Milí čtenáři,

ačkoli ochránci životního prostředí z nejrůznějších organizací se jistě snaží o opak, pořád to vypadá, že environmentální aktivity výrazně podléhají sezonním výkyvům; tak se nám do tohoto čísla sešlo větší množství pozvánek na akce, což ovšem ovlivnilo nižší počet dalších příspěvků (texty, jichž jsme se protentokrát museli vzdát, uveřejníme příště). A abych neprodlužoval ani toto úvodní slovo, už jenom jednu poznámku na okraj příspěvku o plánovaném vybudování supermarketu Lidl u továrny Koh-i-noor v Českých Budějovicích: v mnoha zemích se pozornost veřejnosti i úřadů nově soustřeďuje také na ochranu technických památek z průmyslové revoluce 19. století - objekt českobudějovické tužkárny a přilehlé Krumlovské aleje bezesporu představují zajímavý historický příklad propojení industriálního komplexu s vhodně vytvořenou lokalitou příměstské zeleně a i z tohoto hlediska by zde bylo na místě citlivější řešení než rozšiřování dopravního ruchu i obchodních aktivit.

Tvůrci Ďáblíka děkují čtenářům za přízeň a přejí pěkné léto.

Tomáš Malina

Senát našeho Parlamentu se po ročním odkladu vrátil k jednání o novele zákona č. 18/1997, tedy atomového. Tu na počátku roku 2004 na popud starostů a dalších zástupců veřejnosti z lokalit ohrožených průzkumy při vyhledávání hlubinného úložiště a ve spolupráci se Sdružením Calla a Ekologickým právním servisem předložila senátorka Jitka Seitlová spolu s dalšími šesti kolegy jako tzv. senátní návrh novely zákona. Návrh zrovnoprávňuje postavení veřejnosti, zejména přímo dotčených obcí, při povolování jaderných zařízení vůči investorům těchto staveb (SÚRAO, ČEZu aj.). Letitým problémem zmíněného zákona totiž je, že jediným účastníkem řízení před Státním úřadem pro jadernou bezpečnost je žadatel. Novela nás taktéž odvážně posouvá na úroveň vyspělých zemí, u nichž je při vyhledávání konečného úložiště vyhořelého jaderného paliva nutný souhlas obcí, kterých se to týká. Návrh odstraňuje bezprecedentní zvýhodnění provozovatelů jaderných elektráren a dalších zařízení při případné havárii. Podle současného znění mají totiž omezenu odpovědnost za škodu do 6 miliard Kč a navíc musí poškozený nárok na náhradu škody uplatnit do tří let, kdy se o události dozvěděl, maximálně pak do 10 let ad havárie. Což v případě onkologických onemocnění není zrovna adekvátní doba. Konečně návrh novely atomového zákona na základě tristních zkušeností obcí z okolí jaderných elektráren řeší i peněžní kompenzace za život v havarijních zónách a odškodňuje i obce poškozované průzkumy pro konečné úložiště.

Aby se návrh senátorů stal platným zákonem, musí projít celým legislativním procesem v obou komorách Parlamentu. Nejprve musí získat souhlas pléna Senátu na základě projednání v jeho příslušných výborech. Nu a zde se to již na počátku loňského roku zadrhlo. Protože tlak ze strany úložištěm ohrožených obcí byl v té době velmi silný, nedovolili si senátoři návrh novely svých kolegů zamítnout. Pouze jej odročili s odůvodněním, že je potřeba návrh lépe projednat a zejména vyčkat, jak dopadnou evropské směrnice pro jadernou energetiku a její odpady. Jak už dnes víme, směrnice skončily na neshodě nejsilnějších "atomových států". Jaderný průmysl je i zde, stejně jako v České republice, poměrně silný a nechce být svazován přísnými zákony. Na semináři v Senátu v únoru 2005, který uspořádala senátorka Seitlová ve spolupráci s nevládními organizacemi se ukázalo, že potřeba navržených úprav zákona tu stále i po roce je.

