice   |   tel: 384 971 930, 387 311 381, fax: 384 971 939   |   calla(at)calla.cz