Dutiny a hlavaté stromy
Pravidelný ořez větví a výmladků vyrůstajících z kmene nebo hlavních větví (vrškové hospodaření, ořez na hlavu, angl. pollarding) je nejen efektivním způsobem tvorby dutin, ale také jedním z nejlepších způsobů péče o stromy.
Ořezávané stromy se dožívají vyššího věku než stromy neořezávané, přičemž již v relativně mladém věku mohou hostit většinu saproxylických organismů vázaných na listnaté dřeviny. Ořez vede ke vzniku obnaženého dřeva v různém stupni rozpadu, k jeho oslunění, ke zduření ořezávaných částí kmene a k poměrně rychlé tvorbě dutin.
Vznikají tak stanoviště, jejichž nedostatek je v dnešní krajině kritický. V některých případech dokonce překvapivě rychle. Zatlučením vrbových kůlů a jejich následným pravidelným ořezáváním lze vytvořit dutiny během 20–30 let. Jinou cestou by jejich vznik trval celá staletí.
Tradice, která z krajiny téměř zmizela
V České republice se vrškové hospodaření nejčastěji dochovalo na vrbách a topolech. V západní a jižní Evropě se však dodnes místy praktikuje a intenzivně obnovuje u většiny listnatých dřevin, včetně dubů a buků.
Také u nás šlo kdysi o běžný způsob hospodaření. Stromy byly ořezávány ve výšce, kam nedosáhl dobytek. To umožňovalo na stejném místě pást zvířata a zároveň získávat palivové dřevo. Běžně se ořezávaly také stromy podél cest a vodních toků.
Protože téměř každý pravidelně ořezávaný strom vytváří dutiny, byly i bezlesé oblasti jižní Moravy nebo středních Čech v minulosti protkány liniemi stromů poskytujících útočiště mnoha druhům. Právě jejich úbytek je jedním z důvodů, proč dnes řada těchto organismů mizí.
Ořezené stromy jsou ideální stromy
Výšku ořezávaného stromu lze snadno regulovat. Strom pak méně stíní, bývá stabilnější a nehrozí, že by poškodil stavbu nebo ohrozil kolemjdoucí.
Jde o velmi vhodný způsob péče o dřeviny v blízkosti budov, komunikací, na zahradách i v parcích. Starší hlavaté stromy navíc často získávají pozoruhodné tvary, které mnohdy předčí i díla moderních sochařů.
Pomocí pravidelného ořezu tak lze současně:
- vytvářet vhodná stanoviště,
- prodlužovat život stromů,
- získávat palivové dřevo,
- a vytvářet zajímavé krajinné prvky.
Pravidelná péče je nezbytná
Ořezávané stromy vyžadují pravidelnou péči, nemusí však být příliš častá. Dutý kmen bývá křehčí a nově vzniklé výmladky nedrží tak pevně jako původní větve. Pokud je necháme přerůst, může dojít k rozlomení kmene nebo k jejich odlamování vlastní vahou.
- Rychle rostoucí měkké dřeviny (např. vrby) vyžadují ořez přibližně jednou za 5–7 let.
- Pomaleji rostoucí druhy s tvrdším dřevem obvykle postačí ořezávat jednou za 15–30 let.
V praxi často nebývá problém domluvit se s někým, kdo ořez provede výměnou za získané dřevo.
Jak vytvořit nový hlavatý nebo ořezávaný strom?
S výchovou stromu je vhodné začít v co nejnižším věku, nejlépe ve chvíli, kdy strom dosáhne požadované výšky. Většina druhů v mládí snadno obráží. Obecně platí, že čím lépe strom zmlazuje, tím starší jedince můžeme seříznout.
Obrážející větve nesmíme řezat příliš blízko kmene nebo „hlavy“, u křehčích druhů však ani příliš daleko od nich. Ořezávaní jedinci i samotná ořezaná místa musí mít dostatek světla. Konkurence jiných stromů je může snadno zahubit a i lokální zástin, například větvemi téhož stromu, snižuje pravděpodobnost, že ořezané místo obrazí. To platí i pro stínomilné dřeviny, snad s výjimkou habru.
Je třeba pečlivě zvážit, v jaké výšce řez provedeme. Výmladky chutnají býložravcům, proto je užitečné držet je mimo jejich dosah. Srnec dosáhne přibližně do výšky 1,3 m, kráva do 2 m a kůň až do 3 m. Vchod do dutiny obvykle vzniká v místě ořezu, proto je ve městech vhodnější ořezávat stromy mimo dosah kolemjdoucích.
