Sdružení Calla
  Dnes je 17. dubna 2024  | Hlavní stránka | Energetika | Ochrana přírody | Odpady | Ekoporadenství | Zpravodaj Ďáblík Anglická vlajka

POSUDEK SOUDNÍHO ZNALCE
základní obor ochrana přírody, odvětví krajinná ekologie

RNDr. Božena Šerá

Ústav ekologie krajiny AV ČR
Na Sádkách 7
České Budějovice, PSČ 370 05

Vypracováno pro: Mgr. Pavel Doucha, Ekologický právní servis, Kostnická 1324, Tábor, PSČ 390 01

Termín zadání: 20. prosince 2001

Téma: Posouzení terénních úprav na Podskalské a Poříčské louce na pozemku st. p. 1452, p. č. 1330/1, 1424/1, 1424/2, 1424/10, 1424/11, 1424/15, 1424/20 a 1424/21 v katastrálním území Hluboká nad Vltavou (dle územního rozhodnutí MÚ Hluboká nad Vltavou, Stavební úřad, č. j. 2639/2/00/Sm - 328).

Metodika: Dne 10. ledna 2002 byla zaslána vlastníku pozemků a investorovi terénních úprav ing. J. Půrovi žádost o vstup na dotčené pozemky a žádost o možnost prostudování technické dokumentace terénních úprav prováděných na pozemcích. Žádosti nebylo vyhověno.

Posudek vychází především z "Dokumentace pro územní řízení" vypracované firmou MANE - engineering spol. s r. o., Okružní 7, 370 01 České Budějovice pod názvem "Terénní úpravy - Podskalská a Poříčská louka Hluboká nad Vltavou, Průvodní zpráva", z práce "Biologické hodnocení plánované výstavby golfového hřiště v lokalitě Podskalská a Poříčská louka" (Tichý 1999) a z projektové dokumentace ÚSES (Popela 1999).

Posudek se dále opírá o materiály nashromážděné k této kauze následujícími státními orgány:

  • Městský úřad Hluboká nad Vltavou - stavební úřad, Masarykova 36, 373 41 Hluboká nad Vltavou
  • Okresní úřad - referát životního prostředí, Mánesova 3, 371 01 České Budějovice
  • Česká inspekce životního prostředí, Žižkova 1, 370 01 České Budějovice
  • Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, nám. Přemysla Otakara 34, 370 01 České Budějovice
Šetření v terénu bylo prováděno pozorováním dalekohledem. Svědek šetření: RNDr. Zuzana Guthová CSc.

Termín odevzdání: 31. ledna 2002

OTÁZKY PRO ZNALCE, VYPRACOVÁNÍ A ODŮVODNĚNÍ JEHO ODPOVĚDÍ

1. Jsou prováděné terénní úpravy stavbou podle zákona č.50/1976 Sb. o územním plánování a stavebním řádu ve znění zákonů č. 103/1990 Sb., č. 262/1992 Sb. a č. 43/1994 Sb.?
Stávající terénní úpravy na Podskalské a Poříčské louce (rozloha min. 60 ha) spočívají jednak ve změně podloží a jednak v zavedení podpovrchových drenážních systémů a jsou prováděny na ploše o celkové rozloze cca 13 ha. Terénní úpravy jsou lokalizovány na mapě č. 1.
V místech změn podloží je nejdříve provedena skrývka kulturních vrstev půdy (zpravidla prostor o rozloze cca 250 - 450 m2), navezení drenážních vrstev (štěrk, písek) a to tak, aby v některých případech došlo k lokálnímu terénnímu převýšení (cca 50 cm). Místa změn podloží jsou v současnosti uměle zatravněna ze semene. V jednom směru od míst změn podloží je zpravidla vybudována terénní vlna ve tvaru půlměsíce. Tento typ terénních úprav je zdokumentován v přílohách obrázky č. 1 - 6. Od stávajících povrchových vodních příkopů je provedeno zatrubnění PVC v hloubce zhruba 50 cm. Tento typ terénních úprav je zdokumentován obrázkem č. 7.
Výše popsané dva typy terénních úprav změní vzhled a charakter stávajícího prostředí dotčených míst a změní jejich lokální odtokové poměry (viz otázky č. 4 - 7) a to na celkové ploše cca 13 ha..
Takové terénní úpravy nejsou stavbou ve smyslu § 139b stavebního zákona, ale vyžadují stavební povolení dle ust. § 71 téhož zákona, neboť se jimi podstatně mění vzhled prostředí a odtokové poměry.

