Dnes je 23.11.2014  Hlavní stránka - Calla | Energetika | Ochrana přírody | Doprava | Ekoporadenství | Zpravodaj Ďáblík | Atlas OZE 

Vyhledávání


Facebook Profil Cally na Facebooku
Tato webová stránka byla vytvořena za finanční podpory SFŽP a MŽP.

Obnova alejí, parků a zahrad

Stromy v parcích, alejích, zahradách, extenzivních sadech a často i v běžné městské zeleni nabyly pro zachování rozmanitosti saproxylických organizmů obrovského významu. Přežívají na nich tvorové, které bychom ve volné zemědělské krajině i v lesích, ať hospodářských nebo v lesích chráněných území, hledali marně. Páchníci, zlatohlávci, roháči a celá plejáda dalších organizmů v blízkosti lidských sídel a cest nachází staré, volně rostoucí stromy mnohem častěji, než ve volné krajině jíž říkáme příroda.

Citlivá péče o stanoviště saproxylického hmyzu v blízkosti člověka je proto mimořádně důležitá. Přesto je ohrožená fauna jen jedním z faktorů, které je při péči o aleje a městskou zeleň třeba brát v úvahu. Je třeba rovněž zohlednit krajinářský a urbanistický význam, bezpečnost, zdravotní stav, finance, které lze na péči o zeleň získat.

V místech, kde se pohybují lidé, je bezpečnost hlavní starostí správce zeleně. Jenže s poukazem, že "staré stromy jsou nebezpečné", se prakticky okamžitě setká každý návrh na citlivější přístup k městské zeleni. Takové obavy jsou oprávněné a je třeba jim naslouchat. Nikdo nechce, aby mu stromy padaly na hlavu, správce zeleně má navíc osobní zodpovědnost za škody, které stromy způsobí. Ale bezpečnost a péče o obyvatele starých stromů nejsou v rozporu. Jen je třeba připustit, že většinou existují i jiná řešení, než skácení a likvidace potenciálního zeleného delikventa.

Dalším častým důvodem proti ponechání stromů je estetické hledisko. Někteří lidé mají tendenci považovat torza, dožívající nebo ležící stromy za ošklivé. Mrtvé dřevo má svou estetickou dimenzi, jen ne pro každého. Je třeba informovat veřejnost buď v tisku nebo tabulí s vysvětlením k jakému zásahu a proč došlo, ideálně s ukázkou obyvatel starého stromu nebo torza. Kvalitní fotografie zlatohlávka skvostného nebo krasce lipového přesvědčí i estéta s velmi vytříbeným vkusem. K jejímu získání stačí pár minut hledání na internetu, fotografové hmyzu k podobným účelům své snímky na požádání obvykle rádi poskytnou. Ukázat krásu starých stromů a mrtvého dřeva v krajině měla i fotosoutěž, kterou Calla vyhlásila v roce 2010. Nejlepší fotografie si můžete prohlédnout zde.

Pokud se snažíme pomoci jednomu nebo několika konkrétním druhům, je třeba konat podle jejich požadavků. Ale nemusíme pečovat jen o chráněné organizmy. Často bývají káceny nebo odváženy stromy s tím, že v nich nic zajímavého nežije. Jenže cenný je každý strom a kus mrtvého dřeva. Strom, kterému cílenými zásahy prodloužíme život nebo ho necháme ležet na místě, torzo stromu nebo pařez, který neodfrézujeme, to vše může posloužit jako domov generací mnoha druhů ohrožených i zatím obyčejných, ale rychle ubývajících. Nevadí, když konkrétní starý strom nebo kus dřeva neobsadí hned roháči a nosorožíci. Zcela jistě poslouží jiným krásným a zajímavým tvorům, třeba zlatohlávkům nebo drobným tesaříkům, kteří v létě oživují květy. Na mnoha místech naší republiky už tohle bude velký pokrok.

Biologicky nejcennější je odumírající strom. Čím déle stromu umožníme umírat a rozpadat se, tím bohatší faunu bude hostit. Čím mohutnější strom a čím větší kus dřeva, tím lépe. Velké stromy, padlé kmeny velkých průměrů poskytují pestřejší škálu stanovišť, a tedy umožňují existenci bohatšího spektra saproxylických organizmů. Velkému kusu dřeva trvá déle, než se rozpadne, poskytuje tedy stanoviště delší dobu. Také platí, že čím více stromů, torz nebo pařezů ponecháme, tím lépe. Organizmy mají různé nároky na kvalitu a množství dostupných stanovišť (stromů, pařezů). Nevybíraví si to "své" najdou téměř na každém stromě, vybíravější na každém pátém nebo padesátém. Populace jednoho druhu může k přežití vyžadovat dva vhodné stromy, jiná jich potřebuje desítky. Spektrum obyvatel desítek dutých stromů v aleji nebo parku proto bude výrazně bohatší, než prostý součet obyvatel stejného množství stromů rostoucích izolovaně.

