Živé zahrady pro brouky
Pojem živá zahrada (nebo častěji přírodní zahrada) pronikl poměrně úspěšně do praxe, i když u nás je stále spíše raritou nebo novinkou. Nejčastější formou je úprava zahrady pro milovníky ptactva nebo motýlů. V podstatě se zvyšuje jejich různorodost a početnost tím, že se vysazují kvetoucí rostliny, volně rostoucí živé ploty nebo dřeviny s dužnatými plody. Pomístně jsou to i stálezelené dřeviny, ve kterých ptactvo nerušeně hnízdí, nebo se třeba zahrada kosí či spásá postupně, aby stále kvetla.
Podobná opatření je možné dělat i pro další hmyzí obyvatele, například brouky. Pokud se na problém podíváme více zeširoka, patří mezi taková opatření i obyčejné skládkování palivového dříví po více let (například pro vysychání dubového dřeva), ponechávání odumřelých dřevin k rozkladu nebo jejich seříznutí na pahýl, kompostování či mulčování pilinami.
Půjdeme-li více do detailu, je možné vrtat do pahýlů otvory, vkládat špalky mezi okrasné keře či stavět suché zídky. Hmyzu však prospěje i to, co se obvykle nazývá nepořádkem a co si většinou pamatujeme od našich prarodičů žijících ve venkovských usedlostech.
Jde například o hromady cihel, kamení, větví po prořezu nebo i různé přebytečné nádoby s dešťovou vodou. Taková na první pohled nevzhledná stanoviště lze zakomponovat i do dnešní moderní zahrady – stačí je pouze více uspořádat nebo z této zdánlivé nedbalosti vytvořit zajímavý a funkční prvek zahradního prostoru.
