Sdružení Calla
  Dnes je 23. dubna 2014  | Hlavní stránka | Energetika | Ochrana přírody | Odpady | Ekoporadenství | Zpravodaj Ďáblík | Atlas OZE | Anglická vlajka

vyhledávání
Facebook Profil Cally na Facebooku

Chci podpořit činnost
sdružení Calla.

Číslo konta:
3202800544 / 0600
u GE Money Bank,
České Budějovice.

Můžete si určit,
kterou konkrétní
aktivitu podpoříte.



Poslední aktualizace:
 16. 4. 2014

Rekonstrukce státu



button techsoup.cz

Ďáblík číslo 44 (únor 2007)


Úvodník
Nová vláda s novou nadějí
Jaderná elektrárna Temelín vstupuje do nového roku bez povolení k provozu
Vypadlo z plánovací aktovky Správy
Transmutace? Je čas se probudit!
CD Jaderná energie: Mýtus a skutečnost
Kdepak je ta revoluce v energetice?
Vzít či nevzít?
Po nás potopa… (odpadů)
Badatelé v Boleticích
Calla uspořádala workshop o pískovnách
Navštivte nové webové stránky o jihočeských pískovnách
Co je nebo může být tragédií?
Pochyceno v médiích
Ekofór 2007
Tipy pro životní prostředí až na stůl
Nabídka tiskovin
Pozvánky na akce
Ekologická poradna sdružení Calla - poradenství pro Vás

Úvodník

Milí čtenáři,

čtyřiačtyřicítka v záhlaví tohoto čísla není bůhvíjak kulaté číslo, ale přesto máme důvod k malému ohlédnutí: od 20. čísla z února 2005 totiž Ďáblík vychází jako měsíčník. Rád bych při této příležitosti poděkoval za spolupráci Vám všem, kteří Ďáblík čtete, rozšiřujete nebo do něj přispíváte. A právě přispěvatele bych také chtěl požádat o pochopení - při zasílání pozvánek na akce počítejte prosím s tím, že Ďáblík vychází v prvním týdnu měsíce: lépe, když se čtenáři dozvědí o zajímavé akci s předstihem pětitýdenním než jen několikadenním.
Na úvod únorového čísla můžeme vůbec hlavně rekapitulovat. Slíbili jsme, že budeme sledovat příběh projektu americké vojenské základny: z médií jistě víte, že Boletice z toho vyvázly - starosti ovšem budou mít pro změnu v Brdech; mimochodem, teprve teď se běžný občan dozvídá, kolik takových radarů - pravdaže natoidních - již u nás potichu vyrostlo a že třeba krajinářské aspekty šly stranou: jedna taková stanice právě vzniká v těsné blízkosti slavkovské Mohyly míru(!). Na jaře 2005 jsme také výstavou i článkem připomínali statečného severočeského sedláka Jana Rajtera, odmítajícího (za podpory EPS) ustoupit hliníkárně mexické firmy NEMAK: právě nyní vláda i místní úřady selskou rodinu Rajterových z lokality vystrnadily, byť za čtvrtmiliardové odstupné.
Významnou událostí posledních dnů je bezesporu vstup české Strany zelených do vládní politiky: komentujeme jej v prvním článku tohoto čísla věříce, že nezapochybujete o udržení nadstranického profilu Ďáblíka (jiná pozice nám ostatně ani nezbývá v situaci, kdy doyen mezi zelenými ministry rád vypráví médiím o svých loveckých úspěších :). Přinášíme sérii článků na jaderné, temelínsko-úložišťné téma a informujeme o dvou seminářích, které Calla uspořádala: první se týkal Boletic, druhý jihočeských pískoven. Najdete i řádku pozvánek, a pokud ani pak únorový Ďáblík váš hlad po envi-informacích nezažene, můžete ještě po internetu navštívit Mezivládní panel pro klimatické změny, jehož Čtvrtá hodnotící zpráva se stala mediální událostí uplynulých dnů (byť na webu http://www.ipcc.ch/ ji dnes ještě nenajdete; jsou tam ovšem jiné zajímavé dokumenty). No a nakonec obvyklá porce literatury: "Čemu se tak směješ?" "Ale tadyhle čtu ve staré knize nějaké líčení přírody." (Karel Čapek.)

Tomáš Malina

Zpět na obsah

Nová vláda s novou nadějí

Nově jmenovaná vláda ODS, SZ a KDU-ČSL, opatřená důvěrou Sněmovny, ale s nejasným časovým mandátem, konečně přináší naději na tolik potřebné změny v oblasti našeho zájmu. V uzavřené koaliční smlouvě se objevil konkrétní závazek: "Další kroky ve vyhledávání hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva budeme činit transparentně, nepřekročitelným kritériem bude souhlas dotčených obcí". Nezbývá tedy, než toto nyní dát jasně najevo zástupcům Správy úložišť radioaktivních odpadů, která je podřízena Ministerstvu průmyslu a obchodu.

I druhý závazek "Zrušíme omezenou odpovědnost provozovatelů jaderných reaktorů za případné škody tak, aby platili tržní pojistné stejně jako jiná průmyslová odvětví." otevře cestu k novele atomového zákona, kam se samozřejmě musí dostat i účast veřejnosti (včetně obcí) v řízeních dle tohoto zákona. Termín splnění tohoto závazku do konce roku 2007 snad znamená, abychom si přáli dlouhou výdrž této vládě.

A konečně třetí závazek "Nebudeme plánovat a podporovat výstavbu nových jaderných bloků" znamená "naději", že se nebudou muset přemalovat dnešní parametry plánovaného hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva, které počítají pouze s tím, co vyprodukují Dukovany a dva bloky JETE.

I některé další části koaliční smlouvy jsou zajímavé, doporučuji k přečtení a zejména pak k vymáhání plnění. Například slib "Zachováme stávající úroveň účasti veřejnosti na rozhodování v oblasti životního prostředí s tím, že rozhodovací procesy budou zpřesněny tak, aby nedocházelo k neopodstatněným průtahům v řízen." znamená konec snah o destrukci i té míry účasti veřejnosti na rozhodování, kterou naše legislativa umožňuje.

