Sdružení Calla
  Dnes je 12. července 2024  | Hlavní stránka | Energetika | Ochrana přírody | Odpady | Ekoporadenství | Zpravodaj Ďáblík Anglická vlajka


Společná tisková zpráva ekologických organizací ze dne 7. března 2024

Lepší podmínky pro obnovitelné zdroje a bezpečný odchod od uhlí chtějí obce, kraje, ministerstva, firmy i ekologické organizace

 

Větší důraz na rozvoj obnovitelných zdrojů (OZE), odstranění zdlouhavých povolování i posílení sítí požadují od nové Státní energetické koncepce ČR nejen ekologické organizace, ale také obce, „uhelné“ kraje, průmyslové svazy i ministerstva pro místní rozvoj, životního prostředí či zdravotnictví. Po obnovitelné elektřině pro firmy volá i Ministerstvo financí, ale žádá vyčíslení nákladů. Ukázalo se to v meziresortním připomínkovém řízení ke zmíněnému strategickému dokumentu předloženému Ministerstvem průmyslu a obchodu.

Analýzu připomínek najdete v příloze této tiskové zprávy a je ke stažení zde.

Tzv. uhelné kraje (Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský) již nerozporují odklon energetiky od uhlí, ale chtějí lépe popsat sociální dopady. V energetické koncepci požadují akcentovat energetickou efektivitu, rozvoj OZE, malých modulárních reaktorů, akumulaci energie a využití vodíku v energetice. Svaz průmyslu a dopravy ČR nově podporuje termín konce uhlí legislativně ukotvit nejpozději na rok 2033, ale chce také vypracovat plán pro očekávaný rychlejší útlum jeho spalování, na čemž se shoduje s ekologickými organizacemi, které to prosazují již dlouho [1]. Svaz žádá také zrychlení rozvoje OZE i rozvoje sítí, ale kritizuje malý důraz na příznivé ceny energií. Požadavky na jasný cíl pro nejzazší konec uhlí i zvýšení cíle pro OZE poslalo také například Ministerstvo pro místní rozvoj. Rychlý odchod od uhlí zpochybňují zástupci těžebních uhelných firem a odbory.

Ministerstvo zdravotnictví a ministryně pro vědu a výzkum upozorňují na přílišný optimismus u plánované výstavby nových jaderných reaktorů z hlediska nákladů a termínů spuštění. Větší kritiku jaderných plánů vyjádřily ekologické organizace, které zejména zpochybňují nekorektní přístup k vstupům do podkladového modelování. Politické zadání nastavilo nízké limity pro využití obnovitelných zdrojů energie a naopak povinně přidalo stavbu drahých jaderných reaktorů a k ním nereálně nízké investiční náklady. [2]

Podle byznysové asociace Změna k lepšímu je progresivní byznys v této oblasti připraven převzít aktivní roli. K tomu je ale potřeba ho podpořit rozvojem adekvátní energetické infrastruktury a přípravou jasného plánu dekarbonizace průmyslu, podle níž by mohl směřovat své investice. Klíčové bude také zjednodušení a zefektivnění povolovacích procesů pro instalaci OZE, včetně aktualizace metodik MŽP a MMR. Pro dekarbonizaci těžkého průmyslu bude mít podle asociace zásadní roli zachytávání a ukládání uhlíku. [3]

Svaz průmyslu a dopravy ČR překvapil požadavkem na zvýraznění problému změny klimatu v souběžně připravované Politice ochrany klimatu v ČR, když v připomínkách píší: “V ČR je klimatická změna dlouhodobě podceňována. Proto je potřebné zřetelně hovořit o tom, že ve srovnání s globálním oteplením je v ČR oteplení dvojnásobné." a odkazuje se na vědecké zdroje. Hospodářská komora píše to stejné, ale zároveň v jiné části připomínek bagatelizuje vliv emisí na klima. Vědecké poznatky o změně klimatu zpochybňuje i odborová centrála ČMKOS. Naměřená data však hovoří jasně: emise. [4]

Ministerstvo průmyslu a obchodu nyní vypořádá připomínky zaslané do meziresortního připomínkového řízení a poté by mělo návrh aktualizace Státní energetické koncepce předložit ke schválení vládě. Stejným procesem by mělo projít i schválení aktualizace Politiky ochrany klimatu, kterou má na starosti Ministerstvo životního prostředí. Obě koncepce pak půjdou do procesu posuzování vlivu na životní prostředí. [5]

Kateřina Kolouchová, analytička v oblasti klimatické politiky ve Faktech o klimatu
„Česko je v přepočtu na osobu jedním z největších evropských emitentů. Zatímco průměr EU byl v roce 2021 podle Evropské agentury pro životní prostředí 7,4 tuny emisí skleníkových plynů na hlavu, v Česku to bylo 12,2 tuny. Nejvíce znečišťující sektory jsou nadále energetika, průmysl a doprava. Zatímco emise z energetiky a průmyslu zaznamenávají částečný pokles, emise z dopravy se za posledních 30 let více než zdvojnásobily. Pro udržení oteplení planety pod 1,5 °C je podle IPCC potřeba snížit světové emise přibližně o polovinu do konce této dekády a Česko by k tomu mělo odpovídajícím dílem přispět.“

