Sdružení Calla
  Dnes je 21. listopadu 2017  | Hlavní stránka | Energetika | Ochrana přírody | Odpady | Ekoporadenství | Zpravodaj Ďáblík | Atlas OZE | Anglická vlajka

Ďáblík číslo 29 (listopad 2005)


Úvodník

Ptačí chřipka - Stanovisko BirdLife International

Neziskové organizace jednotně proti vývozu odpadů do Ruska

Poslední uranový důl v Evropské unii neskončí, kdo to zaplatí?

Klaus nevnímá, co jiní vidí

Stropnice vlídná, nepřístupná, ale konečně předaná!

Veveřácká kronika

Ekologické bydlení v knihovně

Ohlédnutí za výstavou Příroda Boletic

Barevný zelený čtvrtek

Pískovny stokrát jinak

O probíhajícím projektu EVVO

Pozvánky na akce

Ekologická poradna Sdružení Calla - poradenství pro Vás

 

 

Úvodník

Milí čtenáři,

s radostí Vám sděluji, že na počátku listopadu se nám narodil jihočeský čtvrtletník o životním prostředí KRASEC. Vznikl v rámci projektu sítě ekologických poraden v Jihočeském kraji, v němž je Calla aktivně zapojena. Všichni, na které máme poštovní adresy, jej vbrzku dostanete v celé jeho papírové kráse a následně si ho, pokud Vás zaujme, budete moci objednat. Ďáblík tímto nezaniká, jen se budeme snažit jeho podobu upravit tak, aby obsah byl pokud možno od KRASCE odlišný a tedy abychom si udrželi zájem Vás, našich čtenářů. Toto vzájemné ladění chvilku potrvá a zřejmě se dublování článků a zpráv o našich vlastních aktivitách tak úplně nevyhneme. Přeci jen hodláme vycházet třikrát častěji a některé informace by za čtvrt roku beznadějně zastaraly. Nu a pak je tu rozdílný formát - vycházíme elektronicky a jsme čteni i na internetu, zatímco KRASEC patří mezi papírové tituly.

V dnešním Ďáblíku si můžete počíst o snaze ornitologů usměrnit médii rozdmýchavanou paniku z pandemie ptačí chřipky, dále tu najdete něco zpráv o aktuálním dění v jaderné energetice, lákadlo na jednu prima knihu o veverkách, zhodnocení aktivit Cally v posledním období - výstav, letních prací při údržbě NPR Brouskův mlýn (Stropnice), o projektech probíhajících i těch plánovaných a samozřejmě nezbytné pozvánky na akce. Rád bych při té příležitosti zmínil, co se dá vytušit z posledních Ďáblíků - v Calle nyní potkáte několik nových tváří. Petra Drahoše v dvojroli poradce a asistenta kanceláře, Hanku Gabrielovou jako energetickou (a energickou) asistentku a konečně nejnověji i Kláru Řehounkovou, posilu programu ochrany přírody.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

Ptačí chřipka - Stanovisko BirdLife International

Přinášíme překlad oficiálního stanoviska mezinárodní organizace na ochranu ptáků BirdLife International. Národním partnerem BirdLife International v ČR je Česká společnost ornitologická.

Virus ptačí chřipky H5N1, který nedávno zapříčinil propuknutí ptačí chřipky v Číně, Kazachstánu, Mongolsku, některých regionech Ruska a v oblastech kolem Černého moře, se pravděpodobně dále šíří. Ačkoli stále ještě není znám přesný mechanismus přenosu této choroby, je pravděpodobné, že se na něm mohou podílet i stěhovaví vodní ptáci.

Ptačí chřipky existuje množství kmenů (nejméně 144). U volně žijících ptáků se často vyskytují v nízkých hladinách, které mohou způsobit maximálně lehčí průběh nemoci. Častěji se vyskytují u vodních ptáků. Viry vysoce patogenní ptačí chřipky mohou způsobit rozsáhlé úhyny domácí drůbeže, ale u divokých ptáků jsou velmi vzácné. Kmen H5N1 je vysoce patogenní, nicméně před nedávným rozšířením ptačí chřipky v jihovýchodní Asii, Rusku a oblasti Černého moře nebyl nikdy zaznamenán u volně žijících ptáků. Je pravděpodobné, že vzniká původně u domácí drůbeže mutací mnohem méně nebezpečných virů a teprve poté je přenášen z drůbeže na divoce žijící ptáky.

U domácí drůbeže je přenos urychlen především díky vysoké hustotě chovaných ptáků a s tím souvisejícím úzkým kontaktem s exkrementy, kterými může být virus přenášen. Metody chovu drůbeže v jihovýchodní Asii, kdy se domácí drůbež může zcela volně potkávat s volně žijícími ptáky (především vodními), usnadňuje přenos na stěhovavé ptáky. Proto také již bylo zaznamenáno několik případů hromadných úhynů volně žijících ptáků, nakažených právě tímto nebezpečným virem.

Neexistuje důkaz přenosu kmene H5N1 z divoce žijícího ptáka na člověka. Infekce se objevila u lidí, kteří byli v úzkém kontaktu s domácí drůbeží. Riziko nákazy od divoce žijících ptáků je zcela zanedbatelné a může být ještě sníženo, pokud se lidé vyhnou kontaktu s nemocným nebo mrtvým ptákem. Přesto nelze vyloučit možnost, že virus zmutuje do formy přenositelné z člověka na člověka. Pokud k tomu dojde, stane se to pravděpodobně v jihovýchodní Asii, odkud by se nemoc rychle šířila po celém světě.

Situace se mění velmi rychle, doslova ze dne na den. Naše stanovisko ohledně této nemoci a navržených opatření se bude proto dále přizpůsobovat novým informacím. Následující shrnutí je založeno na informacích, které byly k dispozici do 14. října 2005:

Poslední rozšíření ptačí chřipky naznačuje, že stěhovaví ptáci se mohou podílet na přenosu nemoci mezi jednotlivými státy či regiony. Přesto, že tento přenos zatím nebyl uspokojivě a jednoznačně potvrzen, nelze jej vyloučit. Rozšíření nemoci v jihovýchodní Asii bylo pravděpodobně zapříčiněno obchodem s domácí drůbeží, což je další pravděpodobná cesta šíření choroby.

