Sdružení Calla
  Dnes je 29. dubna 2017  | Hlavní stránka | Energetika | Ochrana přírody | Odpady | Ekoporadenství | Zpravodaj Ďáblík | Atlas OZE | Anglická vlajka


Společná tisková zpráva Naše budoucnost bez uranu, z.s. a Calla - Sdružení pro záchranu prostředí ze dne 12. prosince 2014

Odblokuje vláda cestu k novému uranovému dolu?

Ministři na svém pondělním jednání rozhodnou o plánu ministra Mládka na zahájení schvalovacího procesu, který umožní stavbu nového uranového dolu na ložiscích Brzkov a Horní Věžnice mezi Polnou a Přibyslaví na Českomoravské vrchovině. V případě odsouhlasení kontroverzního návrhu provede státní podnik DIAMO v oblasti další geologické průzkumy, rozšíří ochranu ložisek na úkor obci a pokusí se získat územní rozhodnutí na stavbu.  Vše podstatné tak má být připraveno a do konce roku 2017 dostane vláda k rozhodnutí, kde vzít více než 2 miliardy korun na nezbytné investice. Důl by se poté měl začít budovat v roce 2019 a uran se má těžit od roku 2022 [1].

Rozhodnutí má padnout na základě chybných argumentů:

- Pomoc v nezaměstnanosti: DIAMO v podkladové studii pro vládu [2] tvrdí, že nezaměstnanost v zájmových okresech Jihlava, Havlíčkův Brod a Žďár nad Sázavou je 10-11 %. Skutečnost je dlouhodobě výrazně nižší, konkrétně 5,8-6,8 %. Dokonce méně, než je průměrná nezaměstnanost v České republice [3]. V samotném Brzkově je pouhých 2,8 % nezaměstnaných, ve Věžnici 2,7 %! Za dvacet let po případném dotěžení uranu tu ale rázem bude sociální problém s několika sty nezaměstnanými horníky.

- Získání strategicky důležité suroviny, příspěvek k energetické soběstačnosti: v nejlepších letech těžby (265 tun uranu) by ta v Brzkově nepokryla ani polovinu potřeby našich jaderných elektráren.  Celkové množství vytěžitelného uranu v Brzkově poslouží na pouhých 7 let provozu reaktorů v Dukovanech a v Temelíně. Těžit tu máme jen 4 promile uranu, který se získává ve světě. Na obohacení a výrobě jaderného paliva jsme i tak zcela závislí na zahraničních dodavatelích.

- Cena získaného uranu bude „v rozsahu světových cen“: cena uranu získaného těžbou v Brzkově má být 2,5 x vyšší (90 USD/libru při reálně uvažovaném množství dostupné uranové rudy), než se pohybuje na světových trzích. Prognózy pokrytí potřeb jaderného průmyslu ve světě ukazují, že i v horizontu, kdy má být těžen uran v Brzkově, bude přebytek uranu nad poptávkou [4]. Navíc mezi náklady, podle kterých byla spočítána budoucí cena, zjevně chybí rekonstrukce odkališť v Dolní Rožínce a související náhrada škody provozovateli tam umístěné fotovoltaické elektrárny [2].

Návrh na přípravu těžby se rozhodně nelíbí obyvatelům dotčeným obcím – starostové a spolky podepsali společné „Memorandum pro budoucnost bez uranu“ [5], v němž požádali o zastavení jakýchkoliv snah o přípravu těžby uranu.  Rovněž 1 700 občanů podepsalo petici „NE TĚŽBA URANU NA VYSOČINĚ“, kterou obdržel premiér Bohuslav Sobotka. Problémem jsou budoucí citelné dopady do života v obcích okolo nového uranového dolu, které již zkušenosti s těžbou mají. Záměr přináší rizika v oblasti ztráty a znečištění podzemních vod, prašnosti, hluku, radonu, poškození krajinného rázu či podstatného navýšení těžké nákladní dopravy.

Edvard Sequens z Cally řekl: „Náklady, které by DIAMO díky rozhodnutí vlády utratilo namísto na sanaci následků po těžbě uranu na její přípravu, zaplatí na konci státní rozpočet. O to větší totiž bude účet, se kterým v budoucnu přijde DIAMO za ministrem financí kvůli zahlazení škod po těžbě a zpracování uranu v Dolní Rožínce, protože nemuselo vytvářet potřebné fondy.“

Marie Vencová za spolek Naše Budoucnost bez uranu řekla: „Do dnešního dne nám nikdo nepředložil přesvědčivý argument pro otevření dolu. Stále nám vychází, že těžba zatíží životní prostředí, bude neekonomická, problém s nezaměstnaností se pouze odsune a Česká republika energeticky soběstačná nebude. Obyvatelé v okolí dolu budou zatíženi uranovým prachem a radonem. V případě, že by nám byly nabídnuty kompenzace, což se nestalo, ptám se: existuje nějaká kompenzace i v případě zdraví? Proč se tedy máme stát obětí?“

Další informace mohou poskytnout:

Edvard Sequens, Calla, tel: 602 282 399, e-mail: edvard.sequens(zavinac)calla.cz
Marie Vencová, Naše budoucnost bez uranu, z.s., tel.: 723 735 451, e-mail: marie.vencova(zavinac)gmail.com

Poznámky:

[1] Dokument, který v pondělí projedná vláda: “Zpráva k návrhu dalšího postupu těžby uranu na ložisku Rožná v lokalitě Dolní Rožínka a předpokladech další možné těžby uranu v ČR”, Ministerstvo průmyslu a obchodu, listopad 2014
[2]  “Studie proveditelnosti otvírky ložiska Brzkov – Souhrnná zpráva”, GEAM, 29. 4. 2014
[3]  Nezaměstnanost v krajích a okresech za listopad 2014, Ministerstvo práce a sociálních věcí
[4]   “Uranium 2014: Resources, Production and Demand”, společná zpráva OECD/NEA a Mezinárodní agentury pro atomovou energii - http://www.oecd-nea.org/ndd/pubs/2014/7209-uranium-2014.pdf
[5]  “Memorandum pro budoucnost bez uranu“ - http://www.temelin.cz/images/PDF/memorandumbrzkov.pdf


 © 2000 Calla
Calla   |   Fráni Šrámka 35, 370 01 České Budějovice   |   tel: 384 971 930, 384 971 934, fax: 384 971 939   |   calla(at)calla.cz