Sdružení Calla
  Dnes je 21. září 2017  | Hlavní stránka | Energetika | Ochrana přírody | Odpady | Ekoporadenství | Zpravodaj Ďáblík | Atlas OZE | Anglická vlajka

Ďáblík Speciál - 10 let Cally

Sdružení CALLA má za sebou deset let práce

Vzpomínky expředsedy

Ďáblíkovy otázky

Ďáblík a KALA

10 let CALLY - 10 let ochrany přírody nejen v Pomalší

CALLA sobě !

Calla podporuje občanské aktivity

Stali se z nás herci

Koho můžete potkat v kanceláři Cally?

 

 

Sdružení CALLA má za sebou deset let práce

Sdružení CALLA, plným názvem CALLA - Sdružení pro záchranu prostředí se sídlem v Českých Budějovicích oslavilo v roce 2001 desáté výročí své existence. Cílem Sdružení Calla je omezení negativního vlivu člověka na přírodu a krajinu a posílení ekologického myšlení. Preferujeme rozumné využívání přírodních zdrojů ve prospěch trvale udržitelného života. K základní náplni naší činnosti patří stále tzv. "klasická" ochrana přírody, která dosud spočívala v každoroční údržbě zamokřených luk v nivě říčky Stropnice.v Národní přírodní rezervace Brouskův mlýn (okr. České Budějovice). Tyto zásahy sestávající zejména z ručního kosení rákosu a vybraných částí bezkolencových luk a z odstraňování náletových dřevin provádějí členové sdružení pod nejrůznějšími hlavičkami již od roku 1988.

Činnost na poli energetiky

Stěžejním odborným tématem, jemuž se svou prací Sdružení CALLA věnuje od svého založení je energetika. Ta by dle nás měla zcela zásadně změnit svoji dnešní podobu od drancování přírodních zdrojů k využívání zdrojů obnovitelných, od zvyšování energetických potřeb člověka k jejich minimalizaci a větší efektivitě, od ohromných megazdrojů vzdálených od míst spotřeby k decentralizovaným, optimálně využívaným systémům.

V energetice budoucnosti dle našich představ nenajdou své místo elektrárny jaderné a to z řady důvodů - přináší rizika nehody s fatálními následky, není vyřešeno konečné uložení nebezpečných jaderných odpadů, jaderný průmysl musí být zvýhodňován a to i formou omezení demokratického rozhodování a protože jaderné palivo může být zneužito, je omezována svoboda společnosti. V centru naší pozornosti je nedaleká jaderná elektrárna Temelín, kde se plně věnujeme aktivitám na odstoupení od tohoto způsobu výroby elektřiny. Zaměstnává nás ale i problematika ohromného radioaktivního znečištění po úpravě uranu v Mydlovarech a taktéž skladování vyhořelého paliva a hledání konečného řešení.

Sloužíme jako odborné energetické informační zázemí pro ostatní občanská sdružení, ale i pro obce, jejich svazy a další zájemce. Ti se u nás setkají s bohatě vybavenou knihovnou s domácími i zahraničními publikacemi, časopisy a archivními materiály. Taktéž mohou čerpat z databáze všech článků, které na téma jaderné energetiky vyšly v uplynulých deseti letech v českém tisku. Jsou chronologicky setříděny, vyhledávání napomáhá zanesení do počítače podle hesel.

Zajišťujeme zpracování odborných studií, rešerší a posudků z oblasti energetiky. Na vyžádání pořádáme přednášky či diskusní setkání pro veřejnost, nejčastěji školy všech stupňů. V roce 2001 jsme například pro studenty aplikované ekologie Jihočeské univerzity zajistili půlroční cyklus přednášek na téma Energetika a ochrana ovzduší. Častými hosty v naší kanceláři jsou právě studenti, kteří zde nejen sbírají podklady, ale i konzultují své seminární či diplomové práce. Další zájemci pak přicházejí za radou ve věci úspor nebo obnovitelných zdrojů energií.

Podařilo se nám zmapovat jednotlivé instalace obnovitelných zdrojů energií v jižních Čechách. Kromě publikace, kterou jsme museli pro velký zájem připravit v druhém vydání, jsme zpřístupnili i internetovou verzi s možnostmi vkládat data z celé České republiky pro všechny, kdo o to projeví zájem. Konečně naše mapování bylo příkladem pro další následovníky i v jiných regionech.