Neexistuje jediný zaznamenaný případ přenosu ptačí chřipky mezi nakaženým divoce žijícím ptákem a člověkem. Kmen H5N1 v současné době nepředstavuje riziko pandemie ptačí chřipky, jelikož se zatím nepřenáší mezi lidmi navzájem. Většina případů onemocnění u lidí byla způsobena blízkým kontaktem s nakaženou domácí drůbeží a jejími exkrementy. Riziko nákazy člověka od volně žijícího ptáka je zanedbatelné, pokud nedojde k přímému kontaktu s nemocným či mrtvým ptákem nebo jeho exkrementy.

Likvidace volně žijících ptáků nepomůže zastavit rozšíření ptačí chřipky. Tento názor sdílí i Světová zdravotnická organizace (World Health Organisation), Organizace OSN pro výživu a zemědělství (Food and Agriculture Organization of the United Nations), Světová organizace pro zdraví zvířat (the World Organisation for Animal Health) a britská vláda. Dokonce by zmíněná likvidace mohla situaci zhoršit - nakažení jedinci by se mohli v panice rychleji a dále rozletět, zdraví ptáci by byli oslabeni nadměrným stresem, což by je činilo zranitelnější vůči nákaze. A co je zcela nejdůležitější, takto vynaložené prostředky by bylo mnohem rozumnější použít na skutečně efektivní kontrolní opatření.

Mezi nejúčinnější kontrolní opatření patří kontrola drůbežářského průmyslu, především zabránění kontaktu drůbežích hejn a divoce žijících ptáků. To musí být doplněno rychlou a úplnou likvidací drůbeže v případě zjištění nákazy. Mezi další doporučená opatření patří přísné kontroly trhu s volně žijícími ptáky a obchodu a transportu domácí drůbeže. Tato opatření by měla platit na celém světě. Státy, na jejichž území se v současnosti nemoc nevyskytuje, by měly zvážit zákaz dovozu drůbeže i divokého ptactva určeného pro domácí chov z nakažených oblastí. Jednoznačně rozumné opatření je omezení vstupu do oblastí s výskytem nákazy.

V diskusi o ptačí chřipce je nutno odlišovat skutečné problémy způsobené šířením nemoci u ptáků, především dotýkající se drůbežářského průmyslu, a teoretická rizika vzniku pandemie u lidí, která vůbec nemusí nastat.

BirdLife International si plně uvědomuje teoretickou možnost vzniku pandemie ptačí chřipky v případě mutace současného viru, smísení s viry lidské chřipky a následného přenosu mezi lidmi. Nezanedbatelný je i dopad stávajícího viru ptačí chřipky na lokální hospodářství, která jsou nucena ve velkém likvidovat domácí chovy drůbeže, a potenciální finanční hrozba pro drůbežářský průmysl.

Kromě negativního dopadu na lokální ekonomiku a živobytí lidí z dotčených oblastí a potenciálního rizika ohrožení lidského zdraví, má ptačí chřipka ještě další nepříznivý důsledek, týkající se ochrany ohrožených druhů ptáků. Jako příklad lze uvést, že v průběhu nedávného vypuknutí ptačí chřipky v Číně zahynulo 5-10% z celosvětové populace husy tibetské Anser indicus.

Poznámka: Světová zdravotnická organizace (WHO), Ústav infekčních chorob a Epizootologie (The Office International des Epizooties (OIE) a Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) se shodují že "kontrola nákazy ptačí chřipky v populacích volně žijících ptáků není uskutečnitelná a neměla by být ani zkoušena". Toto stanovisko je podporováno také Českou společností ornitologickou - národním partnerem BirdLife International v ČR a dále následujícími organizacemi: the Royal Society for the Protection of Birds, Wildfowl and Wetlands Trust, a British Trust for Ornithology.

Přeložila Lucie Hošková, tajemnice České společnosti ornitologické

Další informace např. na: http://www.rozhlas.cz/leonardo/priroda/_zprava/195838

 

Neziskové organizace jednotně proti vývozu odpadů do Ruska

V rakouské Vídni se ve dnech 28.10. - 29.10.2005 konal Joint Project Workshop 2005, organizovaný mezinárodní sítí ekologických nevládních organizací Nuclear Waste Watch při Rakouském institutu pro aplikovanou ekologii. K diskusi o problematických otázkách výroby jaderné energie se sjely organizace z České republiky (Calla a Hnutí Duha), z Holandska, Maďarska, Litvy, Rumunska, Dánska, Švédska a Finska. Dosud nevyřešeným problémem je bezesporu bezpečné uložení radioaktivních odpadů. Celkově se na světě vyprodukovalo 165 000 t vyhořelého jaderného paliva a předpokládaná produkce počítá s 12 000 t dalšího každý rok.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) prosazuje společné řešení a vybudování jednoho mezinárodního hlubinného úložiště a naproti tomu EUROATOM se snaží nalézt regionální řešení tohoto problému. Zúčastněné organizace si v rámci workshopu vyměnily informace i zkušenosti s hledáním řešení, jak jaderný odpad ukládat. Zajímavý pro srovnání byl příspěvek z Finska, kde lokalitu pro úložiště schválili už i místní obyvatelé. Dalším diskutovaným tématem bylo prodlužování provozu jaderných elektráren a s tím související technická a bezpečnostní rizika a nutná opatření. Součástí 2. dne setkání byla tisková konference s účastí zástupců nevládních organizací. Ty poukázaly na rezoluci podepsanou 50 organizacemi (včetně Cally), která naléhá na členy parlamentů a vlád po celé Evropě, aby nedovolili vývoz jaderných odpadů do chudších zemí s menším veřejným odporem. Klíčovou zemí v tomto směru je Rusko, kde zákon umožňuje dovážet a skladovat vyhořelé jaderné palivo. Problémem zůstává riziko teroristických útoků, dopravy vyhořelého paliva přes celou Evropu i konečné ukládání vysoce radioaktivních odpadů v zemi s nízkou kulturou jaderné bezpečnosti. Calla i ostatní zúčastněné organizace se přihlásily k propagaci této rezoluce se snahou rozšířit počet jejích signatářů.

Hana Gabrielová

Zpět na obsah

 

Poslední uranový důl v Evropské unii neskončí, kdo to zaplatí?