Hůře obrážející stromy většinou obrážejí pod řezem. První řez je proto třeba vést výše, než kde chceme nechat korunu větvit. Hůře obrážející druhy, například dub nebo buk, vyžadují ponechání několika tzv. vodících větví na kmeni. Je tedy vhodné postupovat postupně – část větví ponechat a odstranit je teprve tehdy, až strom obrazí. Ponechané větve se musí navzájem vyvažovat, proto je vhodné ponechat alespoň dvě.
Stromy lze podle druhu a potřeby ořezávat každoročně nebo v intervalech přibližně 5–30 let. Mladší jedince ořezáváme častěji než staré. Starší stromy obrážejí hůře než mladé, a pokud začínáme s výchovou stromu ve vyšším věku, ponecháváme více větví.
K překlenutí mezery v kontinuitě výskytu starých stromů mohou být ořezány i stromy ve věku 100–150 let. V takovém případě však musejí nižší větve zůstat neořezány. Strom, včetně dubu nebo buku, pak většinou neobráží z kmene, ale právě z těchto ponechaných větví.
Zároveň bychom stromu neměli spolu s ořezem náhle změnit podmínky, například vyřezáním okolní vegetace. Nejprve je vhodné strom uvolnit a k ořezu přistoupit až poté, co se na novou situaci adaptuje.
Zkušenosti získané na jednom místě nemusejí platit jinde. Postup je proto vždy vhodné nejprve vyzkoušet, případně se poradit s dendrologem nebo pamětníky. Většinu stromů je nejlepší ořezávat v zimě, u některých druhů, například jasanu, může být vhodnější řez v pozdním létě.
Při výsadbách je vhodné zachovávat průhledy a nesázet nové stromy příliš blízko dosud živých starých stromů. Některé druhy, zejména jasan, mohou obrazit až druhým rokem – v takovém případě je třeba zachovat klid a strom zbytečně neodepisovat.
Veřejnosti je vhodné zásah i jeho důvody pečlivě vysvětlit.
Jak a které stromy ořezávat?
Buk
Vhodný strom, ale choulostivý. Při ořezu mladých jedinců musí zůstat několik větví zachováno, právě ty nejvíce porostou a z nich vyraší výmladky. Starší jedinci prakticky neobrážejí, ale ponechané větve rychle rostou. U starších jedinců je vhodné najednou odstranit max. 25 - 50 % koruny. Reakce bývá velmi individuální.
Bříza
Spíše nevhodný strom. Starší jedinci zřejmě obrážejí špatně, mladší dobře. Nutno vyzkoušet.
Dub
Vhodný, ale choulostivý strom. Ořez i mladých jedinců raději rozfázovat do více let (Obr. Výchovné řezy). U starých stromů postupovat velmi opatrně. Výsledky ořezu se liší místo od místa a také druh od druhu. V suchých letech a na sušších lokalitách pravděpodobnost přežití zásahu klesá.
Habr
Vhodný strom, jedinci do průměru kmene 45 cm přežijí i úplné odstranění koruny a to i v zástinu. U starších je vhodné ponechat kratší větve nebo pahýly až 2 m dlouhé. Prořezávat v zimě. Někdy dobře obrazí a po několika letech uschne, takže místně vhodný postup je třeba testovat delší dobu. Odstranění větví na jaře strom většinou nepřežije. Mohutné, dříve ořezávané habry u nás najdeme např. na sušších místech v luzích na Břeclavsku.
Hloh
Vhodný strom, obráží velmi dobře.
Jasan
Výmladky často vyrážejí nízko na kmeni, takže první řez je potřeba vést vysoko, nechat růst 4-5 let a pak znovu ořezat níže. U mladších stromů je někdy možné odstranit celou korunu, ale lepší je pracovat postupně (Obr. Výchovné řezy). Jasan obráží pozdě, může lépe reagovat na řez v pozdním létě. Někde jsou i vzrostlé stromy zcela ořezávány, ale reakce jasanu se mohou lokálně velmi lišit. Jasany se stopami ořezu u nás potkáme hlavně ve vyšších polohách.