Senát se k novele atomového zákona vrátil letos 24. března, kdy ji po umné snaze paní senátorky Seitlové nezamítl (což také hrozilo), ale přikázal projednat svým výborům - Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu a Výboru pro záležitosti Evropské unie. A do poloviny června by měl definitivně rozhodnout. Navržené změny v novele naráží na odpor ČEZu, Státního úřadu pro jadernou bezpečnost i Správy úložišť radioaktivních odpadů. Z vystupování mnoha jednotlivých senátorů ve výborech je jasné, že u nich jsou zájmy jaderného průmyslu na žebříčku hodnot mnohem výše, než práva občanů. Překvapivě nejhorší v tomto směru byla diskuse ve Výboru pro záležitosti EU.

Výsledkem stávajících projednávání je torzo původní novely, kde již neexistuje například právo veta, souhlas s průzkumy, či náprava omezené odpovědnosti za jadernou škodu, které podpoří Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Hospodářský výbor nezklamal -navrhuje návrh zamítnout. A "evropský" výbor nakonec po trojím jednání nedospěl k žádnému stanovisku. Dílem je to dané i ochabnutím viditelných aktivit obcí, pod jejichž tlakem senátoři ještě před rokem byli.

Projednávanou novelu, stenografické záznamy z jednání pléna i jak kdo hlasoval, hledejte pod senátním tiskem č. 262/2004 na http://www.senat.cz případně na k tomu určených stránkách Cally.

Edvard Sequens

Pokud máte čas a chuť sledovat televizi a fandíte populárně-vědeckým magazínům, patrně vám neunikl šestidílný seriál o radioaktivních odpadech vysílaný na konci loňského roku na ČT 2 v rámci pořadu Popularis. Pak Vás také jistě nadzdvihla nápadná jednostrannost informací, které v něm byly podány. Vše se osvětlilo až v posledních dnech. Ukázalo se, že seriál byl spolufinancován ze státního jaderného účtu jako koprodukční mezi Správou úložišť radioaktivních odpadů a společností Herafilm, která Popularis pro ČT připravuje.

Vysvětlilo se tím také, proč režisér seriálu pan Vladimír Kunz nereagoval na nabízené kontakty z lokalit, kde SÚRAO hledá úložiště. Ze seriálu je totiž připravován hodinový sestřih pod pracovním názvem "Bezpečné hlubiny", který má být zařazen do divácky atraktivního času. Vyváženost podávaných informací by zde byla jistě velmi žádoucí. Ovšem jedno pro tento případ trefné české přísloví praví: "Koho chleba jíš, toho píseň zpívej".

Společnost LIDL nemá dosud pravomocné územní rozhodnutí pro prodejnu na Rudolfovské ulici za viaduktem a již chystá další "překvapení". Po neúspěšném pokusu o výstavbu supermarketu na místě školní jídelny, na křižovatce Mánesovy a Lidické třídy, posunul své úmysly pouze o několik desítek metrů. Na křižovatce ulice Boženy Němcové a Mánesovy, v blízkosti Národní kulturní památky Koněspřežní železnice, plánuje výstavbu další "prodejny potravin".

Prodejna má být postavena na 1.864 metrech čtverečních s parkovištěm pro 155 aut na téměř pěti tisíci metrech čtverečních v areálu závodu KOH.I-NOOR. Další tři tisíce metrů představují obslužné komunikace.

Nechápu postoj českobudějovické radnice k nekoncepčnímu postupu nadnárodních společností. Tvrzení, že výstavba supermarketů je věc obchodníků a rizika podnikání, je nezodpovědné a mimo jiné i v rozporu se zájmy občanů, kterých se výstavba jednotlivých staveb bezprostředně dotýká. (Mladá fronta dnes,10.ledna 2005) V případě výstavby prodejny LIDL v ulici Boženy Němcové, kdy územní plán zde navrhuje území pro smíšené kolektivní bydlení ve vnitřním městě se spíše jedná o získání levných parkovacích ploch než vytvoření možnosti k nákupu občanům této městské části, neboť v těsné blízkosti je prodejna Delvita - rovněž s kapacitním parkovištěm. S výstavbou těchto typů obchodních center se setkáváme i v dalších městech, ale aby jejich výstavba byla situována do vnitřního města a dopravně kolizních lokalit, to je specifikum Českých Budějovic...