2. Lze považovat z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu prováděné terénní úpravy za prospěšné a nezbytné?
Terénní úpravy spojené se zavedením podpovrchových drenážních systémů jsou budovány za účelem lokálního odvodnění a lze je tedy považovat z hlediska běžného lučního hospodaření za prospěšné. Nezbytnost nemohu vzhledem k nedostatku informací posoudit (výchozí stav jednotlivých míst odvodňování).
Prováděné terénní úpravy, které jsou spojené se změnou podloží, jsou zásahem, při kterém dochází k úplnému odstranění původních kulturních vrstev půdy a jejich nahrazení cizorodým hrubozrnným materiálem a písky. Místa změn podloží jsou v terénu dobře rozpoznatelná, neboť tvoří terénní vyvýšeniny s uměle zatravněným povrchem uniformního druhového složení.
Oba typy terénních úprav jsou prováděné na půdě, která byla vyjmuta ze zemědělského půdního fondu podle rozhodnutí MŽP, Odbor ekologie krajiny, Vršovická 65, Praha, ze dne 31.5. 2000 (č.j. P/3970/00, OEK/471/2000). Zemědělský půdní fond je základním přírodním bohatstvím naší země, nenahraditelným výrobním prostředkem umožňujícím zemědělskou výrobu a je jednou z hlavních složek životního prostředí. Pro nezemědělské účely je nutno použít především nezemědělskou půdu (dle zákona č. 231/1999). Z tohoto důvodu se stává otázka bezpředmětnou.
Prováděné terénní úpravy nejsou standardním kultivačním postupem pro zúrodnění tzv. ostatních ploch.

3. Lze charakterizovat prováděné terénní úpravy jako počátek výstavby golfového hřiště?
Místa terénních úprav na Podskalské a Poříčské louce týkající se změn podloží v zásadě kopírují plánovaná jamkoviště podle projektu výstavby závodního golfového hřiště "championschip golf course 18 holes PAR 71 - 72", který vypracoval Ing. Kamil Pilát, G. C. A. PROJECT (1999) pod názvem "Golf Hluboká nad Vltavou" (viz mapa č. 2).
Popis stavby konstrukce jamkoviště nebo odpaliště podle výše zmíněného projektu (v části Technické řešení stavby) odpovídá terénním úpravám týkajících se výstavby změn podloží.
Proto lze stávající terénní úpravy na Podskalské a Poříčské louce charakterizovat jako počátek realizace golfového hřiště.

4. Mohou mít změny na dotčené lokalitě, ke kterým dojde terénními úpravami, vliv na změnu vodního režimu?
Podpovrchové drenážní systémy jsou podle dokumentace pro územní řízení "Terénní úpravy - Podskalská a Poříčská louka Hluboká nad Vltavou" budovány za účelem odvodnění lokálních míst do nejbližšího okolí. Bližší technické řešení není přesně specifikováno. Terénní úpravy v místech budovaných změn podloží, vzhledem k použitému hrubozrnnému materiálu, výrazně naruší stávající lokální hydrologické poměry v těchto místech. Oba typy terénních úprav tedy budou mít vliv na změnu vodního režimu na dotčených místech a v jejich blízkém okolí.