Účast zelených ministrů ve vládě a poslanců v Parlamentu dané sliby jistě nenechá vyprchat, jak už tak nejen v našich zemích po volbách bývá zvykem. Napomůže k tomu, když je budeme připomínat a plnění požadovat.

Edvard Sequens

Jaderná elektrárna Temelín vstupuje do nového roku bez povolení k provozu

Provoz jaderné elektrárny Temelín by měl být zastaven, a to do doby, než získá povolení k provozu. Oba bloky elektrárny měly do konce roku 2006 povolený provoz v režimu prozatímního užívání. Platnost tohoto povolení však vypršela 31. 12. 2006 a kolaudační rozhodnutí není dosud pravomocné. Do procesu kolaudace, jak jsme již psali, se zapojila Calla i Jihočeské matky a V havarijní zóně Jaderné elektrárny Temelín a dále též poškození vlastníci pozemků pod elektrárnou. Krajský úřad Jihočeského kraje (stavební úřad, který řešil obecnou kolaudaci) a Městský úřad v Týně nad Vltavou (stavební úřad, který řešil vodoprávní část kolaudace) však rozhodly o vyloučení občanských sdružení z kolaudačního řízení.

Proti tomuto kroku se sdružení odvolala. Poukazovala na to, že při kolaudaci jsou dotčeny zájmy ochrany životního prostředí, a také na podjatost úředníků krajského úřadu, kteří vycházejí provozovateli JETE maximálně vstříc a přesně dle jeho pokynů, později odstraněných ze spisu, se snaží zbavit nepohodlných kritiků jejich vyloučením. V této souvislosti podala sdružení trestní oznámení pro podezření ze zneužívání pravomoci veřejného činitele a padělání a pozměňování veřejných listin. Tuto kauzu nyní šetří policie, už jsem za tím účelem navštívil i českobudějovickou kriminálku.

Odvolání projednávalo Ministerstvo pro místní rozvoj, které rozhodnutí o vyloučení všech účastníků potvrdilo. Toto rozhodnutí bylo doručeno Sdružení Calla, které v závěru roku podalo na ministerstvo v této souvislosti správní žalobu. Pro vyloučení z řízení totiž neexistují věcné ani procesní důvody.

Sdružením Jihočeské matky a V havarijní zóně Jaderné elektrárny Temelín však rozhodnutí o jejich vyloučení do současné doby doručeno nebylo. Nemohlo tedy nabýt právní moci a obě sdružení jsou nadále účastníky řízení. "Jako účastníkům řízení nám mělo být doručeno také kolaudační rozhodnutí. To se však nestalo. Kolaudační rozhodnutí není proto pravomocné," říká Monika Machová-Wittingerová ze Sdružení Jihočeské matky.

Nejen deformace povolovacích procesů jsou spojeny s Temelínem. Opakované problémy s deformací palivových článků vedly k předčasnému odstavení 1. bloku a nynější dvouměsíční odstávce. Letos nebude poslední.

Edvard Sequen, s využitím části společné tiskové zprávy

Zpět na obsah

Vypadlo z plánovací aktovky Správy

V polovině prosince 2006 vláda schválila Správě úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) touto organizací předložený Plán činnosti na letošní rok i další léta. Můžeme tedy společně do dokumentu nahlédnout, abychom se seznámili s tím, čeho se můžeme v nejbližším období nadít. Přestože bývalým ministrem Urbanem v červnu 2004 ohlášené přerušení geologických prací, které bylo bezprostředním výsledkem nesouhlasných aktivit veřejnosti v jednotlivých lokalitách, mělo být nejméně na 5 let, připravuje již Správa kroky, které jí v roce 2009 umožní pokračovat. Rádi by zahájili tzv. etapu charakterizace lokalit, ve které se již bude vrtat i jinými způsoby zkoumat vhodnost geologického podloží ve všech šesti lokalitách. Patřičnou dokumentaci s žádostí ke stanovení konkrétních průzkumných území, které tomu musí předcházet, chce Správa předložit Ministerstvu životního prostředí, které má toto na starosti, na počátku roku 2008.

Na jaro 2007 chystá Správa zorganizovat menší semináře pro zastupitele krajů, obcí, starosty i pro pracovníky odborů životního prostředí. V letošním roce mají být dále zpracovávány předběžné studie vlivu stavby hlubinného úložiště na životní prostředí v jednotlivých lokalitách. Proveden bude také reprezentativní výzkum veřejného mínění k budoucí stavbě úložiště. Vyčleněny jsou i peníze na výlety nejen tuzemské na úložiště Richard či Dukovany, ale také na zahraniční např. do německého Gorlebenu či švédské Äspö. Správa dále předpokládá zřízení menších informačních kanceláří v dalších obcích a rozdávání korálků domorodcům, pardon tužek, bloků, kalendářů, čepic či triček s logem SÚRAO.

Etapa charakterizace lokalit by měla vyvrcholit do roku 2015. Tehdy mají být v územních plánech zařazeny již jen dvě nejvhodnější lokality, na které se zaměří další pozornost budovatelů úložiště. Připomeňme, co se v plánu SÚRAO píše: "V případě většího množství lokalit s očekávaným splněním bezpečnostních a technických požadavků je možné při dalším zužování počtu lokalit uplatnit i netechnická kritéria (např. postoj veřejnosti ke stavbě). Vzhledem k podepsanému Memorandu o porozumění bude SÚRAO v širší míře spolupracovat s obcemi v lokalitě Rohozná."

Edvard Sequens

Zpět na obsah

Transmutace? Je čas se probudit!

Nejen obyvatelé míst ohrožených konečným úložištěm vyhořelého jaderného paliva vkládají nemalé naděje do technologií přepracování a transmutace, která by je zbavila ohrožení, že jejich domy se ocitnou nad zářícími kontejnery. Tuto myšlenku aktivně šíří a podporuje jaderný průmysl, protože potřebuje odsunout do pozadí jeden ze zásadních problémů výroby elektřiny pomocí štěpení uranu. Tedy existenci odpadu, s nímž si zatím nevíme příliš rady a který bude vysoce nebezpečný ještě po statisíce let. Pomocí prezentované konejšivé představy o budoucím konečném vítězství vědy a techniky se má prolomit přijetí plánů na další jaderné elektrárny veřejností.