Na našem kontě je několik odborných seminářů s tématikou obnovitelných zdrojů energií a věříme, že další budou následovat. V poslední době to byl seminář o větrné energii na jihu Čech či cyklus popularizačních seminářů o využití energie Slunce pomocí solárních kolektorů ve spolupráci s našimi rakouskými partnery z Arbeitsgemeinschaft Erneuerbare Energie. Taktéž dokážeme uspořádat exkurzi nebo alespoň poradit s nejvhodnější trasou po zajímavých instalacích obnovitelných zdrojů nejen v jižních Čechách a Horním Rakousku.

Po dva roky jsme na některých vytipovaných místech jižních Čech měřili větrný potenciál pro možnou stavbu větrných elektráren. Naší snahou je, aby i v tomto kraji relativně na vítr chudém pracovaly elegantní větrné generátory, k jejichž provozu by přispěla Calla.

Dokážeme zajistit i odbornou náplň výstav. Kompletně jsme tak v roce připravili výstavu Energie pro budoucnost pro Jihočeské matky a podíleli jsme se na podkladech pro výstavu Aby se nám rozsvítilo, s níž republikou putuje Hnutí DUHA.

Aktivně lobbyngem a přípravou vlastních návrhů vstupujeme do přípravy legislativních norem a koncepcí. Ať již se to týká zákonů jako je atomový nebo energetický, vládní koncepce energetické (byli jsme spoluautory alternativní, trvale udržitelné varianty) nebo koncepce nakládání s radioaktivními odpady a podobně. Naši zástupci se věnovali či ještě věnují práci v odborných komisích, které zpracovávají či hodnotí strategie rozvoje měst nebo regionů.

Činnost na poli ochrany přírody a krajiny

Od roku 1998 je základem činnosti sdružení v oblasti ochrany přírody a krajiny využívání zákonné možnosti vstupovat do správních a dalších řízení ve kterých se rozhoduje o činnostech a stavbách ovlivňujících životní prostředí. Z pozice účastníka řízení tak máme možnost ovlivnit desítky územních a stavebních povolení, procesů posuzování vlivů staveb na životní prostředí či respektování zákona o ochraně přírody a krajiny. Zde se jedná zejména o výjimečné kácení stromů rostoucích mimo les a udělování výjimek z ochranných podmínek chráněných druhů rostlin a živočichů. Naše působení v okresech České Budějovice a Český Krumlov je zaměřeno rovněž na tvorbu územních plánů a koncepcí.

Smyslem této aktivity není suplování orgánů státní správy nebo paušální negativistické vystupování vůči všem stavbám v přírodě a činnostem úřadů. Jedná se o dlouhodobou práci, jejímž cílem je zvýšení a zkvalitnění účasti veřejnosti v rozhodovacích procesech majících vliv na životní prostředí a zlepšení komunikace mezi občany a úřady. Z těchto důvodů se snažíme o metodickou a praktickou pomoc nově vznikajícím občanským aktivitám ať již na úrovni občanského sdružení nebo petičního výboru.

Prostřednictvím vlastních internetových stránek, občasníku Ďáblík i osobním působením se snažíme posilovat ekologické myšlení členů sdružení a další veřejnosti. Těm, kteří se na nás obrátí o radu při řešení konkrétní situace se snažíme pomoci, případně vzít jejich problém za svůj. Tuto činnost si nedovedeme představit bez spolupráce s odbornými organizacemi, jakými je zejména Agentura ochrany přírody a krajiny a Památkový úřad v Českých Budějovicích. Jejich vyjádření jsou spolu s posudky nezávislých znalců pilířem pro naše stanoviska ke klíčovým kauzám.

Při naší činnosti se opíráme o zákony, zejména speciální, mezi něž patří například zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zákon č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů staveb na životní prostředí a zákon č. 123/198 Sb., o poskytování informací o životním prostředí. Není nám proto lhostejné, že se tyto legislativní normy mají měnit v neprospěch občanů a komplexní ochrany životního prostředí a připojujeme se ke všem iniciativám, které vystupují proti těmto nežádoucím novelizacím.

K našemu zviditelnění slouží i tématické výstavy, jakou byla například výstavy fotografii Jindřicha Petrlíka "Stropnice známá a neznámá" a "Stropnice znovu ohrožená". Výstavu jsme instalovali na několika místech regionu a většinou doplňovali přednáškou a nabídkou propagačních materiálů. Ojedinělou akcí v rámci ekologické výchovy se stala výstava Mokřady a zdraví krajiny ve Státní vědecké knihovně v Českých Budějovicích. Pravidelné je i hostování Cally se stánkem ekologicko-výchovných a propagačních materiálů při Ekotrzích.