5. Mohou mít změny na dotyčné lokalitě, ke kterým dojde terénními úpravami, vliv na vzrostlou zeleň mimo les?
Součástí Poříčské a Podskalské louky jsou skupiny a solitéry vzrostlých stromů. Jedná se zpravidla o duby letní (Quercus robur), které vytvářejí hluboký kořenový systém (kůlový až srdčitý typ), jehož založení zhruba kopíruje půdorys koruny.
Dubům vyhovuje vyrovnaný vodní režim půdy, který vylučuje náhlé a dlouhodobé změny. Krátkodobý výkyv hladiny naruší proces fotosyntézy a transpirace, může způsobit odumření části koncových kořínků omezeného růstu (tam mykorrhizy) a kořenového vlášení a odumření větviček nejvyšších řádů v koruně stromu. Nepříznivým obdobím pro duby tak může být i období tzv. letního přísušku, které nastává zpravidla na přelomu července a srpna. Po krátkodobém výkyvu hladiny zdravý dub regeneruje, ale dlouhodobý výkyv hladiny může způsobit jeho postupné odumření. Podle dendrologického hodnocení prováděného Dr. Lepšovou v roce 1999 jsou stromy z velké části nemocné (různá stádia různých infekcí). Reakce nemocného stromu na další stresující faktor je zpravidla větší, tedy schopnost regenerace po krátkodobém výkyvu půdní vlhkosti může být u některých jedinců i nulová.
Podpovrchové drenážní systémy na Podskalské a Poříčské louce jsou budovány za účelem odvodnění vybraných míst. Nutno brát v úvahu, že v době letního přísušku, může nastat ještě větší snížení množství vody v půdě.
Vzhledem k umístnění podpovrchových drenážních systémů nelze zcela vyloučit takové snížení množství kapilární vody v půdě, které negativně ovlivní vzrostlou zeleň mimo les, především duby letní. Míra případného poškození jednotlivých stromů je závislá na jejich zdravotním stavu.
Na Poříčské a Podskalské louce roste 68 exemplářů památných stromů. Kolem památných stromů je stanoveno základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výčetní výšce. V tomto pásmu není dovolena žádná pro památný strom škodlivá činnost např. výstavba, terénní úpravy, odvodňování, chemizace (§ 46 zákona č. 114/1992 Sb.). Podle rozhodnutí o využití území pro účel terénních úprav stanovil Stavební úřad Městského úřadu Hluboká nad Vltavou (č. j. 2639/2/00/Sm - 328) podmínku, že úpravy budou provedeny tak aby nezasahovaly do vzdálenosti menší než 5 m od hranice ochranného pásma památných stromů.
Bylo zjištěno, že terénní úpravy byly prováděny minimálně ve třech případech v blízkosti památných stromů a že došlo k porušení nařízení Stavebního úřadu, ale i § 46 zákona č. 114/1992 Sb. Vzhledem k tomu, že nemám povolený přístup na lokalitu, nemohla jsem provézt patřičná měření. Mé tvrzení se opírá o získanou fotodokumentaci (foto č. 8 - 10). Ochranné pásmo bylo narušeno u památných stromů č. 2 (obvod 3,70 m / průměr 1,18 m / ochranné pásmo 11,80 m / vzdálenost stanovená stavebním úřadem 16,80 m), č. 34 (obvod 3,60 m / průměr 1,15 m / ochranné pásmo 11,50 m / vzdálenost stanovená stavebním úřadem 16,50 m) a č. 62 (obvod 3,25 m / průměr 1,03 m / ochranné pásmo 10,30 m / vzdálenost stanovená stavebním úřadem 15,30 m).

6. Mohou mít změny na dotčené lokalitě, ke kterým dojde terénními úpravami, vliv na stabilitu přírodních společenstev?
Eliminace druhu nebo společenstva z části krajiny má z fylogenetického hlediska jiné důsledky než jejich totální vyhubení. Pokud rozšíření druhu nebo společenstva přetrvává v sousedních krajinných celcích, zůstává možnost jejich obnovy zachována. Avšak s ohledem na ekologickou stabilizaci nelze rozlišovat vyhubení lokální a totální (Míchal 1994).
Terénní úpravy spojené se změnou podloží svým charakterem (změna abiotického prostředí, štěrk a písek je "biologicky sterilním" substrátem, provedeno uniformní zatravnění ze semene) změní celou biotu dotčených míst a blízkého okolí.
Vzhledem k vlivu terénních úprav na změnu vodního režimu (viz otázka č. 4) a možný dopad na vzrostlou zeleň mimo les (viz otázka č. 5), nelze vyloučit zmenšení dalších nik živočichů a rostlin, případně celých biotopů.
Oba typy terénních úprav tedy budou mít vliv na stabilitu přírodních společenstev na dotčených místech a v jejich blízkém okolí.