Je však taková naděje reálná? Transmutace, chcete-li přeměna prvků nejčastěji ve zlato, zajímá lidstvo již od pradávna. O transmutaci vysoce radioaktivních odpadů se hovoří teprve desítky let. Výzkum a vývoj některých prvků od té doby pokročil, vzpomeňme malý pokusný transmutační reaktor ADTT v Los Alamos. Ale jak už to tak bývá, řešení jsme se nepřiblížili, objevují se nové problémy a zejména budoucí meze. Nejen technického rázu.

I po případném komerčním nasazení transmutačních technologií do praxe budeme potřebovat hlubinné úložiště. Pravda, radiotoxicita uloženého odpadu neklesne pod bezpečnou úroveň až za stovky tisíc let, jako by tomu bylo nyní, ale do tisíce jednoho. Tedy už za nějakých čtyřicet generací. Z hlediska našich životů je to však také něco jako věčnost. Jen když se podíváme na události posledního tisíce let ve středoevropském regionu.

Takového snížení radioaktivity nelze dosáhnout jedním průchodem transmutačním reaktorem, ale několika desetiletími provozu. Transmutace dnes existujícího vyhořelého jaderného paliva bude vyžadovat společné a koordinované úsilí mnoha zemí, a to po dobu i sta let. Situaci zhoršuje vyšší stupeň vyhoření paliva, ke kterému z ekonomických důvodů sahá i ČEZ v našich jaderných elektrárnách a které zvyšuje množství plutonia, americia a dalších radionuklidů v odpadu. Pokud by během zmíněného století došlo z jakýchkoliv příčin k vystoupení z celého procesu, budou mít vzniklé meziprodukty ještě horší vlastnosti pro hlubinné ukládání než dnešní vyhořelé palivo.

Protože palivo do transmutačních reaktorů bude jiné, především mnohem aktivnější, než je to současné, budou se stavět nové závody na jeho výrobu, nové sklady a další jaderná zařízení. Samozřejmě také naroste počet nebezpečných přeprav. Celkově se tak podstatně zvýší riziko havárií a nebezpečí zneužití pro vojenské nebo teroristické účely. Náklady budou ohromné. Podle ministerstva energetiky USA mají jen ve Státech dosáhnout 150 miliard USD. To je čtyřnásobně více, než dnešní odhadované náklady na uložení v Yucca Mountains. Lze úspěšně pochybovat, že by si něco takového Česká republika se stavem svého jaderného účtu (tam ČEZ odvádí poplatky za vyhořelé palivo, i vzhledem ke konečné ceně plánovaného úložiště podhodnocené) vůbec mohla dovolit.

Citujme teď ze zprávy, kterou na podzim o tématu transmutace vypracovala Rada SÚRAO: "Dosud nebylo zhodnoceno celkové riziko (především radiologické), spojené s realizací variant palivového cyklu zahrnujících transmutační technologie, ani možné vlivy na životní prostředí ani provedeno srovnání těchto rizik a vlivů s variantou přímého ukládání. I když radiologické riziko související s přímým ukládáním může klesnout, celkové riziko pro pracovníky jaderných zařízení a veřejnost může vzrůst v důsledku sčítání vlivů ukládání uranu a dalších materiálů s riziky z přepracování (spojenými s provozem, emisemi, odpady atd.), skladů, vlastních transmutačních zařízení a především z výroby paliva pro transmutační reaktory. Bez povšimnutí nelze nechat ani skutečnost, že vzrostou požadavky na ukládané množství (týká se krátkodobých radionuklidů). Vzhledem k technologické náročnosti přepracování a transmutací, která si vyžádá soustředění zařízení do několika málo míst, může vzrůst i počet přeprav."

Proč však česká Správa úložišť radioaktivních odpadů vkládá desítky milionů korun z jaderného účtu do tak neperspektivní činnosti, jako je výzkum transmutačních technologií? Na to již před časem dal odpověď její ředitel Vítězslav Duda: "Z pohledu SÚRAO se jedná o financování doplňkového výzkumu k problematice ukládání radioaktivních odpadů, který však nemá perspektivu v budoucí implementaci příslušných zařízení v podmínkách České republiky. Financování uvedeného výzkumu však umožňuje udržovat příslušnou odbornost v oblasti související s nakládáním s radioaktivními odpady." Dodejme jen, že zmíněná odbornost je udržována u pracovníků Ústavu jaderného výzkumu v Řeži, který je ve vlastnictví společnosti ČEZ. Tedy, že tímto způsobem podivně odtékají peníze ze státního jaderného účtu.

Opravdu se tedy můžeme chlácholit představou, že nám ve skutečnosti problém vyhořelého jaderného paliva a jeho uložení nehrozí?

Edvard Sequens

Zpět na obsah

CD Jaderná energie: Mýtus a skutečnost


Po desetiletích, kdy jaderný průmysl tiše stárnul, nyní znovu vzplanula diskuse o jaderné energii. Padají v ní silné argumenty, které operují s nenasytnou energetickou spotřebou rychle rostoucích ekonomik Východu jako jsou Čína a Indie, vzrůstajícími cenami ropy, nejistotou ohledně ropného vrcholu (tzv. peak oil) a bezpečnosti energetických dodávek (např. zemního plynu z Ruska), či překotnými změnami klimatu. Jaderný průmysl je pln optimismu a zdá se, že jaderná energie je opět v kurzu.

Podle všeho se však tato "jaderná renesance" zakládá spíše na slovech než na skutečnosti. Procento elektřiny vyrobené z jaderné energie klesá. tento vývoj nemůže zvrátit ani fakt, že se právě staví několik málo nových jaderných elektráren v Asii a jedna v Evropě (ve Finsku). Energetický průmysl neprojevuje přílišnou ochotu financovat toto oživení a místo toho požaduje státní dotace a tržní záruky, než vůbec začne uvažovat o vstupu do toho riskantního sektoru. Zásadní Achillovou patou této technologie nadále zůstává ukládání jaderného odpadu.