Díky finančním prostředkům Nadace Open Society Fund Praha, Nadace rozvoje občanské společnosti, Nadace Partnerství a Ministerstva životního prostředí jsme se mohli věnovat nejen "běžným" správním řízením, při nichž se snažíme uplatňovat a prosazovat principy zákonnosti a omezení negativního vlivu člověka na přírodu, ale i "kauzám", které svým významem překračují region a stávají se dlouhodobými kampaněmi.

Z poslední doby se jedná například o výstavbu golfového hřiště v Hluboké nad Vltavou, průmyslovou těžbu vltavínů v chráněném území Přírodní památka Besednické vltavíny, výstavbu vysílače rádia Faktor na Kleti, protipovodňová opatření na řece Malši v Ćeských Budějovicích, rozšíření skládky v Lišově apod.

Edvard Sequens a Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Vzpomínky expředsedy

Calla byla založena v době, kdy vznikala v popřevratovém nadšení celá řada uskupení, sdružení a iniciativ, z nichž ovšem ne všechny přežily zaneprázdnění svých vůdčích osobností a dožily se svých desetiletých narozenin. Motivem pro založení Cally byla myšlenka tzv. ochranného vlastnictví. Změna různých hospodářských a vlastnických vztahů měla totiž za následek rozpad vazeb, za jejichž existence bylo možné uchování drobných lokalit významných pro ochranu přírody v regionu, přestože nikoli tak cenných, aby splňovaly kritéria pro vyhlášení za chráněná území podle zákonných ustanovení. Ochranné vlastnictví spočívalo ve výkupu vybraných pozemku a zajištění takového režimu na nich, aby zůstaly zachovány ochranářsky význačné jevy. Za touto myšlenkou stála, jak se později ukázalo poněkud naivní představa, že bude dostatek dárců buď pozemků nebo prostředků na jejich nákup. Nedařilo se zajistit ani pozemky, ani prostředky pro jejich získání. Tak se stalo, že činnost původně zamýšlená jako prostředek k zajištění chodu kanceláře - poradenství v oboru energetiky, zejména jaderné - brzy převážila. Volba energetického poradenství nebyla rovněž náhodná - jižní Čechy jsou významně postiženy řadou součástí jaderného palivového cyklu - od těžby (Okrouhlá Radouň) a zpracování uranových rud (Mydlovary) až dnes po provoz jaderné elektrárny (Temelín). Dochází tak k zajímavému rozporu mezi poměrně zachovalou krajinou a přírodou a technologií, která symbolizuje nepříliš zvládnutou snahu člověka přírodě se vymknout.

Calla tedy vznikla před deseti lety jako nadace s kanceláří, která se zabývala energetikou a péčí o chráněná území, především o národní přírodní rezervaci Brouskův mlýn. Zaměření na ochranu mokřadů dalo konec konců Calle i název - ďáblík bahenní je rostlina, které se nikde jinde nedaří.

Díky odbornému zázemí si brzy získala jméno nejen u občanských sdružení, ale i u orgánů státní správy a samosprávy. Rychle se rozvinula spolupráce se zahraničím, která vedla k výměně informací a tím ke zatraktivnění nabídky Cally. To se týkalo hlavně poznatků o sanacích následků těžby a zpracování uranových rud a o situaci jaderného průmyslu ve světě. Po několika letech proto již nebylo únosné, aby Calla disponovala pouze jedním pracovníkem, a začala se rozrůstat i personálně. Přestal vyhovovat model nadace a Calla se stala občanským sdružením, které se prohlásilo právním nástupcem nadace. Bylo nutné rozšířit energetické poradenství o obor obnovitelných zdrojů energie. Bohužel pokusy o rozšíření pole působnosti troskotaly (chemické škodliviny, odpady, doprava apod.). Až teprve v posledních letech došlo k posílení úseku ochrany přírody a Calla mohla poskytnout nejen radu, ale i pomoc ve správních řízeních na úseku ochrany přírody a krajiny.

V důsledku historického vývoje Cally se kladl důraz na odbornou činnost kanceláře. Calla tedy není sdružením s velkým počtem členů, nárůst počtu členů lze zaznamenat teprve v poslední době. Dnes je Calla zavedenou organizací v oborech energetického poradenství na všech úrovních a ve všech sektorech energetiky a ve správních řízeních na úseku ochrany přírody a krajiny. Tradiční péče o rezervaci Brouskův mlýn se objemem práce dnes nedá srovnat s dobou před deseti lety. Nelze tedy říci, že by předmět činnosti byl vyčerpán, ale všechno závisí na ochotě lidí se tomuto předmětu činnosti věnovat.