7. Mohou změny, ke kterým dojde terénními úpravami na dotčené lokalitě, narušit její krajinný ráz ve smyslu § 12 zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny?
Krajinný ráz určité lokality či celé oblasti je tvořen historickou, kulturní a přírodní charakteristikou. Zásahy do krajinného rázu mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných územích, kulturních dominant krajiny, harmonického měřítka a vztahy v krajině (§ 12, zákona č. 114/1992 Sb.).
Prostor Poříčské a Podskalské louky a okolí zámku Ohrada byly v polovině 19. století přetvořeny do parkové krajinářské podoby podle Theodora Heindricha Rehdera (období působnosti 1851 - 1854) a Rudolfa Váchy (období působnosti 1854 - 1864) podle Pücklerovy zahradnické školy. Výsadba skupin dřevin i solitérů do otevřených lučních partií byla zvolena tak, aby pozdější prostorová kompozice a rozvrh jednotlivých parkových prvků vytvořil členění rovinaté krajiny s možností různých průhledů.
V současném početném zastoupení dubů na Poříčské a Podskalské louce se nacházejí jedinci z této doby a jejich věk je tedy minimálně 150 let. Takto starou kompozici stromů je možno z krajinářsko-historického hlediska přirovnat např. k obrazu "Snídaně v trávě" (Manet 1863).
Proto je nutno při veškerých zásazích na dotčené lokalitě pečlivě zvažovat především jejich přímý - nepřímý, okamžitý - dlouhodobý a i jen potenciální vliv na narušení stromových dominant, coby kostry krajinného rázu Podskalské a Poříčské louky. Vzhledem k možnému negativnímu vlivu terénních úprav na vzrostlou zeleň (viz otázka č. 5), nelze změnu krajinného rázu zcela vyloučit.
Vlastní terénní úpravy mají lokální dopad (viz. otázky č. 4 a 6) nenaruší krajinný ráz dotčené lokality. V místech změn podloží ovšem také dochází k vytváření terénních nerovností (cca 50 cm) a to na celé ploše dotčené lokality (cca 60 ha). Tímto dojde ke změně pohledové celistvosti celé rovinaté plochy, která vytváří v kontrastu se solitérami a skupinami dubů jedinečný krajinářsko-historický fenomén. Terénní úpravy mohou tedy narušit krajinný ráz Podskalské a Poříčské louky.

8. Mohou být terénními úpravami dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny podle §70 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny?
Územní systém ekologické stability je vzájemně propojený soubor přirozených a pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální územní systém ekologické stability (§ 3 zákona č. 114/1992 Sb.).
Dotčené území je součástí nadregionálního územního systému ekologické stability prostřednictvím nadregionálních biokoridorů K 118 vodní a nivní - řeka Vltava a K 119 vodní a nivní - Soudný potok. Ochranná pásma těchto biokoridorů zaujímají pás o šířce 2 km po obou stranách jejich os. Dotčená lokalita přímo sousedí s regionálním biocentrem RBC 760 Hluboká, lokálním biocentrem Podskalská louka a s lokálním biokoridorem Poříčský potok.
Dotčený prostor je zároveň životním prostředím 27 druhů zvláště chráněných rostlin a živočichů podle § 48 zákona č. 114/1992 Sb. Zvláště chráněné rostliny jsou chráněny ve všech svých podzemních a nadzemních částech a všech vývojových stádiích, chráněn je rovněž jejich biotop. Je zakázáno tyto rostliny sbírat, trhat, vykopávat, poškozovat, ničit nebo jinak rušit ve vývoji (§ 49 zákona č. 114/1992 Sb.). Zvláště chránění živočichové jsou chráněni ve všech svých vývojových stádiích. Chráněná jsou jimi užívaná přirozená i umělá sídla a jejich biotop. Je zakázáno škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů, zejména je chytat, chovat v zajetí, rušit, zraňovat nebo usmrcovat. Není dovoleno sbírat, ničit, poškozovat či přemisťovat jejich vývojová stádia nebo jimi užívaná sídla (§ 50 zákona č. 114/1992 Sb.). Neboť terénní práce budou mít vliv na lokální odvodnění podmáčených partií luk, dojde k bezprostřednímu ohrožení populací chráněných obojživelníků. Sekundárně pak k ochuzení potravní nabídky čápa bílého.

