Sdružení Calla
  Dnes je 14. října 2019  | Hlavní stránka | Energetika | Ochrana přírody | Odpady | Ekoporadenství | Zpravodaj Ďáblík | Atlas OZE | Anglická vlajka



Společná tisková zpráva organizací Hnutí DUHA České Budějovice a Calla z úterý 26. dubna 2011

Černobyl stál nejméně stovky miliard, ale ČEZ by za havárii platil jen zlomek

Finanční škody za katastrofu Černobylu se odhadují na stovky miliard až více než bilion korun.  Škody po havárii ve Fukušimě ještě dlouho nebudou konečné - poslední odhad hovoří o cca 400 miliardách korun. Ale ČEZ by při případné těžké nehodě na některém ze svých reaktorů zaplatil nanejvýše osm miliard. Ekologické organizace na to poukazují v den pětadvacátého výročí historicky největší havárie na jaderné elektrárně.

   Omezené ručení za jadernou škodu zajišťuje ČEZu takzvaný atomový zákon [1]. Na programu schůze Poslanecké sněmovny, která má být dnes zahájena, jsou hned dvě novely atomového zákona. Ani jedna z nich se ožehavému tématu odpovědnosti za jadernou škodu nevěnuje.

   Calla a Hnutí DUHA dlouhodobě prosazují, aby ČEZ nesl plnou finanční odpovědnost za případné škody způsobené atomovými reaktory. Elektrárenská společnost nyní ručí do výše osmi miliard korun. Ekologické organizace považují tuto omezenou odpovědnost za jadernou škodu za nepřijatelné veřejné zvýhodnění jaderné energetiky na trhu. Nejen v ostatní energetice, ale ani v chemickém průmyslu a dalších rizikových odvětvích obdobná zvláštní pravidla nejsou.

    V Temelíně nebo Dukovanech jsou reaktory, které mají, oproti černobylskému typu, mnohem nižší riziko vážné havárie. Přesto, jak ukazuje stále trvající havárie v japonské Fukušimě, pravděpodobnost selhání rozhodně není nulové.

   Finanční vyčíslení škod po atomových haváriích:

  • Výše následků černobylské havárie se odhaduje v řádu desítek až stovek miliard eur [2] – tedy stovek miliard až jednotek bilionů korun.
  • Odhad škod způsobených stále ještě trvající havárií reaktorů v japonské Fukušimě se odhaduje na 23,6 mld. USD, tj. cca 400 mld. Kč [3].
  • Evropská agentura pro životní prostředí odhaduje, že škody při těžké nehodě na jaderném reaktoru by dnes činily asi 1 500 miliard korun [4].

   Země jako Německo, Švýcarsko nebo Rakousko odpovědnost provozovatelů neomezují. Švédsko v rámci diskuze o prodloužení životnosti stávajících reaktorů zvýšilo limit na 356 miliónů EUR. Velká Británie uvažuje o sedminásobném navýšení omezené odpovědnosti v rámci debaty o výstavbě nových reaktorů (na 1,2 miliardy eur, tedy přibližně 29 miliard korun) [5]. Mezinárodní smlouva, tzv. Pařížská konvence o pojištění zákonné odpovědnosti v oblasti jaderné energetiky revidovaná v roce 2004, pod jejíž režim spadají země západní Evropy, požaduje minimální limit odpovědnosti na úrovni 700 milionů eur, tj. cca 17 miliard korun.

Martin Sedlák z Hnutí DUHA řekl:
„Čísla škod z Černobylu ukazují, proč omezení finanční odpovědnosti na osm miliard nedává žádný smysl. ČEZ přece musí nést plnou finanční odpovědnost za škody, které jeho atomové reaktory případně způsobí, bez ohledu na to, zda je riziko škod velké, malé, nebo malinkaté. Proto je potřeba zrušit klauzuli atomového zákona, podle které by hradil jen zlomek eventuálních škod. Tuhle otázku je potřeba vytknout před závorku debaty o nových atomových reaktorech.“

Edvard Sequens ze sdružení Calla řekl:
 „Díky zákonnému omezení odpovědnosti za škodu tak ČEZ platí ročně za obě své jaderné elektrárny jen 37,5 milionu korun pojistného oproti 230 milionům, kterými platí za pojištění majetkových rizik v Dukovanech a v Temelíně. Kdyby v Temelíně došlo k havárii, ČEZ pak dostane od pojišťoven 35 miliard korun za poškozené zařízení, zatímco všichni ostatní postižení obdrží podle současných pravidel dohromady nanejvýš osm miliard.“

Kontakty:

Martin Sedlák, Hnutí DUHA, telefon 737 128 471, e-mail: martin.sedlak@hnutiduha.cz
Edvard Sequens, Calla, telefon 602 282 399, e-mail: edvard.sequens@calla.cz

 

Poznámky:

[1] Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření

[2] První odhad byl stanoven na zhruba 15 miliard dolarů a dlouhodobě mělo jít o 75–100 miliard. Ale posléze prognózy škod za prvních čtrnáct let po havárii stouply na 283–358 miliardy dolarů. Běloruská vláda odhaduje celkové hospodářské škody způsobené v letech 1986–2015 na 235 miliard dolarů v cenách z roku 1992. Hospodářské náklady na Ukrajině mají podle novějších odhadů činit 130 miliard dolarů. Viz Carroll, S., et Froggatt, A.: Nuclear third Party insurance: the nuclear sector’s ‚silent‘ subsidy state of play and opportunities in Europe, Conference Discussion Paper, 2007

[3] Studie JP Morgan - http://www.bbc.co.uk/news/business-13045327

[4] Savage, M., Baruya, P., et Cunningham, J.: Energy subsidies in the European Union: a brief overview. EEA Technical Report 1, European Environment Agency, Copenhagen 2004

[5] http://www.dailypost.co.uk/news/north-wales-news/2011/01/25/wylfa-operators-could-face-seven-fold-increase-in-liability-payment-55578-28047236/


 © 2000 Calla
Calla   |   Fráni Šrámka 35, 370 01 České Budějovice   |   tel: 384 971 930, 384 971 934, fax: 384 971 939   |   calla(at)calla.cz