Javor babyka
vhodný strom, obráží velice dobře, hlavně mladí jedinci, u starších nutno vyzkoušet a raději dočasně ponechat několik větví. Na jižní Moravě občas najdeme i staré "hlavaté" babyky.
Javor klen
vhodný strom, pravděpodobně ale obráží poněkud hůře, než babyka. U starších jedinců nutno vyzkoušet a raději dočasně ponechat několik větví. Mohutné kleny se stopami ořezu potkáme hlavně ve vyšších polohách.
Javor mléč
vhodný strom, přinejmenším mladí jedinci obrážejí velmi dobře. V Terezíně žijí páchníci v dutinách mladých hlavatých mléčů (ca 30 cm průměr kmene).
Jehličnany
krom tisu naše domácí druhy ořez nesnášejí.
Jilmy
Vhodný strom, naše jilmy obrážejí velmi dobře, většinou i staré stromy. Ztráty ale bývají vysoké kvůli grafióze. Prosvětlení může zvýšit aktivitu xylofágních brouků přenášejících houbu způsobující tuto chorobu, proto starší jedince raději neprořezávat. Dříve ořezávané jilmy najdeme např. v NPR Křivé jezero.
Jírovec maďal
Méně vhodný strom, má křehké dřevo, střední schopnost obrážet, např. v Roztokách u Prahy existují mohutné kmeny, které po ořezu dobře obrazily.
Lípa
Velmi vhodný strom, výborně obráží z kmene, korunu je možné kompletně ořezat, u starých jedinců stromů pro jistotu ponechat 20 - 30 cm dlouhé pahýly větví.
Morušovník
Velmi vhodný strom, běžně ořezávaný na hlavu. Podobně jako lípa.
Olše
Mladé by měly obrážet dobře, starší jedinci pravděpodobně také. Běžnější než ořez bylo u olší zřejmě pařezení, jak ukazuje podoba mnoha olší v nivách.
Ovocné dřeviny
(Prunus, Pyrus, Malus etc.) zejména mladí jedinci a divoké nebo zplanělé formy obrážejí velmi dobře. Sadaři a zahradníci mají většinou dostatek zkušeností, konzultujte s nimi.
Platan
Velmi vhodný, i starší stromy reagují dobře, ořez větví u starých jedinců raději postupný, často ořezávané platany (každé 2 - 3 roky) nakonec zřejmě začnou trpět nedostatkem spících pupenů.
Topoly
Vhodné stromy, vedle vrb snad nejčastěji ořezávané stromy u nás. Většinou obrážejí velmi dobře, zejména mladí jedinci. U starších je vhodné ponechávat část koruny.
Vrba
Zejména úzkolisté formy většinou obrážejí velmi dobře. Strom umožňující rychlou náhradu dožívajících stromů, vhodný zejména pro dutinové specialisty. Pravidelný ořez vede ke vzniku dutin už ve věku 15 - 25 let (zasazeny byly větve o průměru do 5 cm). Vrby (například vrba bílá) navíc velmi ochotně zakoření, což umožňuje usazení kůlů o průměru 10-25 cm (snad i silnějších, je třeba vyzkoušet) a tím vznik dutin dále urychlit. Velkou vrbovnu najdeme např. ve Vojkovicích nad Svratkou nebo v NPR Křivé jezero. Stromy ořezávané na hlavu většinou sloužily jako zdroj paliva, pruty pro košíkářství se získávaly v tzv. prutnících.
Ořez hlavaté vrby
Pravidla pro ořez vrb a dalších, dobře obrážejících, zejména měkkých listnáčů (lípa, babyka, jilm , morušovník atd.).
Špatně – příliš vysoko vedený řez
Je-li řez veden příliš vysoko (jsou ponechány „pahýly“ vyšší než 7 cm) dochází k neúměrnému narůstání mohutnosti a hmotnosti hlavy, a ta se potom rozlamuje vlastní vahou.
Špatně – příliš nízko vedený řez
Je-li řez veden příliš nízko (řeže se až do kmene) dochází k odstranění pupenů v oblasti větevního kroužku, vrba není schopna obrazit a následně odumírá.
Správně vedený řez
Řez je veden asi 4-7 cm od kmene, plynule, mírně šikmo v závislosti na posazení větve. Na kmeni nezůstávají dlouhé pahýly, nedochází k řezání do kmene.
Kresba a text / M. Drobílková)
Literatura / Read H (2000): Veteran Trees: A guide to good management