Heinrich Böll Stiftung ve spolupráci se sdružením Calla, Hnutím DUHA a Jihočeskými matkami vydala sborník studií rozebírající hlavní otázky spojené s jadernou energií, jako je bezpečnost, jaderný palivový cyklus, šíření jaderných zbraní, ekonomika či změny klimatu. Autory sborníku, vědecky redigovaného Felixem Chr. Matthesem, jsou: Gerd Rosenkranz, Antony Froggatt, Jürgen Kreusch, Wolfgang Neumann, Detlef Appel, Peter Diehl, Otfried Nassauer Steve Thomas a Felix Chr. Matthes sám.

Jednotlivé studie jsou ke stažení na stránkách Cally. CD si u nás také můžete vyzvednout nebo Vám ho můžeme poslat za úhradu poštovného a balného ve výši 30 Kč.

Edvard Sequens

Zpět na obsah  

Kdepak je ta revoluce v energetice?

Evropská komise 10. ledna publikovala své energetické plány. Spolu s Hnutím DUHA a Centrem pro energetiku a dopravu jsme byli nuceni konstatovat, že nezajistí nutnou modernizaci ekonomiky. Návrhům chybí nová ambiciózní vize i konkrétní opatření, která by skutečně omezila závislost na dovozu ropy, rozhýbala čisté technologie a razantně snížila plýtvání energií i exhalace oxidu uhličitého. Potřebujeme větší cíle pro obnovitelné zdroje energie, než je oznámených 20 procent do roku 2020. Navíc plošný cíl není příliš efektivní nástroj, protože míchá několik různých odvětví dohromady - interní analýza Evropské komise doporučovala stanovit dílčí cíle pro elektřinu, teplo, autopaliva. Bez výrazných úspor a podpory čistých zdrojů nemůžeme budovat evropskou energetickou nezávislost, ani účinně snížit produkci skleníkových plynů.

Vojtěch Kotecký z Hnutí DUHA řekl: "Česká i evropská ekonomika opravdu potřebují další průmyslovou revoluci, která razantně rozhýbe inovace a efektivní, čisté technologie. Ale revoluce vypadá trochu jinak. Tohle se moc neliší od plánů, jež slýcháme posledních asi deset let. Sem tam se objevují dobré body. Ovšem chybí skutečně ambiciózní, nová vize i konkrétní opatření. Sem tam nová elektrárna, přesměrování pár ropovodů a o pár procent lepší výsledky nových odvětví nic moc nezmění."

Klára Sutlovičová z Centra pro dopravu a energetiku doplnila: "Ačkoli věda a cíl Unie zabránit oteplení planety o více než dva stupně Celsia hovoří jasně, komisaři táhnou šach: snížíme, až vy snížíte. Navržené dvacetiprocentní snížení emisí v Evropě, zatímco ostatní průmyslové země by měly exhalace omezit o 30 %, není seriózní řešení pro odvrácení nejvážnějšího ekologického problému."

Konkrétní připomínky jsme připravili s Hnutím DUHA a nyní je zasíláme relevantním úředníkům i politikům. Snažíme se, aby česká pozice vedla k vylepšení předloženého materiálu.

Dle společné tiskové zprávy Edvard Sequens

Zpět na obsah  

Vzít či nevzít?

Úžasné, dvojí zelená síla! Konečně si můžeme koupit Zelenou energii ze zaručeně obnovitelných zdrojů za pouhých desetník navíc. A u dodavatele, společnosti ČEZ ještě můžeme požádat o podporu našeho projektu pomáhajícího čisté energii. Poptávka po financování projektů zaměřených na ochranu životního prostředí trvale převyšuje nabídku. Proto inzeráty nabízející peníze na energetické projekty z účtu Zelené energie mohly u neznalých vzbudit zájem.

Zdánlivě vše vypadá opravdu skvěle, ale při bližším ohledání se nám svěží jarní orosená zeleň s beruškami a rosničkami na reklamách začne měnit ve svinibrodskou až hnědou. ČEZ sám přiznává, že drtivá většina nabízené tzv. zelené energie nepochází z nových obnovitelných zdrojů, nýbrž z desítky let starých velkých vodních elektráren, které zničily kilometry říčních údolí. Další část pak z přídavku biomasy k uhlí v kotlích vyžilých hnědouhelných elektráren a jen mizivé procento z opravdu čistých malých zdrojů. Tomu se říká etiketní podvod. Jde o jiný produkt, než jaký je dostupný na otevřeném trhu s elektřinou v zahraničí a nikdy by nemohl dostat evropský standard čisté elektřiny EUGENE.

Pravý účel dnešní Zelené energie je ozelenění image našeho dominantního výrobce a dodavatele proudu. Většina elektřiny ČEZ přitom nadále pochází z uhelných elektráren či atomových reaktorů, které za sebou zanechávají krajinu převrácenou naruby povrchovými doly, vysoké exhalace oxidu uhličitého a desítky tun vysoce radioaktivních odpadů. Proto ani podpora projektů od takové firmy není v pořádku. Rozhodně ji nechtějí čerpat organizace dodržující psaná či nepsaná etická pravidla, která tento způsob sponzorství od velkých znečišťovatelů (ale též peněz vydělaných na zbrojení, porušování lidských práv apod.) vylučují.

Edvard Sequens, psáno pro Jihočeský čtvrtletník o životním prostředí KRASEC

Zpět na obsah

Po nás potopa… (odpadů)


V pořadu České televize "Nedej se" uvedeném na ČT2 9.1., který se zabýval problémem rozšíření skládky Lišov, mě doslova šokovala náměstkyně primátora města České Budějovice paní Popelová prohlášením "Já jsem občan tohoto města, toto město má uzavřenou smlouvu s firmou .A.S.A. na svoz a likvidaci komunálního odpadu. To znamená, že Vaše otázka směřuje k firmě .A.S.A., a ne ke mně." Město má ale dle údajů České televize ve "společném podniku" s firmou A.S.A. dvacetipětiprocentní podíl. Proto budu dále používat pouze název Společný podnik.