Tab. 1: Seznam zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů podle vyhlášky MŽP ČR č. 395, které jsou svým výskytem vázány na dotčenou lokalitu a její bezprostřední okolí.

  DRUH   OCHRANA POTVRZENÍ VÝSKYTU
Bezobratlí        
  Apatura ilia batolec červený OD Hanč 1999
  Apatura iris batolec duhový OD Hanč 1999
  Bombus sp. rod čmelák OD Hanč 1999
  Calosoma inquisitor krajník hnědý OD Hanč 1999
  Carabus scheidleri střevlík OD Hanč 1999, Nedvěd 1999
  Cerrambyx cerdo tesařík obrovský SOD Bílý a Jelínek 1998, Hanč 1999
  Formica sp. rod mravenec OD Hanč 1999
  Gnorimus nobilis zdobenec SOD Hanč 1999
  Gnorimus octopunctans zdobenec OD Hanč 1999
  Lacon querceus kovařík OD Hanč 1999
  Limenitis populi bělopásek topolový OD Hanč 1999
  Lucanus cervus roháč obecný OD Hanč 1999
  Ludius ferrugineus kovařík SOD Hanč 1999
  Osmoderma eremita páchník hnědý SOD Hanč 1999
  Papilio machaon otakárek fenyklový OD Hanč 1999
  Trichius fasciatus zdobenec skvrnitý OD Hanč 1999
  Unio pictorum velevrub malířský KOD Böhm 2001
Obratlovci        
  Bufo bufo ropucha obecná OD Sedláček 1999
  Ciconia ciconia čáp bílý OD Brandl a Šebestianovi 1999
  Dendrocopos medius strakapoud prostřední OD Brandl a Šebestianovi1999
  Lanius collurio ťuhýk obecný OD Brandl a Šebestianovi 1999
  Muscicapa striata lejsek šedý OD Brandl a Šebestianovi 1999
  Oriolus oriolus žluva hajní SOD Pykal 1999, Guthová 2002
  Rana esculenta skokan zelený SOD Sedláček 1999
  Rana ridibunda skokan skřehotavý KOD Sedláček 1999
Rostliny        
  Dactylorhiza majalis prstnatec májový OD Matějková a kol. 1999
  Nymphaea alba leknín bílý SOD Popela 1999


Na Poříčské a Podskalské louce roste 68 exemplářů památných stromů (mapa č. 3). Jedná se o duby letní (Quercus robur) s obvodem v prsní výšce cca 300 – 550 cm, jejichž věk se odhaduje minimálně na 150 let. Podle § 46 zákona č. 114/1992 nutno chápat památný strom jako mimořádně významný strom, který je zakázáno poškozovat, ničit a rušit v přirozeném vývoji.

Jelikož nelze zcela vyloučit vliv terénních prací na lokální snížení množství kapilární vody v půdě a tedy také nelze vyloučit negativní vliv na růst památných stromů. Sekundárně jsou pak ohroženy populace xylofágního hmyzu, jejichž životní cyklus je svázán s těmito starými stromy.

Oba typy terénních úprav mají v zásadě lokální charakter, ale jejich rozmístnění po Podskalské a Poříčské louce se přímo i nepřímo vztahuje k prvkům územního systému ekologické stability (ÚSES), významným krajinným prvkům (VKP), památným stromům a zvláště chráněným rostlinám a živočichům. Z těchto důvodů jsou dotčeny zájmy ochrany a krajiny podle § 70 zákona č. 114/1992 Sb.

nahoru

 © 2000 Calla
Calla   |   Fráni Šrámka 35, 370 01 České Budějovice   |   tel: 384 971 930, fax: 384 971 939   |   calla(at)calla.cz