Štěpán Vizi, expert na klimatickou politiku Centra pro dopravu a energetiku, říká:
„Současný návrh Státní energetické koncepce bohužel nevyužívá naplno potenciálu obnovitelných zdrojů, který v Česku máme. Zároveň nepočítá ani s dostatečným snižováním spotřeby energie. Jde přitom o dva zásadní cíle, jejichž naplnění může významně přispět k řešení energetické chudoby a závislosti Česka na spalování fosilních paliv.“

Jaroslav Bican, vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR, říká:
„Nová státní energetická koncepce podceňuje rozvoj obnovitelných zdrojů a naopak přeceňuje možnosti jádra. Namísto budování jaderných zdrojů se musíme soustředit na to, abychom v roce 2030 měli minimálně 33 % hrubé konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů. Právě OZE na rozdíl od jádra mohou sloužit jako náhrada uhlí. Je pozitivní, že dokument počítá s útlumem jeho využívání do roku 2033, ale zároveň zde chybí konkrétní plán odklonu od uhlí.“

Gabriela Měsícová, manažerka Public Affairs byznysové asociace Změna k lepšímu, říká:
„Pro podniky, průmysl a konkurenceschopnost Česka je nezbytné, aby bylo k dispozici dostatečné množství cenově dostupné zelené elektřiny. Požadavky plynoucí z legislativy okolo ESG tvoří ze zelené energie strategickou komoditu pro rozvoj byznysu v ČR. Připojujeme se tak k požadavku navýšení cíle instalovaných OZE.“

Jiří Koželouh, vedoucí programu Klima, energie a odpady Hnutí DUHA a zástupce Zeleného kruhu ve vládní Platformě pro energetickou a klimatickou strategii, říká:
„Ministerstvo průmyslu a obchodu dostalo jasnou zprávu od obcí, krajů, ale i průmyslu a řady ministerstev, že je potřeba zvýšit v energetické koncepci pro příští roky a desetiletí důraz na rozvoj obnovitelných zdrojů, efektivní využívání energie i její akumulaci, stejně jako modernizaci sítí. Očividné také je, že již nikdo relevantní nepočítá s uhelnou elektřinou a teplem po roce 2033 a naopak zaznívá zřetelný apel na přípravu reakce státu na rychlejší konec spalování - a tedy také těžby - uhlí.“

Edvard Sequens, energetický konzultant v Calla - Sdružení pro záchranu prostředí doplňuje: „Politické přání postavit českou energetickou budoucnost na pomalém budování drahých jaderných reaktorů jen doplňovaných obnovitelnými zdroji energie, jehož výsledek vidíme v návrhu státní energetické koncepce, by znamenalo nezbytné s tím související zadlužení českého státního rozpočtu, velmi drahou elektřinu pro naše potomky a posilování pozice státu v energetice na dlouhá desetiletí.“

 

Kontakty:

Jiří Koželouh, vedoucí programu Klima, energie a odpady Hnutí DUHA, jiri.kozelouh@hnutiduha.cz, 723 559 495
Jaroslav Bican, vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR, jaroslav.bican@greenpeace.org, 773 721 237
Štěpán Vizi, expert na klimatickou politiku Centra pro dopravu a energetiku, stepan.vizi@cde-org.cz, 770 164 203
Edvard Sequens, energetický konzultant v Calla - Sdružení pro záchranu prostředí, edvard.sequens@calla.cz, 602 282 399

 

Poznámky:

[1] Ekologické organizace dlouhodobě prosazují konec uhlí nejpozději do roku 2033, stejně jako přípravu rychlejšího scénáře. Při řízeném rychlejším útlumu musí jít podle nich nejdříve na řadu elektrárny s nejvyšší emisní intenzitou (a tedy nejnižší účinností) a naposled teplárny.

[2] Možnost získat z modelu nákladově optimální a zároveň funkční podobu transformace energetiky tak ustoupila přáním stavět atomové zdroje.

[3] Změna k lepšímu apeluje na maximální využití přírodních řešení pro zachytávání uhlíku, kterého lze dosáhnout podporou inovativního a regenerativního způsobu zemědělství a lesnictví.

[4] Naměřená data však hovoří jasně: emise skleníkových plynů vypuštěné do atmosféry jsou přímo úměrné oteplení planety, které se následně projevuje mj. častějšími extrémními událostmi počasí. V Česku to znamená například častější epizody sucha, které byly jedním z katalyzátorů rozsáhlé kůrovcové kalamity.

[5] Do konce června ale musí ČR zaslat Evropské komisi konečnou podobu Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu.



 © 2000 Calla
Calla   |   Fráni Šrámka 35, 370 01 České Budějovice   |   tel: 384 971 930, fax: 384 971 939   |   calla(at)calla.cz