V současné době, kdy ve městě není dostatečně řešena recyklace plastů a nápojových kartónů, nelze řešit ani bioodpad. Tím, že budeme navyšovat počty nádob např. na plasty a navíc instalovat nádoby na biologický odpad, zvyšujeme pouze náklady města, protože plasty nejsou v dostatečné míře zpracovávány a na třídění bioodpadu nejsou jednoduše připraveni občané a chybí též "koncovka". Dokážu si živě přestavit, co by v takových nádobách končilo. Pokud nepřijme město zároveň legislativní opatření (vyhláška města) pro sběr tohoto odpadu a nebude mít pro něj koncové zařízení, nelze tuto komoditu třídit.

Společný podnik města disponuje na skládce v Lišově pouze několika pracovníky, kteří ručně třídí odpad do malých lisů, a nemá v současné době kapacitu na to, aby byl odpad dostatečně recyklován a zpracován, protože chybí moderní recyklační linka, jaká je např. v Písku, Břeclavi, Ostravě. Investice, které byly vloženy do nádob ze spodním výsypem, mají opodstatnění pouze u odpadů ze skla. Pan Branný (KSČM), člen dozorčí rady Společného podniku, se sice v Českobudějovických listech chlubil skvělou investicí do nových nádob, ale dle mého mínění došlo opět pouze k navýšení nákladů města na zneškodnění odpadů. A proto jsme ve městě České Budějovice bohužel pouze u osmi procent využitých odpadů, o kterých v pořadu "Nedej se" hovořila paní Popelová. Bez moderní zpracovatelské linky to prostě nepůjde! Absence zařízení na recyklaci odpadů na Českobudějovicku přispěla ke vzniku nelegální skládky odpadů u obce Hůry.

Společný podnik má teď navíc problém s rozšířením skládky v Lišově. Časté požáry a rozšíření skládky, kdy se počítá s výstavbou nové skládky na tělese skládky staré z dob socialismu, vyvolává u občanů Lišova nebývalý odpor. K poněkud předčasnému zaplnění stávajícího tělesa skládky Lišov došlo nejenom vlivem povodní, ale i nedostatečnou zpracovatelskou kapacitou na recyklaci.

Vývojem celé společnosti došlo ke změně ve složení komunálních odpadů. Dříve byl odpad z většiny tvořen popelovinami a dnes je tvořen převážně plastovými a papírovými složkami, a proto je nutné problém velmi razantně řešit recyklací, a ne pouze skládkováním. Nelze přece plýtvat skládkovými kapacitami a odpad ukládat na skládky jako dříve. Možné řešení nabízí např. dohoda mezi Českobudějovickem, Českokrumlovskem a Kaplickem ve spolupráci s Krajským úřadem, kdy společná investice do vyhořelé třídičky města Český Krumlov by mohla znamenat nejenom větší zaměstnanost lidí, ale také lepší možnost společného prodeje a obchodování s vytříděnými složkami komunálního odpadu. Dojezdová vzdálenost pro svozová auta je příznivá jak z Českých Budějovic, tak např. z lipenské oblasti Českokrumlovska.

Mezi další opatření, které by město České Budějovice mělo dle mého názoru udělat, je urychleně prodat část svého podílu ve Společném podniku a vyhlásit nové výběrové řízení na svoz komunálních odpadů. V našem kraji je dost moderních firem, které disponují dostatečnou skládkovou kapacitou a určitě by se rády podílely na svozu odpadů z krajského města. Vytvoření konkurenčního prostředí se již vyplatilo v jiných městech, např. v Brně. Anebo je snad smlouva Společného podniku postavena tak, že je "na věčné časy a nikdy jinak"?

Josef Uváčik, Arnika

Zpět na obsah

Badatelé v Boleticích

Po konečné kompletaci jednacích materiálů i výsledků seznamujeme čtenáře Ďáblíka se závěry říjnového semináře o výsledcích badatelské činnosti ve VÚ Boletice (seminář se konal 23.-24.10.2006 v Horní Plané). Sborník příspěvků ze semináře přislíbila vydat Správa NP a CHKO Šumava v podobě zvláštního čísla Silvy Gabrety.

Účastníci semináře konstatovali, že území Vojenského újezdu Boletice představuje v národním i mezinárodním měřítku zcela výjimečný komplex přírodních stanovišť a lokalit významných druhů. Na tomto stavu se výrazně podepsal specifický vývoj v posledních desetiletích, kdy byla z území odstraněna většina běžných hospodářských aktivit, zejména v zemědělství, vodním hospodářství a urbanismu. Následkem specifického režimu vojenského prostoru byly konzervovány některé významné biologické struktury.

V současné době lze říci, že koexistence vojenských aktivit a biologických hodnot je prakticky v souladu a při pokračování tohoto vztahu si lze reálně představit zachování ochranářsky významných specifik. V detailu je ovšem třeba řešit celou řadu dílčích konkrétních problémů. Lze konstatovat, že, v současnosti existuje již velmi dobrá prozkoumanost bioty v dříve nepřístupném území - toto území patří mezi nejlépe biologicky dokumentované části jižních Čech. Avšak výsledky přírodovědných bádání jsou rozptýlené, chybí subjekt, který by všechny výsledky shromažďoval a z jejich závěrů poskytoval podklady pro praktickou ochranu přírody. Chybějí relevantní informace o praktických zkušenostech z analogických zahraničních lokalit. V současnosti je garantem ochrany přírody ve VÚ Boletice Ministerstvo obrany. Tento orgán však nemá dostatečné metodické kapacity k řešení zdejších reálných problémů v ochraně přírody. Výrazně chybí těsnější spolupráce civilních a armádních složek. Pro praktickou ochranu je zapotřebí těsná spolupráce orgánů státní ochrany přírody s majiteli nebo správci pozemků. Je nutné dořešit mechanismus financování ochranářského managementu ve VÚ.