O tom, že dopravní napojení na infarktovou tepnu, Mánesovu ulici, povede přes ulici Boženy Němcové, dosud zde žijící obyvatelé patrně ani netuší. Většina občanů se bohužel nezajímá o dění ve městě do té míry, že by pravidelně četli úřední desky. A právě zde je šance dozvědět se o probíhajícím posuzování vlivu stavby prodejny LIDL na životní prostředí.

Na základě zveřejněné informace o předložení oznámení pro posouzení stavby potravin LIDL v Českých Budějovicích předložila CALLA nesouhlasné stanovisko požadující realizovat celý proces EIA včetně zpracování dokumentace a veřejného projednání. Investor postupuje sice v duchu limitů území, resp.jeho funkčního využití, nicméně s vědomím možné akceptovatelnosti záměru při dodržení těchto limitů. Toto se týká zejména charakteristiky zastavitelnosti navrhovaného území ve vztahu k ust. čl. 33 obecně závazné vyhlášky Statutárního města České Budějovice č. 4/2000 o závazných částech územního plánu města České Budějovice. Proto také nedochází v návrhu k překročení zastavěné obchodní plochy v "zastavitelném území s charakterem smíšeného kolektivního bydlení ve vnitřním městě". Diskutabilní je ale vhodnost umístění prodejny, která svým charakterem diskontního prodeje je předurčena zejména pro "nákup do auta". V dopravní obslužnosti navrhované prodejny ve vztahu k dopravní zátěži páteřní komunikace Mánesova a dotčených B.Němcové a F.A. Gerstnera spatřujeme stěžejní, nevyřešený problém. (viz rovněž sdělení odboru územního plánování a architektury českobudějovického magistrátu fy EKOLINE ze dne 6.4.2005).

K navrhovaným 155 parkovacím místům je nutno ve vztahu k přípustnému využití území příslušného makrobloku pro tyto účely ( 250 stání) připočíst stávající parkovací místa u prodejny DELVITA. Parkovací místa Delvity podél areálu KOH-I-NOOR v ul. Gen. Svobody blokují dopravní obslužnost z této ulice a podmiňují využití ulice Boženy Němcové. To je ovšem rizikové mimo jiné i z důvodu prostupnosti záchranné služby. Při teprve dlouhodobém výhledu realizace zanádražní komunikace bude další doprava vnitřního města koncentrována z Mánesovy ulice do Nádražní a Rudolfovské. Zde je nutno upozornit na souvislost s plánovanou výstavbou další prodejny LIDL na křižovatce Rudolfovská a Vodní a na dopravní spojitost s průchodem vně i mimo městské centrum. Tyto souvislosti nejsou dostatečně v předloženém oznámení zdůrazněny a posouzeny a je nezodpovědné ze strany městské samosprávy a státní správy zvyšovat dopravní zátěž připouštěním realizace obchodních center tohoto typu ve vnitřním městě.

Souhlasíme s odstraněním (demolicí) zastaralých provozů KOH-I-NOOR ve vnitřním městě, ovšem nesouhlasíme s jejich nahrazováním jinými spornými aktivitami. V tomto směru spatřujeme nutnost variabilnějšího prezentování a využívání limitů území se zohledněním ochrany všech složek životního prostředí. Administrativně byrokratický přístup při respektování pouze oborových norem může ve svém důsledku způsobit další zhoršení kvality životního prostředí. V předloženém oznámení není zmínka o funkčním využití objektů KOH-I-NOOR. Dle našich informací zde byla v provozu lakovna, což je rizikový provoz ve vztahu k možné staré ekologické zátěži. Přestože v rámci posuzování vlivu stavby na životní prostředí nejsou hodnoceny aspekty sociálně ekonomické, od orgánů samosprávy bychom očekávali koncepčnější přístup při vydávání stanovisek k lokalizaci prodejen tohoto typu. Opětovně proto upozorňujeme na platnost studie fy KOLPRON řešící limity prodejních ploch.