V lokalitě Dolní Rožínka u Žďáru nad Sázavou, kde se nachází poslední fungující uranový důl v Evropské unii, bude podle návrhu ministra Urbana pokračovat těžba uranu minimálně do roku 2008, spíše však déle. 12. října o tom rozhodla vláda. Současně bude pokračovat navazující provoz chemické úpravny rud v Rožné. Odkládá se tak sanace lokality, což v důsledku znamená prodražení a vyšší zátěž životního prostředí. Okolí Dolní Rožínky zatěžuje 406 tis m2 hald po těžbě uvolňujících radon a zejména pak 90 ha radioaktivních a toxických odkališť. Komplexní zhodnocení ekologických dopadů další těžby ministrům ale předloženo nebylo.

Ministerstvo průmyslu zdůvodňuje poslední prodloužení vyšší cenou uranu na světových trzích. Zatajuje při tom, že v ceně nejsou zahrnuty náklady na sanaci po těžbě včetně zpracování a na rekultivaci krajiny. Ty jsou již v celé republice vyčísleny na 57,6 miliardy Kč do roku 2040. Zaplatit je bude muset daňový poplatník, protože v ceně uranového koncentrátu, který nyní téměř výhradně odebírá ČEZ, zahrnuty nejsou. Programy na útlum uranového hornictví dosud od roku 1989 do roku 2004 vyčerpaly z veřejných prostředků 18,8 miliardy Kč.

Uranový průmysl hledá nové příležitosti a hrozí těžbou také na jihu Čech. Českobudějovické ministerstvo životního prostředí v uplynulých dnech zamítlo žádost firmy TIMEX ZDICE s.r.o., která chtěla stanovit průzkumné území pro průzkum ložisek uranu na Strakonicku u obcí Mečichov, Hlupín, Bratronice, Nahošín a Doubravice. Podle dříve provedených průzkumů jsou zde v podzemí odhadované zásoby uranu ve výši 1824 tun. TIMEX se ale odvolal, a tak nyní vše bude záležet na rozhodnutí ministra Ambrozka.

Hana Gabrielová a Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

Klaus nevnímá, co jiní vidí

V kontextu předchozích článků o ekologické zatvrzelosti mnohých našich politiků se navracíme nyní na místo nejvyšší, na prezidentský úřad. Citujeme z deníku Právo z 26. září: "Stoprocentní přesvědčení", že hurikán Rita stejně jako předchozí Katrina jsou přírodními jevy, kde podíl člověka na jejich vyvolání je zanedbatelný, ventiloval v pátek Václav Klaus během cesty po USA. Postavil se tak plně za stanovisko svého amerického kolegy George W. Bushe, který v rozporu s převažujícím míněním klimatologů trvá na tom, že průmyslové emise nelze omezovat, protože by to poškodilo ekonomický růst. Klaus v diskusi na Brandeisově univerzitě souvislost hurikánů s globálním oteplováním označil "za pustou fantazii".

Klaus tak nechce nic slyšet o závěrech vědců, kteří dokládají, že větší ničivá síla a narůstající počet hurikánů (právě před několika dny se přes Floridu přehnal hurikán Wilma a v Karibském moři se rodí tropická bouře Alpha - klimatologové museli sáhnout po řecké abecedě) jsou následky zvyšujících se povrchových teplot oceánů. A rostoucí teplota je zase úměrná obsahu skleníkových plynů v atmosféře, které v rozhodující míře vypouštíme spalováním fosilních paliv a intenzivní zemědělskou produkcí. Jedna z těchto studií byla publikována v odborném časopise Science zde.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

Stropnice vlídná, nepřístupná, ale konečně předaná!

Tak by se dal nazvat letošní průběh pomoci v NPR Brouskův mlýn. Z hlediska organizačního a věcného bych letošní rok raději nekomentoval. Nicméně stručně k oběma pohledům. Změnou zadavatele jsme se po létech spolupráce s Agenturou ochrany přírody a krajiny ucházeli nyní o práce na managamentu u Správy ochrany přírody, která nás a STROM oslovila prostřednictvím Správy CHKO Blanský les. Po změně plánu péče, který definitivně zavrhl kosení zblochancových ploch a po vstupu zemědělských dotací do hry, došlo k úbytku ploch, které doposud kosil Jirka Marek se Stromem. Znamená to mimo jiné dělení a pro Callu i obětování části ploch, které jsme si léta "šlechtili". V letošním roce nový zadavatel připravil další překvapení. Rozpočet snížil na polovinu, dvě seče rákosin na jednu, ale pokosit se musela i plocha u Brouskova mlýna, která dosud kosena nebyla! Přestože jsme podávali přibližně stejnou nabídku jako STROM, nebyla Calla shledána jako důvěryhodný hlavní dodavatel. Takže letos jsme pracovali pouze jako subdodavatel, což má své výhody i nevýhody. Omezený rozpočet omezil i možnost přijetí brigádníků. Navíc smlouva o zakázce byla uzavřena v době, kdy se již mělo kosit. Po létech tučných nastal rok hubený. Přesto že tradiční pracovní běh Jendy Tomana byl kvalitně obsazen, vytrvalý déšť způsobil, že úkol nebyl splněn v požadovaném rozsahu s využitím plánovaných hodin. Další skupina se sice snažila, ale snaha je pouze polovina úspěchu. Počasí nám vůbec dělalo starosti. Úmorná vedra z předchozích let vystřídalo období dešťů, které znemožňovalo pálení požadované zadavatelem. Avšak v těchto dnech je naše práce již předaná, a to bez výhrad! Úkol byl splněn do konce září, a proto letošní státní svátek 28. října nebude ve znamení dokončovacích prací, což pamatují zejména "skalní brigádníci". Lví podíl na tomto výsledku má Jenda Toman, který dokázal zorganizovat nejen dva turnusy brigádníků, ale sám osobně a se svými blízkými kosil, uklízel, pálil... Není cílem této zprávy hodnotit rozpočet, organizační zajištění ani celkový efekt projektu. To přísluší výboru sdružení. Na něm, ale i na vedoucím programu ochrany přírody bude, zda a za jakých podmínek "podá Calla ruku Stropnici" v příštím roce.

