Sdružení Calla
  Dnes je 30. července 2014  | Hlavní stránka | Energetika | Ochrana přírody | Odpady | Ekoporadenství | Zpravodaj Ďáblík | Atlas OZE | Anglická vlajka

vyhledávání
Facebook Profil Cally na Facebooku

Chci podpořit činnost
sdružení Calla.

Číslo konta:
3202800544 / 0600
u GE Money Bank,
České Budějovice.

Můžete si určit,
kterou konkrétní
aktivitu podpoříte.



Poslední aktualizace:
 23. 7. 2014

Rekonstrukce státu



button techsoup.cz
NPR Brouskův mlýn

Péče o chráněné území Brouskův mlýn

 

Letecký snímek NPR
Letecký snímek NPR Brouskův mlýn

Předmětem ochrany v této národní přírodní rezervaci je unikátní přirozeně meandrující tok řeky Stropnice s částečně zachovanou nivou, vyplněnou pestrou mozaikou vodních, pobřežních a rašelinných vesměs nelesních společenstev, s výskytem ohrožených a chráněných rostlinných druhů. V chráněném území je zjištěno 150 druhů vyšších rostlin, z toho 23 druhů zákonem chráněných. Kupodivu největší druhová pestrost byla zjištěna v šedesátých a sedmdesátých letech po ukončení extenzivního hospodaření. V této době také začíná snaha RNDr. Stanislava Kučery o vyhlášení chráněného území na části toku řeky Stropnice. Tato snaha byla završena, respektive nouzově řešena až v roce 1991, kdy tehdejší Okresní národní výbor v Českých Budějovicích využil legislativní možnosti zákona č. 40/ 1956 Sb. a prohlásil Brouskův mlýn za tzv. chráněný přírodní výtvor. Stávající odpovídající ochrany na stupni národní přírodní rezervace bylo dosaženo až zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Co předcházelo tomuto složitému legislativnímu postupu?


řeka Stropnice
řeka Stropnice
Územním rozhodnutím bývalého ONV České Budějovice bylo přiděleno 541 ha údolní nivy řeky Stropnice pro tzv. náhradní rekultivace za zabraných 140 ha zemědělské půdy pro výstavbu Jaderné elektrárny Temelín. Součástí rekultivace měla být úprava toku Stropnice, zúrodnění pozemků v nivě, vybudování retenční nádrže Humenice a obdobně nádrže na Trhosvinenském potoce u obce Kamenná. Předpokládané úpravy zahrnovaly rovněž území, které od roku 1971 navrhoval RNDr. Stanislav Kučera k ochraně. Přes značný tlak orgánů ochrany přírody i ochranářské veřejnosti bylo v únoru 1986 definitivně rozhodnuto o realizaci náhradních rekultivací a po tvrdých střetech o "kompromisním" vyčlenění 82,3 ha navrhovaného chráněného území z rekultivací.


kosení rákosu
kosení rákosu
V té době bylo ale již "upraveno" 5,297 km toku Stropnice z údolí do Jakule, provedeny částečně rekultivační práce v této části nivy, včetně vykácení břehových porostů a pomístního zahrnutí starého koryta řeky. Současně došlo k vybudování monumentálního vodního díla, retenční nádrže Humenice. Porevoluční kritické zhodnocení přineslo pozitivní závěr v podobě zastavení "zúrodňovacích" prací v nivě řeky Stropnice a převedení záboru zemědělské půdy na finanční naturální hodnotu ve prospěch ekologických staveb v dotčeném území. Také za tímto závěrem je nutno vidět řadu jednání, sporů vedených ze strany orgánů ochrany přírody i nadšených jednotlivců. V roce 1987 zpracoval RNDr. Stanislav Kučera první plán péče, podle nějž zahájili členové 7. základní organizace Českého svazu ochránců přírody v Českých Budějovicích asanační práce směřujících k zachování cenných mokřadních a rašelinných společenstev a k udržení a vytvoření odpovídajících podmínek pro rozvoj populací významných rostlinných a živočišných druhu.O tom, že tyto práce jsou účinné, svědčí nejen první pohled na krajinu, ale zejména revitalizace ekosystémů a výskyt chráněných druhů flóry a fauny. Například mezi 65 zjištěnými druhy ptáků byl zaznamenán unikátní výskyt chřástala vodního i kropenatého a slavíka modráčka. Chráněné území je rovněž vhodným biotopem pro celou řadu obratlovců. V současné době se dokončuje inventarizační průzkum plazů, ryb a bezobratlých.

Pod odborným dohledem státní ochrany přírody je v chráněném území každoročně ručně i speciální mechanizací pokoseno několik desítek hektarů vlhkých rašelinných luk a terestrických rákosin, vykáceno množství náletů nežádoucích dřevin. Vlastními silami a za přispění brigádníků z řad studentů zde tyto práce provádělo též sdružení Calla.

 

nahoru
 © 2000 Calla
Calla   |   Fráni Šrámka 35, 370 01 České Budějovice   |   tel: 384 971 930, 387 311 381, fax: 384 971 939   |   calla(at)calla.cz