Vzhledem k omezenému doletu mnoha saproxylických organizmů (řádově stovky metrů až kilometr), je důležité i prostorové rozmístění stanovišť. Vhodné je propojovat krajinné prvky, které hostí nebo mohou hostit obyvatele starých stromů. Pár starých nebo vhodně upravených stromů stojících u cesty mezi dvěma vzdálenými skupinami stromů – například mezi parkem a alejí kolem silnice - může sloužit jako "nášlapné kameny", díky nimž obyvatelé parku osídlí alej a naopak.

K cíli, jímž je zvýšení množství starých stromů a mrtvého dřeva vedou různé cesty. Metody pasivní údržby a tvorby jsou jednoduché a opravdu nic nestojí. Začít se dá tím, že nebudeme frézovat pařezy a budeme ponechávat kmeny padlých a skácených stromů na místech, kde nepřekážejí a nebudeme kácet stromy dříve než je to nezbytně nutné z bezpečnostních důvodů.

O stromy, které už poskytují dutiny, pukliny, obnažené dřevo a další stanoviště zajímavá pro saproxylické organizmy je vhodné pečovat tak, aby se co nejvíce prodloužila jejich životnost. Škála možností je široká. Ořez suchých větví, snižování těžiště seříznutím větví nebo horní části kmene, zastřešování dutin až po ukotvení nebo stažení stromu pomocí ocelových lan nebo tyčí. V konkrétních případech by měl rozhodovat někdo, kdo se takovou činností zabývá (dendrolog, zahradník) a odborně zhodnotí statiku dřeviny. Některé stromy (například vrby) přežijí prakticky jakýkoli zásah, citlivější ale můžeme snadno nechtě zahubit. Péčí o stromy se u nás živí spousta firem, je vhodné obrátit se na ně. Ty ale často přistupují k péči o zeleň způsobem "vykácej a vysaď". Proto je třeba jasně vysvětlit, že skácení stromu je opravdu až poslední možnost. Pokud bude firma vytrvale nabízet, že odstraní "zubožené torzo působící depresivně" a "vysázení nového, zdravého a krásného jedince", je čas se obrátit na osvícenější konkurenci. V orientaci pomůže například Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu http://www.szkt.cz/ nebo web http://www.arboristika.cz/.

Důležité je věnovat péči okolí stromu. Staré stromy žijí déle, nemusejí-li s mladšími sousedy soupeřit o světlo, vodu a živiny. Proto je vhodné odstraňovat nálet a křoví. Zároveň musíme dbát o to, abychom péčí o blaho stromu nezlikvidovali jeho ohrožené obyvatele. Při péči o dutiny je přípustné pouze zastřešování dutin a zmenšování vchodu. Vždy je třeba zajistit, aby obyvatelé dutin – největší z nich jsou netopýři a ptáci do velikosti kosa - mohli dovnitř a ven. Podobně ošetřování puklin, zlomů, řezů a vůbec obnaženého dřeva fermežemi, fungicidy, vosky apod. je až na zdůvodněné případy nežádoucí.

Pečujeme-li o lokalitu se starými stromy, je nezbytné mít na paměti, že pro obyvatele starých stromů je důležitá kontinuita výskytu dostatečného množství vhodných stanovišť. Je nezbytné myslet do budoucna a nejen pečovat o staré stromy, ale zároveň také zajistit přítomnost mladších generací vhodných stromů, které včas nahradí dožívající starce (viz kapitola náhradní výsadba). Výsadba nových stromů je důležitá, ale ne vždy dostačující. Potrvá zhruba sto let, než nově vysazené stromy vytvoří dutiny a další stanoviště pro saproxylické organizmy. Tou dobou už na mnoha lokalitách jejich dnešní obyvatelé dávno nebudou mít kde žít, protože dnešní staré stromy budou po smrti. Tam, kde vhodné mladší stromy nejsou, je třeba přistoupit k náhradním opatřením. Buď vyhledat náhradní stromy v blízkém okolí – například v blízkém lese, parku apod. – a věnovat jim odpovídající péči, nebo přistoupit k aktivní tvorbě stanovišť pro ohrožené druhy (viz rubriky Torza a vysoké pařezy, Dutiny a hlavaté stromy).


Lesopark Ostrov (Nymburk)


Parková krajina v Lednicko-valtickém areálu


Starý dub v zámeckém parku v Lednici


Starý sad s výskytem krasce třešňového (PP Chotuc u Křince)


Zámecký park v Lednici hostí řadu ohrožených druhů brouků

 

a

 

 © 2006 - 2014 Calla  Calla Fráni Šrámka 35, 370 01 České Budějovice  tel.: 384 971 934, fax: 384 971 939 calla(at)calla.cz
TOPlist