Dalibor Stráský, bývalý dlouholetý předseda sdružení

Zpět na obsah

 

Ďáblíkovy otázky

Našim členům i lidem, kteří nás již delší čas znají, jsme položili dvě záludné otázky:

1. Co pro mne Sdružení CALLA znamená, jak ji vidím v kontextu desetileté historie ?

2. Jak chci aby CALLA vypadala v druhém desetiletí své existence?

Nu a sešlo se nám něco odpovědí, které nyní otiskujeme. Děkujeme. Pokusíme se jejich autory, ale i Vás ostatní nezklamat v očekáváních.

1. Podporu v mé činnosti pro obecný prospěch, zdroj odborných informací, radost ze setkávání se spřízněnými dušemi…A taky podporu ve víře, že má smysl se za něco brát, uspokojení z každého vítězství či dobrého kompromisu…

2. Bylo by dobré, aby se stabilizoval tým stálých zaměstnanců, aby Calla neměla finanční starosti, aby nedošla energie… Abychom měli čas i na nepracovní radostné akce, výlety apod. A aby ve vší té náročné činnosti převládala pohoda …

Blanka Michlová

1. CALLA = hlídač ve správních řízeních, aby nedocházelo ke škodám na krajině a přírodě. CALLA = parta lidí, která dává stále naději, že nic není ztraceno a že se nemá umdlévat.

2. Tak jak nyní. Možná trochu promyšlenější a pozitivnější propagace.

Blanka a Honza Nových

1. Jak vnímám Callu ? Považuji za nesmírně důležité, že Calla sleduje jihočeské průšvihy či kauzy, jak Temelín, tak další - dálnice, Dobrá voda apod., a aktivně se snaží ovlivnit výsledky. Calla je pro mě i studnicí informací v oblasti jak jaderné energie, tak alternativních zdrojů, kterou vydatně využívám při své výuce na pedagogické fakultě. A do třetice a především - Calla, to jsou lidé, o nichž vím, že jsou schopní, nezištní, spolehliví a zapálení pro věc ochrany přírody.

2. Jaká by Calla měla být do budoucna? Měla by zůstat taková, jako je teď. Orientace na energetiku a jihočeské problémy je nezastupitelná a orientace na praktickou ochranu přírody znamená určité vyvážení "šedé" ekologie "zelenou", a teorii praxí, které jistě prospívá i zaměstnancům.

Naďa Johanisová, učí ekologickou výchovu na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

1. Calla je pro Duhu duležitým partnerem ve správních řízeních i při jiných ekologických akcích. Pro mne osobně partou dobrých lidí naladěných na stejnou strunu jako já. Za deset let udělala velký kus práce při ochraně přírody. Prakticky ukazuje, že život může být trvale udržitelný.

2. Toto sdružení může pokračovat ve stejném stylu. Velkou vadou jsou podmínky pro brigádníky na Peškově mlýně. Dalo by se to snad zlepšit i při nízkých investicích.

Růžena Šandová, Hnutí DUHA, ale též Sdružení CALLA

1. Vznik Sdružení Calla v roce 1991 jsem vnímala jako logickou reakci na tehdejší stagnaci Českého svazu ochránců přírody a na tehdejší složité vztahy v českobudějovické Rose. Po příchodu Edy Sequense a Vládi Molka se rozjela činnost Cally na plné obrátky.

2. Spolupráce s kolegou Molkem v záležitostech ochrany přírody a krajiny je pro mne nenahraditelnou odbornou i lidskou podporou, která mi pomáhá překonávat občasné chvíle "vyhoření". Ing. Sequens je jedním z odborných poradců Jihočeských matek v problematice energetiky. Bez Cally by bylo naše snažení těžší a osamělejší.

Jarka Brožová, Jihočeské matky

1. Je za Vámi kus pořádné práce.

2. Směrem k vytvoření ekoinstitutu - tj. odborné instituce, která neposluhuje investorům, ale ani je apriori neodrazuje.

Dana Kuchtová, Jihočeské matky

1. Se sdružením CALLA spolupracuji již nejméně osm let. Počátky spolupráce sahají do doby vzniku Sdružení měst a obcí regionu JE Temelín (SMOR JETE), tj. do roku 1992. Tehdy Sdružení CALLA zajišťovalo v osobě ing. Dalibora Stráského spolehlivě veškerý technický servis pro jednání s ČEZ, SÚJB a dalšími dotčenými orgány veřejné správy. Po ovládnutí SMOR JETE silami kolaborujícími s ČEZ toto sdružení přestalo plnit svoji roli danou Stanovami a rozhodnutími valných hromad. Spolupráce byla v tomto směru ukončena. Ta potom pokračovala formou poskytování nejrůznějších konzultací (legislativa, energetika - úspory, ochrana přírody a krajiny ad.) a využíváním rozsáhlé odborné knihovny sdružení CALLA. V současné době často těžím ze znalostí zákonů, vyhlášek a zejména "ochranářských" zkušeností jak Edy Sequense, tak i Vladimíra Molka. Spolupráce s nimi je pro mě vždy velmi přínosná.