Vladimír Molek

Zpět na obsah  

 

Veveřácká kronika

Knížku pod tímto názvem jsem si na základě předcházející krátké anotace v Bulletinu půjčil od Rosy. Chtěl jsem poznat něco více o životě veverek, protože díky našemu borovanskému ořešáku a zimnímu přikrmování se staly milými pravidelnými hosty naší zahrady. Nu a nelitoval jsem a dostal i odpovědi na otázky, které mě kolem našich chlupatých návštěvnic napadaly. Autorka knížky Kateřina Mojžíšová popisuje několikaleté setkávání se a soužití s veverkou Pinky a jejím potomstvem. Nejprve se začala o své prožitky dělit se čtenáři internetových stránek Veveřáci (http://veveraci.bloudil.cz) a z nich posléze vznikla celá zmíněná kniha. Kromě deníku divoké veverky Pinky najdete na těchto stránkách také zážitky "domácích" veverek Kylči a Krýti, fotogalerii, rady, co s vypadlými veveřaty, a vůbec "vše" o veverkách. Ukázku z deníku Vám se svolením autorky přinášíme níže.

Edvard Sequens, psáno pro Krasec - jihočeský čtvrtletník pro životní prostředí

Chlupáč v dlani /vydáno 12. září 2005/

Z fotografií, které jsem umístila na web před týdnem, dávno víte, že už jsou veveřátka tak velká, že je Pinky odvedla "do školy". Přesto bych shrnula nejvýznamnější události, které se za poslední měsíc v jejich životě udály.

Díky srpnovému deštivému počasí neměla Pinky péči o mláďata nijak jednoduchou. Jen co veveřátka přestěhovala do suchého hnízda, přišla další vydatná průtrž mračen a Pinky čekal přesun potomků nanovo. Sice si práci s vrozenou mazaností ulehčila tím, že mrňousky stěhovala střídavě mezi dvěma stromy (lípou u domu a jablíčkovým stromem porostlým břečťanem za domem), které byly od sebe vzdušnou čarou vzdálené asi 20 metrů, ale stejně jsem ji její těžkou práci nezáviděla. Vydatné deště měly ještě jeden důsledek, kterého jsem litovala spíše já než Pinky. Stromy se letos obalily tak hustou přikrývkou listí, že jsem na větvičkami zamaskovaná doupátka téměř nedohlédla a první krůčky capartů mi vesměs ušly. Zato stěhování jsem si užila měrou vrchovatou.

Při přesunu šestitýdenních mláďat jsem byla svědkem komické situace. Veveřátka byla tehdy už dostatečně velká, aby překonala vzdálenost mezi stromy po svých, ale nebyla ještě ve věku, kdy by je Pinky převáděla na "poslední" společnou noc do nového hnízda, odkud je rozstěhuje do dvou různých doupátek, jak činí, když jsou mrňousům dva měsíce. Pinky přesto zkusila z deštěm promočeného hnízda na břečťanovém stromě do hnízda na lípě dvě statnější mláďata nikoliv přenést sbalené v tlamce, ale převést "po svých". Po půl hodině rozčilování se jí podařilo rozpustilé prcky na lípu dostat, ale protože viděla, že jsou veveřátka na takové putování ještě malá, rozhodla se zbývající droboť přece jen raději přenést v tlamě. Sledovala jsem, jak se i s živým nákladem v tlamce protahuje do cílového hnízda na lípě, když tu se ozvalo vyděšené prsknutí a jeden z uvnitř ukrytých prcků, který předtím absolvoval cestu "samotlapkově", vyděšeně vystřelil z doupátka "zadečkem napřed". Zrzavý parašutista propadl korunou lípy a podařilo se mu zachytit až na hustě porostlé větvi o metr a půl níže. Nešťastný popleta, který trpělivě čekal uvnitř pelíšku na návrat matky, se zřejmě nepředstavitelně lekl, když se do hnízda, místo očekávané elegantní rezavé hlavičky hodné maminky protáhla jakási záhadná příšera. Netušil, že podivným monstrem je ve skutečnosti jeden z jeho sourozenců, který už je tak velký, že při přenášení zakrývá mamince celý obličej, takže to vypadá, jakoby se do hnízda protahovala podivná tučná uzenka.

V hnízdě na lípě u domu bydlela veveřátka deset dnů, když Pinky dospěla k názoru, že jsou dostatečně velká, aby je naposledy přestěhovala do nového doupátka, odkud už půjdou "do školy". Jednalo se o typický převod mláďat, který se jako vždy neobešel bez neuvěřitelných zmatků a tak z něj popíšu jen nejzajímavější moment. Tehdy už byla tři z veveřátek úspěšně přestěhovaná, jedno zůstávalo na lípě a dva "hnědáky" Pinky právě převáděla po jednom z visutých mostů do dolní části zahrady. Jenže malým chlupáčům se z bezpečí známé lípy nechtělo a tak ve chvíli, kdy se Pinky dívala opačným směrem, se obě rázem otočila a chvátala po zemi známou trasou zpátky k domu. Aby se dostala do hnízda na lípě, musela proběhnout úzkou uličkou mezi Krýťovou voliérou (také veverka, pozn. redakce) a prosklenou terasou, na které lehají retrívři. Protože jsme s Petrem celou stěhovací proceduru sledovali (já z okna v prvním patře domu, Petr z prosklené terasy), všimli jsme si včas, že mláďata "vzala roha" a vracejí se zpět. Petr tedy rychle vyběhl ven, usedl do podřepu, rozpažil ruce jako hokejový brankář, takže svým tělem přehradil celou úzkou uličku mezi voliérou a terasou a snažil se přimět popletené prcky k ústupu.

Jedno z veveřátek bylo ale natolik zmatené, že místo aby se otočilo a běželo zpátky za mámou, která na něj čekala v zahradě za domem, prosmýklo se Petrovi pod rukou a vběhlo přímo na zasklenou terasu ke psům. Naštěstí měl Petr tolik duchapřítomnosti, že bryskně čapnul za kůži za krkem oba retrívry, ležící před terasou, a já vysprintovala z nitra domu pomoct popletenému prckovi. Zmatený raubíř seděl jako vtělená nevinnost v květináči s fuchsií a hloubavě se rozhlížel kolem. Protože bylo jasné, že cestu ven by sám nikdy nenašel a jen by se bezmocně tloukl o prosklené stěny, nezbývalo než se ho pokusit chytit přímo do ruky. Na dlouhé rozvažování nebyl čas. V duchu jsem se smířila s četnými krvavými kousanci, které mě jistojistě čekají, pomalu se k mláděti přiblížila a obdařena dlouholetým tréninkem s domácími veverkami ho šikovně čapla do ruky. K mému obrovskému údivu se rozčepýřené mláďátko nijak nebránilo. Nechalo se bez problémů, aniž by mě jedenkrát kouslo či škráblo, sevřít do dlaně, pacičky si ležérně opřelo o mé prsty a zvědavě pokukovalo kam se asi nese.