Vladimír Molek

Tento měsíc jsem měla možnost podniknout exkurzi do Berlína, jejímž cílem bylo navázat nové kontakty a možnosti spolupráce a také se poučit o možnostech vzdělávání v oboru obnovitelných zdrojů energie ve školách a mimoškolních zařízeních. A to všechno bylo možné díky organizaci Grűne Liga z Berlína v rámci projektu podpory OZE realizovaného v České republice.

První den svého pobytu jsem navštívila berlínskou pobočku německého "větrného svazu", jenž sdružuje výrobce a provozovatele větrných elektráren. Mluvili jsme o situaci v Německu a České republice a dohodli jsme se na možné spolupráci při pořádání konferencí, seminářů a exkurzí zaměřených na větrnou energetiku.

Odpoledne tentýž den jsem se ještě zúčastnila demonstrační výukové hodiny pro učitele pořádané německou nevládní organizací UfU (Nezávislý institut pro otázky životního prostředí). Tématem byla fotovoltaika v různých souvislostech a možnosti výuky o ní v rozličných předmětech v rámci běžného školního kurikula pro základní školy. Konečně jsem měla možnost zlomit si v ruce fotovoltaický článek! Znovu se tedy potvrdilo jak důležitá je praktická zkušenost.

Od 18. do 20. května se konala konference nazvaná Environmentální vzdělávání: Obnovitelné zdroje energie pro děti a mládež, jejímž pořadatelem byl opět Nezávislý institut pro otázky životního prostředí za podpory německého Ministerstva pro životní prostředí, přírodu a jadernou bezpečnost. Konference se konala v angličtině a byla on-line přenášena prostřednictvím internetu. Její záznam je možné shlédnout na www.managenergy.tv

Účastníci se sjeli z celé Evropy, byli mezi nimi učitelé, pracovníci environmentálních center, realizátoři nejrůznějších evropských i národních projektů i zástupci Evropské unie. Ve svých prezentacích představili různé možnosti, jak zapojit témata energie do výuky na základních a středních školách. Postoje se různily podle podmínek a situace v jednotlivých zemích. Jako nejschůdnější se jevila možnost zapojit téma energie do výuky odborných předmětů (fyziky, chemie a biologie), ale byla zmíněna i možnost mezioborového vzdělávání napříč všemi předměty, tedy například začlenění souvisejících témat v hodinách cizího jazyka, občanské výchovy, zeměpisu, historie atd.

Dalším zásadním bodem diskuse bylo zapojení celé školy, tj. učitelů, studentů, ale i administrativních pracovníků do procesu úspor energie. I zde byly prezentovány různé přístupy, např. základní škola pracující v projektu ekologických škol, která již má instalované funkční solární kolektory a jejímž cílem do budoucna je energetická soběstačnost. Dalším uskutečněným projektem byl film realizovaný samotnými žáky o plýtvání energií a možnostech úspory a promítaný jejich rodičům.

Bouřlivou diskusi vzbudilo zapojení pop-kultury do prezentace témat spojených s energií a obnovitelnými zdroji energie. Obecně se účastníci shodli na tom, že je potřeba oslovit mladé lidi pro ně přijatelným jazykem a tady pop-kultura může zasít první semínko zájmu o téma, které mladí sice považují za důležité, ale veskrze nudné, a tudíž se o něm s kamarády nebaví (Podle průzkumu uskutečněného v Německu, více na http://www.die-erneuerbaren.de.

Konferenci uzavřela exkurze ve škole Max-Taut-Schule v Berlíně. Její areál funguje jednak jako učiliště pro elektrikáře a instalatéry, kteří všichni povinně procházejí i výukou obnovitelných zdrojů energie v teorii a praxi, ale take jako výukový prostor pro semináře pořádané Německou solární společností (DGS). Škola take disponuje demonstračními instalacemi slunečních kolektorů a fotovoltaických modulů, které jsou částečně využívány i k ohřevu teplé vody.