2. Pokud se týká budoucnosti, mělo by Sdružení CALLA určitě pokračovat v nastoupené cestě mimořádné náročnosti s důrazem na odbornost, serióznost a vysoké pracovní nasazení. Záběr by se neměl asi příliš rozšiřovat (rozmělnění činnosti). Domnívám se, že otázka by měla být spíše položena širšímu plénu zástupců NGO, které by se mělo zabývat "pokrytím" potřebných činností jednotlivými v regionu působícími sdruženími, společenstvími a jednotlivci podle jejich "specializace", zájmu a možností. Strategii činnosti NGO v regionu v příštím desetiletí by mělo být věnováno nejedno setkání. Výsledkem by mělo být rozdělení "sféry vlivu" s dohodou o předávání dosažených poznatků a vhodná vstřícná spolupráce všech.

Vladimír Halama, m.j. člen zastupitelstva Jihočeského kraje oprávněný jednat za Občanské sdružení ProLife Bechyně a Občanské sdružení "V havarijní zóně Jaderné elektrárny Temelín"

1. Calla je vysoce profesionální organizace bojující za ochranu životního prostředí. Má dobré projekty, slušně vybavenou kancelář, daří se jí získávat finanční prostředky. Znám ji od roku 1998, celý kontext desetileté historie tedy nemohu posoudit.

2. Pokračovat zhruba ve stejném zaměření činnosti, pokusit se více oslovit širší veřejnost ("čelem k masám"), nebojovat fundamentalisticky ("proti všem").

Autor či autorka se bohužel zapomněli podepsat

Zpět na obsah

 

Ďáblík a KALA

V době, kdy začal vycházet občasník Ďáblík, jsem se setkala s názorem, že mít obrázek čerta na obálce časopisu s tak "pekelným" jménem je opravdu zahrávání si s nečistými energiemi. Trochu mi to přimělo přemýšlet. Nepostavili jsme se snad tímto skutečně na stranu něčeho negativního, zlého ?!

Podívala jsem se na obrázek toho čertíka - když jsem ho kreslila, snažila jsem se mu vtisknout výraz mírumilovnosti a určité pobídky. Ne, to vážně není zlý pekelník. Je to čertík, který je v každém z nás. Je neposedný, pořád do něčeho šťourá a občas se mu podaří pohnout s něčím, co je zdánlivě mnohem silnější než on. Na osobní rovině třeba s naší leností, strachem či otupělostí, na té společenské občas pohne čertík / = ďáblík = Calla / s nějakým tím úřadem, starostou, černou skládkou  apod.

Význam názvu sdružení Calla se mi zase připomněl, když jsem v jednom z loňských čísel časopisu Regenerace četla o tradičním havajském léčení HUNA. Jeden z principů tohoto léčení se totiž nazývá KALA. KALA znamená, že nemáme žádná omezení, znamená svobodu a také odpuštění. Tento princip nás nabádá k tomu, abychom se u lidí, jimž něco zazlíváme, soustředili spíše na to dobré, než na to, co nám na nich vadí a sami sebe, abychom zbavili pocitů viny, strachu, ale i zbytečných stresů. V podstatě můžeme dosáhnout všeho, co si přejeme, zbavíme-li se toho, co nás blokuje.

Takže, až zase někdy půjdete na "Callu", budete volat do "Cally" a zkrátka budete něco vyřizovat s "Callou", nezapomeňte, že nemáte cosi do činění jen s názvem půvabné rostlinky, ale také s havajským názvem pro svobodu a neexistenci omezení v našich životech. Pojďme s tedy společně nebát uskutečňovat naše nejbláznivější sny!! /Už se těším na tu větrnou elektrárnu za humny./

Hezký den přeje Jana Sequensová

Zpět na obsah

 

10 let CALLY - 10 let ochrany přírody nejen v Pomalší

Na začátek si dovoluji blahopřát, 10 let není málo. Je to moc i proto, že to byla kvalitní práce. Byla to trochu jiná, ale zas ne tak jiná práce než to, co jsme dělali my v Rakousku. Jak možná víte, je začátek Malše kousek za hranicemi, přesně v obci Sandl, odkud pocházím já.