Jen jsem vyšla z terasy ven, uviděla jsem, jak nás zpoza domu sleduje nadmíru rozrušená Pinky. V obavách pohlížela na mládě, které jsem svírala v dlani a nejspíš se domnívala, že je s ním konec. Když viděla, že jsem se i s mrňousem vydala směrem k ní, rychle zaběhla za roh domu, kde ukrytá za kbelíkem opatrně vyčkávala. Došla jsem s prckem na pět metrů od ní, sklonila se, rozevřela dlaň a pohybem postrčila pískle kupředu. To už si maminky dávno všimlo a celé šťastné se k ní vesele rozběhlo, aby ji následovala k bráškům a sestřičkám do nového hnízda.

Teď už Pinky zbývalo jen přemístit posledního prcka, který zatím trpělivě čekal na lípě až se pro něj maminka vrátí. Jenže tohle veveřátko bylo nejslabším z celého šestičlenného vrhu a oproti ostatním sourozencům bylo, co se týče dovedností a celkové vyspělosti, o týden pozadu. Ať se maminka Pinky snažila jakkoliv a vlastním příkladem mu ukazovala, jak po visutém mostě snadno přejde z lípy na střechu Krýťovy voliéry (odkud budou pokračovat dál), nedokázala umouněného raráška ke vstupu na most přesvědčit. Jediné, co zmatený prcek dokázal, bylo slanit z hnízda do rozsochy poblíž ústí visutého mostu, kde se pohodlně usadil a nyvě zíral do okolí. Zpoza prosklené terasy, která má jednu stěnu přímo proti lípě, jsem celou proceduru sledovala a bylo mi čím dál znavenější Pinky upřímně líto. Vždy se už už zdálo, že prcek na začátek mostu vstoupí, ale pokaždé v poslední minutě ucukl a spěšně odběhl ukrýt se zpátky do hnízda.

Po hodině únavného přemlouvání nedůvtipného mrněte Pinky odevzdaně usedla do rozsochy lípy asi 4 metry nad zemí a já pokorně přihlížela snad nejdojemnějšímu okamžiku, který jsem při pozorování divokých veverek zažila. Odpočívající Pinky počkala až k ní zmatené mláďátko došplhá, něžně ho objala a pacičkami nasměrovala k bradavce na bříšku. Malý prcek, který byl už celý vystresovaný z toho, jak se ho maminka víc jak hodinu pokoušela přinutit vstoupit na ten podivný kývající se sochor, se k Pinky vděčně přitulil a začal hltavě sát mateřské mléko. Při sání položil přední tlapičky kolem bradavky, střídavě s nimi pohyboval, jako když přešlapuje a touto masáží mléčné žlázy si při jídle pomáhal. Po dobu kojení Pinky obezřetně naslouchala a neustále se rozhlížela, zda se neblíží nějaký nepřítel. Svačícímu mláďátku co chvíli starostlivě přejela tlapkou po zádech, hlodáčky jemně pročísla srst či mu nechala packu v ochranitelském gestu položenou na zátylku.

Jen se malý chundelka trochu posilnil, začal šťastně poskakovat kolem maminky, jakoby se mu ulevilo, že už nikam nespěchají a mohou se spolu bezstarostně mazlit. Rozjařeně jí žďuchal do boku, skákal po zádech či se jí zakusoval za ucho. Poskakujícímu pískleti během pár minut znovu vyhládlo, vláčně se rozvalilo odpočívající mámě přímo přes záda, hlavičkou zarejdilo u jejího boku a začalo v pozici vleže znovu sát blahodárné mléko. Poté, co dosvačilo, si Pinky mládě přistrčila směrem k obličeji a spojila se s ním tlamkou, jakoby se oba líbali. Zvířata nic takového pochopitelně nečiní, nanejvýš si zvědavě očichávají tlamy, aby zjistili, zda ten druhý nejedl potají něco dobrého, o čem nedal ostatním vědět. U Pinky muselo ale spojení tlamiček znamenat něco jiného. Trvalo přibližně půl minuty a zdálo se, že při něm maminka mláděti něco pouští do tlamy, protože prcek po celou dobu polykal. Protože bylo v té době venku hodně teplo, je možné, že se pokoušela mrňouse pomocí slin napojit. Nikdy jsem nebyla při pozorování veverek svědkem podobné události a kdybych ji neviděla na vlastní oči později odpoledne ještě čtyřikrát, myslela bych si, že se mi vše snad jenom zdálo.

Pinky se pokoušela mláďátko přimět k přechodu ještě další dvě hodiny, než pochopila, že dnes už s prckem nehne a odebrali se oba ke spánku. Za sourozenci se chlupatý popleta vydal následující ráno a dnes spolu s ostatními bravurně šplhá ve větvích akátového lesíka.

Kateřina Mojžíšová

 

Ekologické bydlení v knihovně

Je téměř neuvěřitelným faktem, že pro vytápění budov spotřebovává lidstvo zhruba polovinu energie, kterou využívá. Často naprosto marnotratně. Je nejvyšší čas najít rovnováhu a bydlet příjemně, ekologicky a za dostupné peníze.

Přiblížit jak na to se pokouší výstava Harmonie, ekologie, ekonomika v bydlení, kterou vyrobilo o.s. Ekodům. Výstava od renomovaných architektů poskytuje informace o současných trendech v bydlení, které kladou důraz na ochranu životního prostředí a na nízkou spotřebu energie na pořízení, provoz i likvidaci budov. Nabízí alternativu k obvyklému chápání stavebnictví a narušuje řadu předsudků, které jsme si okolo budov vytvořili. Protože stále více budeme muset hledět nejen na spotřebu energie v domě během roku, ale i na energetickou náročnost vlastní stavby a obnovitelnost použitých materiálů, jsou na výstavě informace dokonce i o nejběžnějších dostupných materiálech, jako je sláma a hlína. Na výstavních panelech doplněných modely jsou také fundované informace od hospodaření s vodou a energií až po bydlení v domech, které mají spotřebu energie naprosto minimalizovánu.