Účastníci semináře navrhují, aby Správa NP a CHKOŠ vedla databázi odborných informací a poskytovat metodickou pomoc při plánování odborných projektů, a to i ze zdrojů mimo ČR. Je nutno ujasnit kompetenční vztahy v ochraně přírody a financování managementu mezi resorty obrany a životního prostředí. Doladit mechanismy odborné gesce a realizace konkrétních opatření. Dořešit rámcové smlouvy na formu smluvní ochrany se správci pozemků. Stanovit územní priority ochrany přírody ve VÚ Boletice, začít připravovat Plán péče pro EVL. V nejbližší době zpracovat modelový program na monitoring a management vybraných lokalit, na nichž se střetávají zájmy ochrany přírody a armády.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

Calla uspořádala workshop o pískovnách

Pod záštitou Krajského úřadu Jihočeského kraje uspořádala Calla workshop, který byl určen především pro pracovníky státní správy a samosprávy, nevládních organizací a těžařských firem. Jeho hlavním cílem bylo rozpoutat diskusi o těžbě štěrkopísku v krajině a umožnit výměnu názorů mezi lidmi, kteří se touto problematikou z různých pohledů zabývají. Zájem účastníků (48 přihlášených) převýšil původně plánovanou kapacitu workshopu.

Přednášející odborníci z akademické sféry, státní správy i nevládních organizací se věnovali širokému spektru problémů i přínosů, které souvisejí s těžbou štěrkopísku. V prvním bloku odezněly příspěvky Těžba štěrkopísku v krajinně - ekologických souvislostech (Tomáš Matějček, Přf UK Praha a PřF UJEP Ústí n. L.), Přirozená obnova vegetace v pískovnách (Klára Řehounková, BF JU České Budějovice a Calla) a Pískovny jako útočiště živočichů v krajině (Jiří Řehounek, Calla).

Ústředním tématem druhého bloku se stala konkrétní opatření při těžbě štěrkopísku a následné rekultivaci, která mohou zmírnit dopady těžby na přírodu nebo dokonce vytvořit zajímavé biotopy pro některé organismy. Blok začal příspěvkem Problematika ochrany drobných pískoven na okraji městské aglomerace na příkladu Jindřichova Hradce (Petr Hesoun, MěÚ Jindřichův Hradec). Velmi užitečný a do detailů propracovaný byl následující příspěvek Obecné zásady pro kultivaci těžeben štěrkopísku v CHKO Třeboňsko (Miroslav Hátle, Správa CHKO Třeboňsko). Následovaly příspěvky o konkrétních opatřeních pro vybrané organismy - Pískovny jako náhradní stanoviště pro ohrožené druhy rostlin (Ladislav Rektoris), Pískovny a druhová rozmanitost bezobratlých na příkladu vážek (Josef Hlásek), Význam pískoven pro ochranu obojživelníků (Hana Chobotská, všichni SCHKO Třeboňsko), Avifauna nádrží po těžbě štěrkopísku v CHKO Třeboňsko (Josef Rajchard, ZF JU České Budějovice) a Těžba písku - poslední šance břehulí v Česku? (Petr Heneberg, AV ČR).

Největší zájem a diskusi vyvolal poslední z výše uvedených příspěvků, v němž jeho autor objasnil možnosti koexistence těžby a hnízdění ohroženého ptačího druhu, pro který se pískovny staly téměř výhradními hnízdními stanovišti.

Třetí blok začal příspěvkem na téma Zkušenosti z aplikace horního práva v ČR (Michal Bernard, EPS), který také vyvolal velkou diskusi. Účastníci workshopu si v ní vzájemně vyjasňovali svá stanoviska k důležitým právním normám a procesům. Blok byl zakončen příspěvkem Role NNO v ochraně pískoven (Vladimír Molek, Calla).

Závěrečnou částí workshopu byla diskuse, do které se zapojila většina přítomných. Probírala se např. účast NNO ve správních řízeních, komunikace mezi těžaři, státní správou a dalšími účastníky řízení, nedostatky v legislativě nebo opatření pro záchranu vzácných druhů v pískovnách (opět hlavně břehulí). Účastníci se shodli na tom, že česká legislativa zatím postrádá větší možnosti pro uplatnění přirozené sukcese v těžbou narušených územích. Všichni diskutující by také uvítali legislativní změny, které by tento způsob obnovy podpořily jako vhodnou alternativu technických rekultivací.

Přímé ohlasy i vyplněné dotazníky účastníků vyznívaly většinou velmi pozitivně. Někteří vyzdvihovali samotnou možnost diskuse s ostatními lidmi, kteří se problematikou těžby štěrkopísku v krajině zabývají. Drtivá většina odevzdaných dotazníků hodnotila odbornou, praktickou i organizační úroveň workshopu jako výbornou či dobrou. Vážným zájemcům můžeme poskytnout několik zbylých sborníků se souhrnem referátů a prezentací z workshopu - v případě zájmu se obraťte na Kláru Řehounkovou.

Klára a Jiří Řehounkovi

Workshop finančně podpořila Evropská unie - program Transition Facility a Telefónica O2. Projekt byl finančně podpořen v grantovém řízení MŽP. Zpráva nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP. EU není zodpovědná za uvedené informace ani za jejich použití.

Zpět na obsah

Navštivte nové webové stránky o jihočeských pískovnách

V rámci projektů na ochranu přírodovědně cenných pískoven zprovoznila Calla novou část svých webových stránek na adrese www.calla.cz/piskovny. Hlavní náplní stránek je databáze pískoven v Jihočeském kraji, která zatím obsahuje přes čtyřicet lokalit. V první fázi jsme zvolili především pískovny, které nepodléhají územní ochraně. U většiny lokalit najdete informace o jejich poloze a využití, stručný popis, výčet vzácných, chráněných a nepůvodních druhů (zatím podle terénního průzkumu Cally převážně z roku 2006) a několik fotografií.
Webové stránky by postupně měly mít široké uplatnění v různých oborech. Úředníci státní správy a samosprávy na nich naleznou informace, které jim mohou pomoci např. ve správních řízeních o obnovení těžby nebo při doplnění sítě chráněných území, přechodně chráněných ploch či významných krajinných prvků. V budoucnu ji mohou využít také pracovníci s dětmi a mládeží při výběru vhodných lokalit pro exkurze v rámci ekologické výchovy či biologie (v blízké době připravujeme vydání metodického materiálu).

