Tisková zpráva ze dne 24. 2. 2011

Poznatky získané v rámci aktivit Cally zveřejněny v prestižním zahraničním časopise

Občanské sdružení Calla se již od poloviny 90. let angažuje v oblasti ochrany a obnovy území po těžbě surovin (nejen) v jižních Čechách. Mezi hlavní aktivity patří praktická ochrana břehulí v jižních Čechách a poradenství a podpora podobně zaměřených projektů v celé České republice. Břehule říční dříve hnízdily v říčních březích strhávaných jarními povodněmi. Po regulaci většiny vodních toků si začaly vyhrabávat svoje nory ve stěnách pískoven a dalších těžebních prostorů, kde jich dnes v ČR hnízdí drtivá většina. Tyto hnízdní stěny však vyžadují pravidelné strhávání, jinak v nich hrozí tvrdnutí materiálu a namnožení parazitů. V aktivních těžebnách lze obvykle dohodnout takové podmínky, které neomezí těžbu a vyhovují břehulím. V opuštěných pískovnách však pravidelnou údržbu hnízdních stěn přebírají nevládní organizace nebo státní ochrana přírody.

I když většina aktivit Cally je zaměřena na praktickou a právní ochranu břehulí, v rámci jednotlivých projektů se daří získávat řadu vědecky cenných poznatků. Mezi dosud neznámé aspekty života břehulí patří i péče o potomstvo. Hnízda břehulí jsou skryta v hlubokých norách, navíc obě pohlaví tohoto druhu jsou na první pohled k nerozeznání podobná. Nové nečekané poznatky o této problematice zveřejnil tento týden v jednom z nejprestižnějších ornitologických časopisů Bird Study dlouhodobý spolupracovník Cally, Petr Heneberg. Na základě dlouhodobého výzkumu dokončeného díky dvěma projektům Cally podpořeným v grantovém řízení Ministerstva životního prostředí v letech 2009 a 2010 zjistil, že u tohoto druhu ptáků dochází k velmi nerovnoměrné dělbě péče o potomstvo. "Zatímco zpočátku se obě pohlaví podílejí rovným dílem na hloubení nory a výstavbě hnízda, v pozdějších obdobích se situace mění. V noci se stará o vajíčka či mláďata téměř výhradně samice, oba rodiče se dělí o péči o potomstvo rovným dílem jen během dne. V případě, že se samice rozhodne hnízdit v daném roce dvakrát, již ke konci krmení mláďat ji lze najít na záletech s novými samci. Ovšem nic není zadarmo. Pokud samice skutečně podruhé zahnízdí, podíl samce na péči o druhou snůšku je mizivý, zhruba čtvrtinový, a to jak ve dne, tak i v noci", říká Petr Heneberg, autor zmiňované studie.

Aktivity Cally v oblasti ochrany a obnovy území po těžbě surovin pokračují a rozšiřují se v posledních letech i na další skupiny živočichů – obojživelníky, hmyz a jiné bezobratlé. V současné době jsou (nejen) v jižních Čechách podporovány z prostředků Státního fondu životního prostředí ČR. "Kvůli regulacím řek přišly břehule o svoje přirozená hnízdiště. Obnovou jejich hnízdních stěn v pískovnách se pokoušíme o zachování příznivých podmínek pro hnízdění tohoto ohroženého druhu v jihočeské krajině." říká Jiří Řehounek, který se v Calle věnuje ochraně přírody a obnově území narušených těžbou nerostných surovin. Více informací na specializovaném webu "Jihočeské pískovny" (www.calla.cz/piskovny), který Calla provozuje. Další informace o ochraně břehulí v jižních Čechách naleznou zájemci na webu "Adoptujte břehuli!" (www.calla.cz/brehule).