Výstavu mohli během celého září vidět návštěvníci Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích, kde ji v rámci projektu osvětových aktivit Krajské sítě environmentálních center uspořádaly sdružení Calla a Rosa. Vernisáž i následnou zajímavou přednášku jednoho z autorů výstavy Ing. Arch. Aleše Brotánka "Ekodomy - lepší bydlení v teorii i praxi" navštívilo okolo padesáti zájemců. Potěšilo nás, že na výstavu si našli cestu studenti především stavebních škol nejen z jihočeské metropole. Elektronickou podobu výstavy a informace o jejím dalším putování najdete na www.ekodum.ecn.cz.

Edvard Sequens, psáno pro Krasec - jihočeský čtvrtletník pro životní prostředí

Zpět na obsah

 

Ohlédnutí za výstavou Příroda Boletic

V době, kdy čtenář Ďáblíku čte tuto zprávu, obdivují se kráse boletické přírody již návštěvníci výstavy v Českém Krumlově. Uspořádání výstavy Příroda Boletic bylo jednak úkolem plynoucím z KRASCE, tedy projektu ESF a MŽP na vytvoření a podporu sítě environmentálních center a středisek v Jihočeském kraji. Zároveň se jedná o jeden z výstupů projektu Boletice - klenot přírody podpořeného Nadací Partnerství a Velvyslanectvím Nizozemského království v programu MATRA. Po putovní výstavce se jedná o další prostředek k informování veřejnosti o přírodě vojenského újezdu Boletice.

Sestavení libreta výstavy, zabezpečení odpovídající propagace, zajištění fotomateriálu, výroba výstavy a její instalace - to vše představovalo nemálo úsilí, fyzické práce i finančních prostředků. Pouze díky pochopení a pomoci Aleny Vydrové a Víta Grulicha a za přispění autorů fotografií Aleny Vydrové, Jana Ševčíka a Josefa Hláska podařilo prezentovat v Jihočeské vědecké knihovně výstavu, která měla ohlas i úspěch. To nejsou pouze slova samochvály autorů, ale názory vyjádřené v návštěvní knize.

Vše otevřela vernisáž s hudebním vystoupením a úvodním slovem Zdenky Křenové se Správy NP Šumava. Účast veřejnosti, připravené občerstvení a pohled na velkoformátové fotografie instalované na nezvykle okrovém podkladě vytvořilo příjemnou atmosféru. Přispělo k ní i atraktivní aranžování vybraných přírodnin se vztahem k dotčené lokalitě. Pouze druhá část expozice, kterou se stala pro tyto dny putovní výstavka Boletice - klenot přírody, uváděla na pravou míru "bojovnou atmosféru", která okolo Boletic vládne. Výstava se stala rovněž vhodnou příležitostí pro sběr podpisů pod petici proti Středisku zimních sportů Chlum a připojené podpisy svědčí rovněž o zájmu veřejnosti o tuto kauzu. V průběhu výstavy se ukázalo, že je zájem nejen o kauzu Boletice, ale i o činnost pořádajícího sdružení, což se projevovalo na "mizení" propagačních materiálů. Přímo na výstavě uspořádala BF JU seminář ke kauze Boletice, čímž se výstava opět dostala do podvědomí dalšího okruhu návštěvníků. Smysluplná a účelná byla vzájemná dohoda o propagaci Ekofilmu a výstavy. Potěšitelný byl rovněž zájem o výstavu ze strany novinářů, což se odrazilo nejen na zprávách v médiích, ale i na návštěvnosti. Věřím, že stejný zájem o Přírodu Boletic bude i v dalších místech, kde plánujeme výstavu představit. V listopadu to tedy je Český Krumlov.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Barevný zelený čtvrtek

Trochu s obavou jsem vyhlížel první návštěvníky říjnového zeleného čtvrtku. Stále jsem si opakoval, zda bylo uděláno maximum pro propagaci. Děsilo mne slunečné podzimní odpoledne, které se určitě dá strávit příjemně v přírodě nebo na zahrádce. Pochybnosti jsem vyvracel vlastním přesvědčováním, že téma památné stromy je zajímavé, představujeme dva lektory, budou diapozitivy a nakonec i bonusy za vyplněné ankety. A je přeci Den stromů! A pak to přišlo. Prvních deset, dvacet návštěvníků. To už jsme museli přidávat židle a litovat, že právě dnes není sálek galerie větší nebo alespoň nafukovací. Tyto úvahy se mohou zdát malicherné, ale pro nás, pořadatele zelených čtvrtků je radostí a morální vzpruhou každý počet návštěvníků nad deset. Samozřejmě, že počtem posluchačů vzrůstá i efekt pořádané akce. A vlastní program večera? Úvodní slovo Jiřího Gergla k významu a poslání památných stromů a poznámku o tvůrčí anabázi publikace vystřídaly zážitky Vladimíra Šámala doplněné nejen diapozitivy, ale příhodou téměř ke každému stromu. O tom, že stromy skutečně fotil a několikrát navštívil, svědčila i skutečnost, že téměř nepotřeboval tahák s jejich seznamem. Vítaná byla rovněž přítomnost pracovnice odboru životního prostředí Zdeny Němcové, která se zapojila nejen do diskuze, ale prvním deseti posluchačům, kteří vyplnili anketu Krasce, věnovala publikaci Památné stromy Českobudějovicka. Pro ty, kteří s námi nepřišli oslavit Den stromů, alespoň několik slov z úvodu večera. "Rozhlédneme-li se pozorně kolem sebe, nemůžeme si jich nevšimnout. Denně míjíme staré stromy, které v nás vzbuzují vážnost a respekt. Dotvářejí krajinu, majestátně stojí u domů, na návsích, u pomníků, kapliček a kostelů, jsou součástí poutních míst hřbitovů, parků, zahrad, vesnic a měst. Přežily války, viděly radost i smutek mnoha generací, poznaly moudrost předků a při změnách v krajině se staly neměnnými."