A jestli třeba na jaře nebo v létě nebudete vědět, co si počít s víkendem, udělejte si výlet do pískovny ve vašem okolí. Ve vhodném období tam potkáte celou řadu zajímavých živočichů a rostlin. Pokud zatím na nových stránkách žádnou vhodnou pískovnu neobjevíte, nezoufejte. Databáze se bude postupně rozšiřovat a časem by měla zahrnout většinu přírodovědně zajímavých pískoven v jižních Čechách.

Klára a Jiří Řehounkovi

Vznik webových stránek finančně podpořila Evropská unie - program Transition Facility a Telefónica O2. Projekt byl finančně podpořen v grantovém řízení MŽP. Zpráva nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP. EU není zodpovědná za uvedené informace ani za jejich použití.

Zpět na obsah

Co je nebo může být tragédií?

Znal jsem jednoho vtipálka, který měl ve zvyku označovat jakýkoliv společenský, politický nebo i kulturní neúspěch jako "tragédii národa". Pro něj bylo takovou tragédií národa třeba půlhodinové zpoždění vlaku z Prahy do Budějovic, nepovedený film nebo politická aféra. Pravděpodobně si neuvědomoval skutečný význam svých přirovnání a každý jej takto bral. Zamyslíme-li se však nad skutečným významem těchto dvou slov, pak nám vyvstanou na mysli nejen válečné útrapy, ale v posledních letech se alespoň mně vybaví přírodní katastrofy, zejména pak povodně. O to více mne dokáže "vytočit" každodenní nářek nad zimou bez sněhu, který sdílí s podnikateli provozujícími střediska zimních sportů nejen média, ale i ekonomové a politici. Troufalí vlekaři dokonce volají po odškodnění a staví své problémy na úroveň neúrody!

A v tu chvíli se mi vybaví onen vtipálek, který by pronesl zcela jistě své "tak to je ale tragédie národa". Připadá mi, jako kdyby celý národ žil lyžováním a vrcholem je zpráva v novinách o prázdných sjezdovkách, dělící se o půl stránky s informací o tom, jak strávili vánoční svátky bezdomovci. Jako bychom zapomněli na jaro 2006, kdy na horách vydržel sníh do května a lyžování bylo v této době téměř za trest. O ziscích sezóny ani nemluvě. Každopádně podnikat v našich geografických a současných klimatických podmínkách v zimních sportech bude spojeno se stále větším podnikatelským rizikem, ale rozhodně nepůjde o "tragédii národa".

Vladimír Molek

Vznik webových stránek finančně podpořila Evropská unie - program Transition Facility a Telefónica O2. Projekt byl finančně podpořen v grantovém řízení MŽP. Zpráva nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP. EU není zodpovědná za uvedené informace ani za jejich použití.

Zpět na obsah

Pochyceno v médiích

"To se snad úplně pomátl. On snad uvěřil vysvětlením o globálním oteplování," kroutil Václav Klaus nesouhlasně hlavou před novináři při cestě na Slovensko, když se dočetl od klimatologa Radana Hutha, že zimy bez sněhu budou v budoucnu běžné.
MF DNES, 11. ledna

"Mně by se spíš líbilo, kdyby se na věže promítaly záběry na pěkný kout přírody, třeba jako v televizní reklamě na zdravou vodu z Novohradských hor," zasnila se Jana Špičková před Jadernou elektrárnou Dukovany v reakci na plány studentů Milana Knížaka na zakrytí betonového monstra.
Třebíčský deník, 11. ledna

"Domnívám se, že Temelín je pouze zástupný problém, ve skutečnosti jde o to, že se Rakušané doposud nevyrovnali se skutečností, že minimálním procentem hlasů byl zastaven jejich vlastní jaderný program," odpověděl stínový ministr pro místní rozvoj za ČSSD Radko Martínek na dotaz, co si myslí o rakouských výhradách k české jaderné elektrárně a to během internetové diskuse se čtenáři www.cssd.cz 12. ledna.
www.novinky.cz, 12. ledna

Petr Mach, výkonný ředitel Centra pro ekonomiku a politiku, z jehož závěrů vychází ODS, zaperlil v diskusi o globální klimatické změně u příležitostí sdělení IPCC: "Tím, že spalujeme uhlí, umožňujeme růst živé hmoty."
Události a komentáře na ČT2, 2. února

Zaznamenal Edvard Sequens

Zpět na obsah

Ekofór 2007

Hnutí Brontosaurus ve spolupráci se Základním článkem Hnutí Brontosaurus Rozruch vyhlašují čtvrtý ročník soutěžní přehlídky Ekofór, soutěže kreslených vtipů s tematikou životního prostředí.

Soutěžit je možno ve třech kategoriích:
1. kategorie ZAJÍČEK, kreslený vtip dětí do 15 let včetně
2. kategorie ZAJÍC, kreslený vtip starších 15 let
3. kategorie PŘÍBĚH, kreslený příběh, věkově neomezeno

Tématem letošního ročníku pro všechny kategorie je ZAJÍC. Více informací o soutěži najdete zde: http://ekofor.brontosaurus.cz/.
Uzávěrka soutěže je 31. března 2007 (poštovní razítko).

Zpět na obsah

Tipy pro životní prostředí až na stůl

Síť ekologických poraden připravila tipy a nápady, jak se chovat na úřadech ekologicky v podobě praktického ilustrovaného stolního kalendáře pro rok 2007. Kalendář vtipně napovídá, jak při každodenní kancelářské práci více dbát na životní prostředí a jeho ochranu. Zabývá se tématy jako jsou úspory energie, úklid, kancelářské potřeby, prevence vzniku odpadů a nakládání s odpady, doprava, ekologické značení výrobků apod. Kalendář byl rozeslán na centrální úřady státní správy, krajské úřady a úřady větších měst a obcí v celé České republice. "Obracíme se zejména na vedení úřadů či odborů životního prostředí, bez jejichž podpory a spolupráce se projekty "zeleného úřadování" obvykle neobejdou," řekla ředitelka STEP Kamila Kanichová.