Pravda, my jsme to tehdy nevěděli, že se tady v Čechách formuje sdružení CALLA, ale my jsme také v roce 1991v Sandlu založili naše sdružení. Nazvali jsme ho GNU-Gruppe für Natur und Umwelt, a popud pro většinu z nás byla také právě JETE. Ne jenom ale pro nás v Sandlu. V Rakousku jsme zažili rok 1986 asi docela jinak než český lid. Černobyl byl poslední potvrzení, že rakouské "NE" k jaderné energetice v referendu v roce 1978 bylo to správné rozhodnutí. Už tehdy vznikly různé skupiny, často v blízkosti Strany zelených, která je také od roku 1986 zastoupena v rakouském parlamentu. Ve městě Freistadt bylo to už v roce 1985, když se dostala poprvé skupina GUT (Gruppe für Umweltschutz und Transparenz) do obecního zastupitelstva, podobně to bylo trochu jižněji v Tragweinu, kde Wilfried Mayr organizoval Bürgerliste a je od roku 1985 zastupitel. Hans Moser, který se jako hlavní organizátor freistadtského "Citybus" a větrné elektrárny ve Windhaagu-Spörbichlu (kde ostatně se díky zprostředkování Pepy Pühringera podílí také CALLA) velmi angažoval, je dodnes v zastupitelstvu za GUT. My v Sandlu jsme začali trochu později, zvolili jsme právě jako CALLA rok 1991 a tím slavíme letos též.

Jako Rakušan, který učí v Budějovicích němčinu jsem poslední rok zažil opravdu docela napínavý až napjatý. To šlo tak daleko, že na jedné straně jsem jednou psal do Vídně, že pokud se prof. Van der Bellen jako šéf Strany Zelených nebude angažovat více v "boji proti Temelínu", že potom ho už nemůžu volit jako šéfa strany. To bych opravdu litoval, jinak totiž dokázal, že Zelené by podle průzkumu volilo v Rakousko teď až 15 % lidí. Na druhé straně jsem ale už párkrát nemohl jinak než prosit "přátele", kteří organizovali blokády hranice, což jsem na začátku podporoval, aby již konečně s nimi skončili. Obzvlášť když byli zároveň na více přechodech vedle sebe a byl cítit značný vzrůst nacionalistických nálad na obou stranách hranic. Částečně jsem měl pocit, že lidi prostě toho moc nevědí o těch druhých, což je bohužel dost pravdivé. Je ale bohužel také fakt, že na obou stranách hranic se nacházelo dost lidí, kteří to prostě přesně tak chtěli, nebo aspoň tolerovali, ČEU nebyl výjimkou. A v té chvíli jsem se cítil občas zoufalý. Je Temelín opravdu to, co rozdělí dvě země, které byly po staletí dohromady?

Je a není. Ale záleži to zase na lidech. Je to něco, kvůli čemu se lidi potkávají a učí se spoustu věcí navzájem. Dobře se pamatuju, když už na začátku devadesátých let jsem viděl lidi jako Horsta Lamperta v rakouské televizi. Nebo Dalibora Stráského, který se zúčastnil stejně jako mnoho jiných více nebo méně známých lidí v tzv. Energiesparkursen pro české techniky a úředníky, které byly organizované od Walter Estl z Rechbergu, nemluvě o Daně Kuchtové, která je v Rakousku už skoro tak známá jako v Čechách.

Jsem zkrátka rád, že jsem mohl poznat jak české tak rakouské ekologické iniciativy. A je do dobrý pocit vědět, že i jednotlivec je důležitý. Rád bych za dalších 10 let psal, že byli jsme to právě my "ekologové", kteří se nejvíce zasloužili nejen o ochranu přírody, což samozřejmě také doufám, ale rovněž ve věcech přeshraniční a kulturní spolupráce.

V tom smyslu, přeji ještě mnoho štěstí, úspěch a také radost.

Bernhard Riepl ze Strany Zelených, Sandl, Rakousko

P.S.: Jistě omluvíte horší kvalitu češtiny, neb příspěvek si takto opravdu napsal Bernhard sám a doznal jen malých redakčních úprav.

Zpět na obsah

 

CALLA sobě !