"Právem se proto mezi významné dny roku zařadil Den stromů. Obnovenou tradici okrašlovacích spolků, pořádajících již v roce 1906 Stromové slavnosti, si připomínáme od roku 2000. S nápadem slavit opět den stromů přišli ředitel botanické zahrady UK Václav Větvička a dřevosochař Martin Patřičný. Datum první oslavy svátku stromů bylo stanoveno na 20. října 2000. Proč právě dvacátého října? Mezi hlavním důvody patřila skutečnost, že v mnoha lokalitách je to vhodný termín pro sázení stromů. Podzim je také obdobím, kdy jsou stromy asi nejkrásnější. Jisté je, že se tato myšlenka i datum ujaly."

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Pískovny stokrát jinak

Letos už jste si v Ďáblíku mohli přečíst o projektu na ochranu pískoven. Mezitím byly v Calle nastartovány personální změny - od listopadu by měla nastoupit do programu ochrany přírody Klára Řehounková na poloviční úvazek. Protože se výzkumem a ochranou pískoven dlouhodobě zabývá, chtěla by se jí věnovat i na svém novém působišti. Byly tedy již podány projekty právě s tématikou ochrany pískoven; a na co se v činnosti Cally můžete těšit, pokud vyjdou?

V příštím roce bychom chtěli v rámci pilotního projektu vytvořit internetovou databázi jihočeských pískoven, která by byla dostupná všem zájemcům. Obsahovala by přehlednou mapku a odkazy na jednotlivé pískovny s informacemi o jejich současném využití, výskytu chráněných a ohrožených druhů organismů, výskytu nepůvodních invazních rostlin nebo potenciálu lokality pro ochranu přírody či ekologickou výchovu. Internetová prezentace by měla sloužit pracovníkům státní správy a samosprávy, občanským sdružením i široké veřejnosti. Stránky se pochopitelně mohou v příštích letech doplňovat a aktualizovat.

Důležitou cílovou skupinou by se hned v prvním roce fungování projektu měli stát pracovníci státní správy a samosprávy. Rádi bychom pro ně připravili odborný workshop, který by jim představil pískovny jako přírodovědně cenná stanoviště a dodal jim odborné informace o jejich ochraně. Seminář by jim měl také poskytnout vodítko pro správní řízení o otevírání nebo rozšiřování pískoven a nastartovat diskusi mezi zainteresovanými pracovníky.

V činnosti Cally hraje již delší dobu důležitou roli zapojování veřejnosti do rozhodovacích procesů v ochraně přírody a krajiny. Chtěli bychom využít know-how Cally v této oblasti a zapojit se např. do správních řízení, která se budou pískoven týkat. Jako velmi aktuální se v současnosti jeví kauza pískoven v okolí obce Vrábče. Tyto pískovny se nacházejí v různých fázích vývoje. Existuje zde pískovna, v níž se dnes těží, v jiné (opuštěné) se nacházejí floristicky a faunisticky zajímavé druhy. Navíc se zde plánuje otevření další těžebny písku. Calla se dlouhodobě zabývá také ochranou hnízdiště břehulí v pískovně Třebeč. V posledních letech zde byla z popudu Cally strhávána stěna, což je důležité pro úspěšné hnízdění tohoto zajímavého chráněného druhu ptáka (strhávání hnízdní stěny se provádí kvůli parazitům břehulí ve starých norách; pokud by břehule použily stejnou hnízdní stěnu, úspěšnost hnízdění by se snížila).

Součástí projektu by se měly stát také přednášky. Mají proběhnout v Českých Budějovicích, ve Vrábči a pravděpodobně v Borovanech (resp. v Třebči). Chtěli bychom jejich prostřednictvím seznámit zájemce z řad veřejnosti s významem pískoven pro krajinu a ochranu přírody. Čtenáře Ďáblíku budeme o těchto akcích samozřejmě včas informovat. Cílem vrábečské přednášky je také předání informací o možnostech zapojení veřejnosti do správních řízení. Třebečská přednáška poskytne místním obyvatelům vysvětlení smyslu ochranářských zásahů, které v "jejich" pískovně probíhají, a objasní přírodovědnou hodnotu lokality.

V projektu jsme nezapomněli ani na ekologickou výchovu dětí a mládeže. Společně s CEGV Cassiopeia připravujeme exkurzi pro školní děti z okolí vrábečských pískoven. Chceme jim s pomocí vyprávění a didaktických her pískovny představit a také jim ukázat, co znamená v krajině těžba písku. V příštích letech bychom chtěli ve vzájemné spolupráci v oblasti ekologické výchovy pokračovat a připravit výukový program pro školy.

Věříme, že projekty budou přijaty a že do budoucna k nim přibudou další. Zároveň chceme připomenout nabídku pro dobrovolné mapovatele, kteří by nám chtěli s mapováním pomoci. Jednoduchý dotazník o pískovnách můžete získat na e-mailech ms_cora@hotmail.com nebo RehounekJ@seznam.cz nebo na poštovní adrese Cally. Přivítáme také zprávy o pískovnách z vašeho okolí, i kdyby nebyly podloženy vyplněným dotazníkem. Prostě se připravte na to, že o pískovnách ještě uslyšíte!

Klára a Jiří Řehounkovi

Zpět na obsah

 

O probíhajícím projektu EVVO

Calla získala v září grant od STEP na zpracování studie "Poskytování informací o ŽP na krajských úřadech" se zaměřením na funkčnost systémů EVVO (environmentální vzdělávání, výchova a osvěta). V první etapě projektu probíhá dotazníkový průzkum na krajských úřadech, analýza krajských koncepcí EVVO a analýza příslušných webů a portálů EVVO. Pro upřesnění a doplnění údajů z dotazníků budou následně krajské úřady kontaktovány telefonicky a některé z nich budou (spolu se zpracovateli koncepcí) poté navštíveny i osobně. Do této fáze se zapojí i další ekoporadny STEP. Ve vybraných krajích budou dále kontaktováni zástupci NNO působících v oblasti EVVO, což zvýší objektivitu a vypovídací hodnotu studie.

Cílem projektu, za jehož realizaci v Calle zodpovídá Petr Drahoš, je především zjistit aktuální stav v jednotlivých krajích, vytipovat největší problémy a pokusit se o přenesení zkušeností, dobrých řešení a know-how mezi kraji. Studie bude oponována ještě během listopadu, v jehož závěru bude projekt uzavřen závěrečnou zprávou.