Výzva k environmentální odpovědnosti míří v tomto případě zejména k institucím hospodařícím s veřejnými prostředky. Veřejné instituce patří v Evropě k největším spotřebitelům. Uvádí se, že utrácejí přibližně 16% HDP EU. V ČR se výdaje veřejné správy na konečnou spotřebu odhadují na 24% národního HDP. Pokud budou nakupovat "ekologicky", mohou významně přispět k ochraně životního prostředí. Podobné projekty v Belgii ukázaly, že změnou chování zaměstnanců lze na úřadech ušetřit až třetinu spotřebovávané elektřiny. V Rakousku zase změnou úklidových postupů a prostředků ušetřili 10% nákladů a 23% objemu čisticích prostředků.

Tento trend se v zahraniční označuje pojmem "green/sustainable public procurement" a jako "environmentálně šetrný provoz úřadů a státních institucí" či "udržitelná veřejná správa" se postupně promítá i do strategií a legislativy v ČR. Environmentálně příznivé chování úřadů může mít i další významné dopady. Pozitivně ovlivňuje své okolí - občany, návštěvníky, firmy. Např. pokud obecní úřad vyzývá obyvatele k separaci odpadů, může začít sám u sebe. Občany, kteří přijdou zaplatit poplatek za odpad, určitě potěší, pokud uvidí několik barevných košů i v kanceláři příslušného úředníka. Svou poptávkou mohou veřejné instituce také zvýšit dostupnost výrobků příznivějších pro životní prostředí na trhu (dodavatelé reagují ochotněji a pružněji na větší objednávky z úřadů než na hlasy jednotlivých domácností).

"První vlaštovky najdeme i u nás na jihu. Nejvýraznější jsou zatím Ledenice. Na obecním úřadě nejenže třídí odpad, ale navíc před rokem začali s ekologickým úklidem v devíti budovách, obecním úřadem a školou počínaje a kulturním sálem konče," řekl Pavel Hrubý z ekologické poradny Rosa v Českých Budějovicích. Novohradští soustředili své úsilí kromě podpory třídění odpadů i na ekologickou výchovu na školách a úspory energie. Na městském úřadu začali třídit odpad a žárovky byly vyměněny za úsporné zářivky. Stejným směrem se rozvíjí i spolupráce se základní školou. Žárovky vyměnili i na obecním úřadě v Chyškách a příští rok a chystá se rekonstrukce a zateplení budovy školy.
Kalendář je do vyčerpání zásob zdarma k dostání v ekoporadně Rosy v Českých Budějovicích a Ekologickém institutu Veronica v Brně.

Pavel Hrubý, Rosa

Zpět na obsah

Nabídka tiskovin

V kanceláři sdružení Calla nebo poštou můžete získat zatím neomezené množství tiskovin vydaných v závěru loňského roku. Jedná se o barevný velký plakát "Poznej a chraň Novohradské hory", metodickou brožuru případové kauzy účasti veřejnosti "Proč nechceme v Habří kravín" a barevné letáky A3 "Natura 2000 - příležitost pro jižní Čechy" a "Pískovny v krajině".

Vladimír Molek

Zpět na obsah

Pozvánky na akce

 


Zpět na obsah

Ekologická poradna sdružení Calla - poradenství pro Vás

Mimo běžná témata ekologické poradny u nás můžete hledat pomoc ve dvou oblastech, na které se specializujeme:

Ochrana přírody a krajiny - metodická i právní pomoc občanům, obcím a občanským aktivitám při rozhodování o stavbách a činnostech ovlivňujících životní prostředí, zapojování veřejnosti do procesů posuzování vlivů staveb na životní prostředí, využívání zákonů o poskytování informací, zakládání občanských sdružení, organizování občanských aktivit, zprostředkování posudků.
Za tuto oblast poradny odpovídá Vladimír Molek, dosažitelný na telefonu 387 311 381, v době nepřítomnosti možno využít druhé tel. linky 387 310 166, která slouží zároveň jako záznamník a fax, e-mail: vladimir.molek(zavinac)calla.cz

Trvale udržitelná energetika - poradenství občanům, obcím i občanským sdružením v oboru obnovitelných zdrojů energie, jejich možnostech, dostupnosti, podporách pro realizaci, legislativě apod. Poradna spotřebitelům elektřiny při jejich problémech s distributory. Právní a všestranná informační pomoc obcím, u nichž by mohlo být vybudováno konečné úložiště vysoceradioaktivních odpadů, archiv informací k jaderné energetice.
Pro odpovědí z oblasti energetiky se obracejte na Edvarda Sequense na telefon (se záznamníkem i faxem): 387 310 166, e-mail: edvard.sequens(zavinac)calla.cz

Alternativy pro zemědělství - informace o pěstování technických plodin v zemědělství a jejich dalším využití. Konzultace pro zemědělské podniky v oblasti energetické soběstačnosti: pěstování energetické biomasy, využití biopaliv. Archiv videí, fotografií, publikací a informačních materiálů o pěstování, zpracování a využití konopí setého.
Poradnu v oblasti zemědělství u nás vede Hana Gabrielová, kterou kontaktujte pomocí telefonu (se záznamníkem i faxem): 387 310 166 nebo e-mailu: hana.gabrielova(zavinac)calla.cz

Poradenské hodiny pro veřejnost v kanceláři sdružení - Fráni Šrámka 35, České Budějovice:
Pondělí - 9 až 13 hodin (především energetika)
Úterý - 13 až 17 hodin (především všeobecné poradenství)
Středa - 9 až 13 hodin (především ochrana přírody a krajiny)

Osobní návštěva mimo poradenské hodiny je možná po předchozí domluvě.
Využijte poradenství pomocí e-mailu: poradna(zavinac)calla.cz
Více zde na webu: www.calla.cz/poradna
Písemné spojení: sdružení Calla, P.O. BOX 223, 370 04 České Budějovice.

Ekologické poradenství je podpořeno z prostředků evropského sociálního fondu a Ministerstva životního prostředí v rámci projektu Krajské sítě environmentálních center KRASEC.

Zpět na obsah
 © 2000 Calla
Calla   |   Fráni Šrámka 35, 370 01 České Budějovice   |   tel: 384 971 930, 387 311 381, fax: 384 971 939   |   calla(at)calla.cz