Pod takovým pěkným heslem inspirovaným známou obrozeneckou sbírkou jsme i my v Calle během uplynulého roku sbírali dary na pokrytí mimořádných výloh souvisejících s desetiletým výročím Cally. Nyní tedy můžeme sbírku uzavřít a bilancovat. Pravda, Národní divadlo bychom z výnosu nepostavili, ale i tak to byla citelná pomoc, za kterou všem velice děkujeme. Sebralo se 2.600,- Kč v hotovosti, přičemž finančně přispěli Blanka Michlová, Růžena Šandová, Milada Podpěrová, Bernhard Riepl, Otto Slabý a další neznámí dárci do kasičky na oslavě. Protože bylo možno realizovat dar i naturálně, můžeme tak poděkovat Honzovi Tomanovi za opravu nářadí a zašití celt, které jsou v hojném užívání brigádníky na Stropnici, Janu Novému za podíl na nádherné výstavě fotografií ze Stropnice, Janě Sequensové za již dobrou desítku hodin práce na přípravě fotografií pro výstavu, za péefko Cally a další grafické práce, Gábině Dostálkové za transformaci Ďáblíka do internetové podoby, Jirkovi Skořepovi za kancelářské zásobníky, p. Šupovi za krásné muzicírování na oslavě Cally a Vláďovi Molkovi za lahev vína coby prezent výše zmíněnému muzikantovi. Toto vše převedeno do peněžní podoby dá za dalších několik tisíc korunek. Samozřejmě děkujeme i Vám, které jsme jmenovitě neuvedli, ale kteří Calle pomáháte jak můžete. Bez Vás bychom nemohli fungovat jako občanské sdružení.

A nač se vybrané penízky použily? Oslava Cally nás stála 4.537,- Kč. Pokud by ale někomu vadilo, že jsme jeho dar projedli a propili, tak vězte, že chystáme novou prezentační skládačku Cally, která asi bude stát bratru kolem 15.000,- Kč a na tu nadační příspěvky nemáme. Jako kdyby tedy Váš dar skončil zde. Oficiálně sice sbírku CALLA sobě ! končíme, ale přispívat samosebou můžete i nadále.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

Calla podporuje občanské aktivity

Jedním z cílů našeho dlouhodobého projektu "Občanské sdružení a správní řízení" je podpora občanských aktivit směřujících k zapojení veřejnosti nejen do rozhodovacích procesů ovlivňující životní prostředí, ale i do společenského a veřejného života v místě. Tyto aktivity, které podporujeme morálně i materiálně představují petiční výbory nebo občanská sdružení. Některé petiční výbory ukončí svou činnost s "vyřešením či nevyřešením problému" a další aktivita je pouze otázkou soukromé angažovanosti s využitím získaných zkušeností. Tímto příkladem může být petiční výbor okolo skládky v Lišově.

Opačným příkladem je petiční výbor Malše, který zejména v osobě Ing. Pavla Koláře představuje zdravou kritiku nespokojených občanů s přemostěním Malše, cyklistickou dopravou ve městi a v poslední době se splavněním Mlýnské stoky. Přesto, že tato skupina oponentů by byla s využitím právních možností občanského sdružení schopna čelit nesmyslným projektům radnice, zůstává "svá" a ke každé kauze nabaluje okolo sebe další občany a odborníky. Jsme rádi, že můžeme s těmito lidmi spolupracovat a rádi jim budeme poskytovat nejen zázemí, ale dle možností a potřeb i materiální pomoc.

Ideální situace nastala v případě petičního výboru v Hluboké nad Vltavou. Občané vyjádřili svou nespokojenost s navrhovanou dopravou odpadu na plánovanou spalovnu v Mydlovarech peticí zastupitelům a v této souvislosti se objevily další problémy, kdy radnice nekomunikuje dostatečně s veřejností. Z petičního výboru se stal přípravný výbor občanského sdružení, které bylo 4. 1. 2002 pod názvem Cesta 2001 zaregistrováno u MV ČR. Sdružení, které jsme rovněž metodicky a materiálně podpořili a předpokládáme i další spolupráci, si vytklo za cíl zejména hledání rozumné a účinné cesty při ochraně přírody, krajiny a životního prostředí v oblasti Hluboké nad Vltavou.

První rok činnosti a slibných výsledků a společného úsilí v boji proti velkokapacitnímu kravínu v Habří má za sebou občanské sdružení Jihočeský habr. Zabránit výstavbě průmyslového závodu ve volné krajině u obce Vitín, si dalo za cíl občanské sdružení Libochovka. Po první společné tiskovce jsme na začátku sporu o louku nad Libochovkou. Účelové sdružení Domovina splnilo své poslání, když se mu podařilo ve jménu zachování klidové zóny okolo krajské nemocnice zabránit otevření nového vjezdu z Tiché ulice a tím i kácení většího počtu stromů. Toto sdružení jsme rovněž podporovali při sestavování petice a vedených správních řízeních. Metodická pomoc občanskému sdružení Nový svět byla zúročena posudkem doc. Vorla proti exploatační výstavbě v přírodním parku Česká Kanada. Rovněž snaha o devastaci přírodního parku Kochánovsko byla zastavena a do hry vstoupila místní pobočka Dětí Země.

