Sdružení Calla
  Dnes je 3. srpna 2020  | Hlavní stránka | Energetika | Ochrana přírody | Odpady | Ekoporadenství | Zpravodaj Ďáblík Anglická vlajka

Ochrana a funkce nadregionálního biokoridoru a břehových porostů

Ing. Vladimír Šámal, Agentura ochrany přírody a krajiny Č. Budějovice

České Budějovice leží na soutoku dvou významných toků, Vltavy a Malše. Tyto toky kromě vlastního koryta představují i nesmírně významné prvky z hlediska ekologické stability krajiny, v daném případě tzv. nadregionální biokoridory jako nejvýznamnější součást územních systémů ekologické stability. Systém ekologické stability je navzájem propojen a jeho účelem je zachovat a vytvářet podmínky pro migraci a život organismů, jejichž druhová diverzita se neustále snižuje v celosvětovém měřítku.

Vzhledem k tomu, že v minulosti byly v naší krajině v souvislosti zejména se zeměděl-skou velkovýrobou nesmyslně likvidovány přírodní prvky, rozhodující význam pro tvorbu systémů ekologické stability mají právě větší vodní toky jako tzv. "mokré" biokoridory. Střední a velké vodní toky byly totiž většinou lidskou činností dotčeny relativně nejméně a zachovaly si většinou břehové doprovodné porosty, mokřadní i suchozemská stanoviště, které koridor toku vymezují a je tak vytvořen prostor pro migraci živočichů a rostlin, a to většinou v dlouhých úsecích vodních toků, které tak představují biokoridory regionálního a nadregionálního významu.

Malše tvoří funkční nadregionální biokoridor prakticky v celé délce toku, neboť tok má nad Českými Budějovicemi až na nepodstatné výjimky přírodní charakter s kvalitními, převážně souvislými břehovými porosty. Tento biokoridor byl vymezen i v schváleném územním plánu města Č. Budějovice. Pro kontinuitu biokoridorů přestavují vždy riziková místa intravilány větších sídelních útvarů, u řeky Malše jsou to technické úpravy koryta toku a přerušení souvislé linie břehových porostů. Původní výsadba dřevin spolu s břehovým porostem v úseku Mánesův most - Malý jez je příkladem velmi citlivé úpravy vegetace v intravilánu města, v délce asi 1,5 km která kromě účelu parkové plochy velmi dobře zajišťuje kontinuitu nadregionálního biokoridoru a optimálním způsobem navazuje na přirozené doprovodné porosty toku nad Červeným Dvorem. Plošná likvidace tohoto úseku porostu v počtu řádově stovek stromů by způsobila značnou újmu na funkci nadregionálního biokoridoru.

Zákon č.114/1992 Sb. věnuje značnou pozornost jak prvkům systému ekologické stability (SES), tak vodním tokům a břehovým porostům. Vodní toky jsou zákonem taxativně vyjmenovány jako "významný krajinný prvek" (včetně břehových porostů), do kterých je možné zasahovat jen se souhlasem orgánu ochrany přírody. Zvláštní pozornost zákon věnuje ochraně prvků SES v §4, kde je uvedeno že ochrana SES je povinností všech vlastníků a uživatelů pozemků, tvořících jeho základ a jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce a stát. V současné době jsou na obnovu těchto prvků vyna-kládány nemalé finanční prostředky, účelově vázané na tzv.krajinotvorné programy. MŽP ČR.V případě záměru vytvoření bermy tedy musí proběhnout příslušná správní řízení, ve kterých kompetentní orgány budou posuzovat i případnou ekologickou újmu, jejíž vyčíslení bude povinně jedním z limitujících faktorů při posuzování celkové efektivnosti protipovodňového opatření.

Vzhledem k tomu, že součástí záměru realizace bermy může být i náhradní výsadba, chtěl bych se krátce zabývat i srovnáním charakteru současného stavu parkové úpravy a případných nových výsadeb. V současné době má koryto toku vytvořen břehový porost přirozeného charakteru s dominancí olše lepkavé, který je správcem toku průběžně udržován, nad břehem na parkové ploše se nachází liniová výsadba velmi kvalitních stromů s dominancí javoru mléče a lípy malolisté.