Navštívili jsme také Energetické centrum Huth Solar Performance, které slouží jako vzdělávací zařízení pro studenty, kteří si zde mohou vyzkoušet různé experimenty týkající se OZE a využít demonstračních solárních kolektorů nejen k tomu, aby změřili různé hodnoty, ale také třeba aby si díky nim ohřáli párky.Autor celé expozice tvrdí, že by nerealizoval zařízení, které má být jen demonstrační, na němž se sice dá všechno možné změřit, ale prakticky neslouží k ničemu.

A to je myslím dobrá tečka mé reportáže z Berlína. Je třeba podporovat a usilovat o aktivity a projekty nejen demonstrační, ale především praktické. Tj. například realizace projektů úspor energie ve školách a veřejných budovách.

Petra Veselá

Odkazy:
Huth Solar Performance
Nezávislý institut pro otázky životního prostředí (UfU)
Iniciativa Evropské komise pro energii a dopravu
Grüne Liga Berlín

Opuštěné pískovny a štěrkopískovny poskytují v naší krajině útočiště řadě vzácných a ohrožených druhů organismů. Často také zvyšují rozmanitost krajiny. Lze na nich studovat vývoj ekosystémů (tzv. ekologickou sukcesi) od nejmladších stadií.

Projekt Ochrana pískoven, který se v současné době rozbíhá pod křídly sdružení Calla a Děti Země, si klade za cíl vytipovat ochranářsky cenné pískovny a zajistit jim odpovídající formu ochrany. Může se jednat např. o vyhlášení zvláště chráněného území, registraci významného krajinného prvku nebo oznámení o výskytu chráněných druhů příslušnému orgánu ochrany přírody.

Do projektu se může zapojit kdokoli. Zájemci o spolupráci si mohou psát na níže uvedený kontakt o jednoduchý dotazník, který bude využit při sestavování databáze pískoven. Jeho vyplnění zvládne i člověk bez biologického vzdělání. Všem dobrovolným spolupracovníkům předem děkujeme.

Poté, co se Calle v loňském roce podařilo prosadit vyhlášení hnízdiště vzácných břehulí říčních v bývalé pískovně v Třebči u Borovan za přechodně chráněnou plochu, řešili jsme, jak ji také adekvátně označit. Referát životního prostředí v Trhových Svinech, který ochranu vyhlašoval, nakonec vyrobil velmi kvalitní plechovou ceduli na dřevěné stojce. Nám nezbylo, než ji dopravit na místo a zatím provizorně bez betonu u vjezdu zakopat. Nevěřili byste, že se to kvůli tvrdému podloží povedlo až napočtvrté. A to se řekne pískovna.

V souvislosti s očekávaným rozvojem větrné energetiky v České republice můžeme slýchat varování o enormních nárocích na regulaci elektroenergetického systému a vysokých nákladech na budování záložních kapacit. Často s odkazem na velmi negativní zkušenosti z Německa. Je tomu tak skutečně? Jaká rizika jsou reálná a jaká jen mýty? I u nás budeme vyrábět několik TWh elektřiny z větru, na co se tedy máme připravit?

Rozhodli jsme se volně navázat na cyklus kulatých stolů z cyklu Větrná energetika: mýty a fakta, které byly vloni zaměřeny na životní prostředí a na 20. června jsme uchystali v Rakouském kulturním fóru v Praze workshop Větrné elektrárny a vliv na elektroenergetiku. Německé zkušenosti na něm představí Karsten Burges z organizace Ecofys, jinak též člen vědeckého panelu německého Svazu pro větrnou energii BWE. Diskutovat budou také čeští odborníci z elektrodistribučních a přenosových společností a provozovatelé a projektanti větrných elektráren, zástupci ministerstev a další. Celou akci můžeme uspořádat díky finanční podpoře od německé Grüne liga. Příště se budete moci dočíst, jak celá akce dopadla.

Edvard Sequens

* * *

Podej ruku Stropnici