Bohužel naše pomoc nebyla nic platná v rozjetém záměru výstavby garáží ve vilové čtvrti v Jindřichově Hradci. Věřím, že občanské sdružení Za jindřichohradeckou zeleň je dostatečně silné, aby tyto záměry dokázalo narušit. Proti rozšíření těžby v kamenolomu Plešovice se kromě tradičních odpůrců, tj. Českokrumlovské obce památkářské a Jihočeských matek, postavilo místní občanské sdružení, kterému jsme poskytli právní pomoc a podpořili jej v podaném odvolání.

Dlouhodobá spolupráce s Jihočeským sdružením ochránců přírody a Jihočeskými matkami přináší své ovoce v soustavném sledování jednotlivých správních řízení, účasti na tvorbě koncepčních materiálů a v komisi pro přípravu odpadové regionální koncepce. Místní Duha je vítaným a užitečným členem tohoto trojlístku, což se ukázalo např. při organizování Dne bez aut. Věřím, že i ROSA bude za současného vedení užitečným partnerem doplňující naše mezery v ekologické výchově a působení na veřejnost. Zejména prostřednictvím Jarky Brožové udržujeme kontakt s Českokrumlovskou obcí památkářskou a i když se v některých případech naše názory liší, cíl zůstává stejný. Ćlenství v Zeleném kruhu využívá CALLA ke kontaktu s dalšími ekologickými nevládními organizacemi a to zejména při účasti na seminářích, připomínkování zákonů nebo alespoň morální podpoře mimoregionálních kauz. Naopak, stejnou odezvu bychom očekávali i my. Zatím zůstává pouze u společného postupu proti D3 a i zde pociťujeme ochabnutí zájmu o jižní část a preferování Posázaví. Každopádně jakoukoliv snahu o zapojování občanů do veřejných zájmů vítáme a budeme je podporovat.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Stali se z nás herci

Mezi zakládajícími členy Cally vznikl nápad, že po deseti letech bychom už konečně mohli mít i vlastní videofilm. Nu a tak jsme se v druhém pololetí stali scénáristy, dramaturgy, režiséry a spolu s některými z vás více či méně dobrovolnými herci pro tento počin. Díky třeba těm, kteří se poslední srpnový deštivý pátek sešli na Brouskově mlýně k natočení záběrů od ohně. Natáčení a tvorby videofilmu se zhostila firma Mikeš, která už našich laických představ má asi plné brýle. První verzi filmu mohli shlédnout účastníci oslavy 6. října. Nu a teprve nyní v lednu film doznává závěrečných úprav. Konečně budeme moci říci THE END. Přijďte posoudit, budeme Vám jej moci pustit na Calle anebo si videokazetu od nás můžete i zapůjčit.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

Koho můžete potkat v kanceláři Cally?

Edvard Sequens, 35 let, předseda sdružení

Kromě zodpovědnosti za vedení sdružení a za jeho hospodaření má na starosti zejména energetické projekty Cally. Turista, amatérský stavebník a milovník koček.

Vladimír Molek, 46 let

Realizuje projekty v oblasti ochrany přírody a krajiny a každoročně zajišťuje management NPR Brouskův mlýn. Zkušený chovatel a filatelista.

Lenka Novotná, 22 let

Účetní, sekretářka, asistentka kanceláře, to vše v jedné osobě. Navíc čtenářka klasické literatury, cestovatelka a chovatelka hadů.

Milada Podpěrová, 27 let

Asistentka energetických projektů - především se věnuje solární energetice a kampani proti vývozům elektřiny. Tvoří naši pražskou pobočku. Velká milovnice umění.

Zpět na obsah

Výroční členská schůze konaná 6. října 2001 na další dvouleté období zvolila do výboru: Blanku Michlovou, Romanu Panskou, Tomáše Malinu, Vladimíra Molka, Edvarda Sequense a Dalibora Stráského. Revizorkou sdružení bude nadále Štěpánka Homolková.

 

Děkujeme Vám všem, kteří nám pomáháte. Těšíme se na pokračování i v druhé desítce let.

Na vzniku tohoto mimořádného čísla se podílel Vladimír Molek, Edvard Sequens, Dalibor Stráský, Bernhard Riepl a řada našich přátel. Do konečné podoby sestavil Edvard Sequens. Internetové stránky zpracovala Gábina Dostálková.

 Evidováno pod MK ČR E 12082.

Obsah prošel jen hrubou jazykovou korekturou.

Zpět na obsah

 © 2000 Calla
Calla   |   Fráni Šrámka 35, 370 01 České Budějovice   |   tel: 384 971 930, 384 971 934, fax: 384 971 939   |   calla(at)calla.cz