Vzrůst a zdravotní stav těchto stromů svědčí o velmi příznivých stanovištních podmínkách (stáří asi 45 let). Celá plocha pod i mimo stromy je zatravněna a optimálním způsobem udržována, tento stav je ideální jak z hlediska funkce biokoridoru, tak z hlediska plnění funkce parkové a vycházkové plochy na okraji obytné zástavby.

Náhradní výsadba ve dně bermy bude mít stanovištní podmínky již zcela odlišné, neboť terén bude zahlouben na úroveň štěrkových náplavů řeky a hladina spodní vody v nově vytvořené úrovni terénu se bude pohybovat v rozmezí do 50 cm, plocha bude navíc častěji periodicky zatápěna při vyšších vodních hladinách, než za současného stavu. Výběr stanovištně vhodných dřevin se pak omezuje jen na olši lepkavou a některé druhy stromových a keřových vrb, v žádném případě zde nebude možné úspěšně realizovat výsadbu dlouhověkých, na stanoviště náročnějších sadovnicky a krajinářsky hodnotných druhů dřevin jako např. lípu malolistou, javor mléč a dub letní.

Vyšší úroveň hladiny podzemní vody a přínos splavenin bude mít dále za následek i podstatnou změnu charakteru bylinné vegetace, v které se budou výrazně uplatňovat nitrofilní, vysokostébelné druhy rostlin, dobře přizpůsobené kolísání hladiny podzemní vody, jako např. lesknice rákosovitá, v žádném případě tedy nebude možné zachovat současný charakter udržované parkové plochy.

Břehové porosty mají pro plnohodnotnou funkci biokoridorů vodních toků zcela zásadní význam, neboť mají-li přirozený charakter a vysokou druhovou diverzitu, vytvářejí předpoklady pro existenci vysoké druhové diverzity na ně vázaných organismů. Funkce břehových porostů je však předmětem permanentních sporů mezi správci toků a ekology, které gradovaly zejména po katastrofálních povodních v roce 1997. I v tomto případě platí, že jakákoli extrémní pojetí řešení problému rozhodně neprospívají.

Správci toků většinou považují břehové porosty za překážku průchodu povodňových vln a běžné údržby koryta toku a dále argumentují nebezpečným zatarasením zejména mostů a zúže-ných profilů s příslušnými následky. Často si však neuvědomují, že dobře udržované břehové porosty mají na přírodních tocích i kladný význam vodohospodářský, neboť významně stabili-zují jejich břehy před nežádoucí abrazí, podle posledních poznatků v zahraničí větší plochy porostů dřevin v širokých přirozených inundacích významně zplošťují kulminaci povodňových vln. Je však samozřejmé, že špatně udržované břehové porosty s velkým výskytem stromů nestabilních, odumřelých, nebo nakloněných nad vodní tok, mohou způsobit při povodňových stavech velké problémy zejména zatarasením špatně dimenzovaných mostů nebo zúžených průtočných profilů.

Zde je nutné poukázat na oba extrémní přístupy k problematice břehových porostů, a to ortodoxně ochranářský, který dobře prováděnou běžnou údržbu porostů ztěžuje a v protikladu přístup ryze vodohospodářský, kdy jsou nesmyslně likvidovány souvislé úseky břehových porostů před rizikovými mosty a jezy bez návaznosti na řádnou a průběžnou údržbu v celé délce toku a na průběžné odstraňování překážek, vzniklých lidskou činností v průtočných profilech. Tato údržba by měla zahrnovat soustavnou a šetrnou zdravotní proře-závku porostů, odstraňování padlých stromů při zachování kontinuity břehového porostu a v exponovaných úsecích např. i vyvětvení stromů nad hladinu n-leté vody.

Závěrem příspěvku bych chtěl zdůraznit, že výše uvedená ekologická problematika musí být v daném případě chápana jako zcela rovnocenná s problematikou hydrotechnickou a není možné přijímat v tomto případě jednostranná rozhodnutí, neboť veřejný zájem ochrany obyvatelstva před povodněmi, je rovnocenný veřejnému zájmu ochrany přírodních prvků.

nahoru

 © 2000 Calla
Calla   |   Fráni Šrámka 35, 370 01 České Budějovice   |   tel: 384 971 930, 384 971 934, fax: 384 971 939   |   calla(at)calla.cz