31. 8. 2026 9:30–15:00
V Českých Budějovicích se budou řešit malé vodní nádrže v krajině. Ne všechny jsou pro přírodu přínosem
„Když jsme přemýšleli o tématu letošního semináře, problematika malých vodních nádrží se nabízela. Všichni řešíme, jak zadržet v krajině vodu, což je určitě dobře. Často ale zapomínáme na další funkce takových tůní a jezírek, k nimž patří i ochrana biologické rozmanitosti. Malé vodní nádrže mohou být přínosem i v této oblasti, musí však splňovat určité parametry a nemůžeme je hloubit, kdekoli nás napadne,“ říká jeden z organizátorů semináře Jiří Řehounek z Cally.
Jedním z cílů odborného semináře, na který se sjedou desítky zájemců z různých krajů ČR, je upozornit na rizika, která se s vytvářením nových tůní a jezírek pojí, a problémy, které řešíme u dlouhodobě existujících malých vodních ploch.
„Jedním z největších problémů malých nádrží se stalo vypouštění ryb, a to především nepůvodních druhů“ říká další organizátor semináře Vojtěch Kolář z Přírodovědecké fakulty JU a Biologického centra AV ČR. „Ryby svou přítomností negativně ovlivňují celý ekosystém. Ať už přímou predací, nebo i rytím ve dně či destrukcí vodních rostlin, které vytvářejí prostředí pro vodní hmyz nebo obojživelníky. Dochází tak k celkové degradaci vodního prostředí. Zvláště problematické jsou nepůvodní druhy jako střevlička východní, sumeček americký a sumeček černý či slunečnice pestrá.“
V loňském roce proběhl biologický průzkum tůní v Českých Budějovicích. Vědci během průzkumu objevili v jediné malé tůni na bývalém vojenském cvičišti 9 druhů ryb! Přitom ještě v roce 2019 na lokalitě vůbec žádné ryby nežily. Je proto více než pravděpodobné, že sem tyto druhy vypustili lidé. Jednalo se totiž např. o sumce velkého, koi-kapra či štiku obecnou. Zbytečné a pro ekosystém i nebezpečné může být i vysazování rostlin, včetně zahradních kultivarů leknínů.
„Po letošním létě je více než jasné, že naše krajina vysychá. Musíme si však uvědomit, že masivní výstavba rybníků, přehrad, jezů či nádrží nás před suchem a změnami klimatu nezachrání. Je třeba začít s obnovou mokřadů a změnit přístup k celé krajině, např. rušit meliorace na polích, loukách a v lesích, vytvářet remízky, zmenšovat půdní bloky nebo revitalizovat říční síť od malých potoků až po velké řeky,“ uzavírá hydrobiolog Vojtěch Kolář.
Kontakt: Jiří Řehounek (Calla) – RehounekJ@seznam.cz, 605 066 898
Vojtěch Kolář (PřF JU & BC AV ČR) – kolarvojta@jseznam.cz, 723 794 813