Petr Drahoš

Zpět na obsah

 

Pozvánky na akce

Výstava fotografií Příroda Boletic

Z Českých Budějovic doputovala výstava do Českého Krumlova. Zde ji Calla spolu se Šípkem představuje českokrumlovské veřejnosti od 2. listopadu do 2. prosince v budově krumlovského městského úřadu - Horní Brána.

* * *

Se Superstar proti úložišti

V sobotu 19. listopadu od 17 hodin vystoupí v kulturním domě v obci Chyšky Vlasta Horváth se skupinou Frenzy. Koncertem chtějí organizátoři připomenout trvající nesouhlas s plány na skládku radioaktivního odpadu ve svém okolí.

Pro úložiště jaderného odpadu je v České republice předběžně vytipováno šest oblastí, a lokalita Božejovice-Vlksice, ve které leží i Chyšky, je jednou z nich. Protože si Chyšečtí ani obyvatelé okolních vesnic nepřejí, aby se na tuto skutečnost zapomínalo, rozhodli se pořádat každoročně protestní akce. Po loňském koncertu skupiny Hradišťan, na který přišlo přes 500 lidí, pozvali letos druhou českou Superstar (součástí koncertu bude i autogramiáda a prodej CD Vlasty Horvátha).

Vstupenky stojí v předprodeji 110 Kč a budou k dostání v Chyškách, Nadějkově, Vlksicích, Přeštěnici, Zhoři, Jistebnici, Božeticích, Sepekově, Sedlci-Prčici a v milevském Infocentru. V den koncertu stojí lístek 130,-.

Další informace: Hana Zemanová, Chyšky: he.zemanova@tiscali.cz, 732 386 995
O činnosti občanského sdružení Zachovalý kraj: www.nadejkov.cz

* * *

Zelený čtvrtek: "Noc jako den"

Zahlédnout miriády hvězd je obtížné už nejen ve městech. Moderní člověk se snaží setřít rozdíl mezi dnem a nocí. Jaké má tzv. světelný smog důsledky pro život člověka i ostatních organismů? Můžeme se mu bránit?

Beseda s RNDr. Janem Hollanem, astronomem z Hvězdárny a planetária Mikoláše Koperníka v Brně ve čtvrtek 24. listopadu 2005 od 17 hodin v galerii Měsíc ve dne, Nová ul.3, České Budějovice.

Příští Zelený čtvrtek: 15. 12. - O hypermarketech a vlivu reklamy s Milanem Štefancem z hnutí Nesehnutí

* * *

Ansámbl Akademického Insitního Divadelního Souboru (AIDS)
Spolu s Nadací Veronica a ZO ČSOP Veronica
budou dne 26.listopadu 2005 v 19.00
ve velkém sále Divadla Husa na provázku (Zelný trh 9, Brno)
vítat do života soustavu chráněných území
EU Natura 2000
uvedením nového kusu

NATURA NA VSI
aneb Citlivá dramatizace zápisu ze zasedání zastupitelstva obce Habrůvka, sto let po odchodu bratří Mrštíků

Autor: Mojmír Vlašín a soubor AIDS; Hudba: Jaroslav Ungerman a cimbálovka Veronica
Počet míst je omezen kapacitou sálu, proto s objednávkami na telefonním čísle 542 422 750 začněte co nejdřív.
Lístky budou k mání od 1. října 2005 v ekologické poradně Veronica.
Základní cena vstupenky je 200,-Kč, pro pracující 140,-Kč a pro studenty i důchodce 110,-Kč

* * *

VYDRA pořádá 29. 11. 2005
přednášku "Vydra říční - symbol CHKO Třeboňsko"
Lázně Aurora Třeboň, 19 h.

Zpět na obsah

 

Ekologická poradna Sdružení Calla - poradenství pro Vás

Mimo běžná témata ekologické poradny u nás můžete hledat pomoc ve dvou oblastech, na které se specializujeme:

Ochrana přírody a krajiny - metodická i právní pomoc občanům, obcím a občanským aktivitám při rozhodování o stavbách a činnostech ovlivňujících životní prostředí, zapojování veřejnosti do procesů posuzování vlivů staveb na životní prostředí, využívání zákonů o poskytování informací, zakládání občanských sdružení, organizování občanských aktivit, zprostředkování posudků.
Za tuto oblast poradny odpovídá Vladimír Molek, dosažitelný na telefonu 387 311 381, v době nepřítomnosti možno využít druhé tel. linky 387 310 166, která slouží zároveň jako záznamník a fax, e-mail: calla@ecn.cz

Trvale udržitelná energetika - poradenství občanům, obcím i občanským sdružením v oboru obnovitelných zdrojů energie, jejich možnostech, dostupnosti, podporách pro realizaci, legislativě apod. Poradna spotřebitelům elektřiny při jejich problémech s distributory. Právní a všestranná informační pomoc obcím, u nichž by mohlo být vybudováno konečné úložiště vysoceradioaktivních odpadů, archiv informací k jaderné energetice.
Pro odpovědí z oblasti energetiky se obracejte na Edvarda Sequense na telefon (se záznamníkem i faxem): 387 310 166, e-mail: edvard.sequens@ecn.cz.

Poradenské hodiny pro veřejnost v kanceláři sdružení - Fráni Šrámka 35, České Budějovice:
Pondělí - 9 až 13 hodin (především energetika)
Úterý - 13 až 17 hodin (především všeobecné poradenství)
Středa - 9 až 13 hodin (především ochrana přírody a krajiny)

Osobní návštěva mimo poradenské hodiny je možná po předchozí domluvě.
Využijte poradenství pomocí e-mailu: calla@ecn.cz.
Písemné spojení: Sdružení Calla, P.O. BOX 223, 370 04 České Budějovice.

Ekologické poradenství je podpořeno z prostředků evropského sociálního fondu a Ministerstva životního prostředí v rámci projektu Krajské sítě environmentálních center KRASEC.

 

Zpět na obsah
 © 2000 Calla
Calla   |   Fráni Šrámka 35, 370 01 České Budějovice   |   tel: 384 971 930, 384 971 934, fax: 384 971 939   |   calla(at)calla.cz