Dnes je 22. dubna 2018  | Hlavní stránka | Energetika | Ochrana přírody | Odpady | Ekoporadenství | Zpravodaj Ďáblík | Atlas OZE | Summary in english language Zusammenfasung in deutscher sprache
Základní informace
 » Historie území
 » Současnost
      » Vojenský újezd Boletice
      » NATURA
      » Turistika
 » Budoucnost
 » Příroda
      » Charakteristika území
      » Živočichové
      » Rostliny
      » Biotopy
 » Výzkum
 » Památky
 » Statistické údaje
Kauzy
 » Chlum
 » Špičák
Infocentrum
 » Aktuality
 » Akce
 » Archiv
Dokumenty
 » Z médií
 » Tiskové zprávy
 » Petice
 » Ostatní
Publikace
 » Brožury
 » Skládačky
 » Studie
 » Mapy
Co můžete udělat vy?
Fotogalerie
Odkazy

vyhledávání


Živočichové

Živočichové

Fauna bezobratlých živočichů nebyla dosud studována příliš intenzivně. Lze tedy očekávat, že další výzkum přinese ještě mnohá překvapení. Předmětem ochrany Evropsky významné lokality Boletice jsou 4 druhy:

  1. Střevlík Ménetriesův (Carabus menetriesii), vyskytující se v ČR pouze na rašeliništích a rašelinných loukách na Šumavě a v Krušných horách, v Boleticích žije v oblasti rybníka Olšina a na rašeliništích v povodí Puchéřského potoka.
  2. Na vlhkých loukách, kde roste krvavec toten, žijí modrásek bahenní (Maculinea nausithous) a modrásek očkovaný (Maculinea telejus). Housenky, vylíhlé z vajíček nakladených do hlávek totenu, se zprvu živí semeníky, poté vypadávají na zem a svůj vývoj dokončují v hnízdech mravenců. Každý druh modráska je vázán na odlišný druh mravence.
  3. Perlorodka říční (Margaritifera margaritifera) je dlouhověký mlž, dožívající se až 140 let. Obývá chladné, čisté a málo úživné (oligotrofní) vody potoků a menších řek ve vyšších polohách, pramenící na geologickém podloží s nízkým obsahem vápníku. Velké narušení většiny oligotrofních povodí je hlavní příčinou, proč perlorodka rychle vymírá v celé střední Evropě. Boletický vojenský újezd patří k těm výjimečným územím, kde pramenné oblasti nebyly postiženy intenzivním hospodařením.
  4. Z ryb je nevýznamnějším druhem vranka obecná (Cottus gobio), která se stala také předmětem ochrany Evropsky významné lokality Boletice. Přítomnost této 15 cm dlouhé rybky potvrzuje čistotu zdejších vodních toků.

Běžnými žábami v celém území jsou ropucha obecná (Bufo bufo) a skokan hnědý (Rana temporaria). V zatopených okopech, jámách po granátech, prohlubních a vyjetých kolejích na cestách na výcvikových plochách nalezneme ve velkém počtu čolka horského (Triturus alpestris).

Charakteristickými plazy jsou hojná ještěrka živorodá (Lacerta vivipara) a zmije obecná (Vipera berus), kterou často zastihneme na výcvikových plochách, kamenných snosech a troskách domů.

V boletické ptačí oblasti byl dosud v hnízdním období prokázán výskyt 136 druhů ptáků. Z tohoto počtu patří 53 mezi zvláště chráněné, 66 mezi navržené do Červeného seznamu ptáků ČR, 40 mezi zájmové druhy evropské ochrany přírody a 28 mezi druhy přílohy I směrnice ES o ochraně volně žijících ptáků.

Hlavním předmětem ochrany se v ptačí oblasti stali chřástal polní (Crex crex), datlík tříprstý (Picoides tridactylus), jeřábek lesní (Bonasa bonasia), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum) a skřivan lesní (Lullula arborea). Převážně se jedná o lesní druhy ptáků, pouze chřástal polní je vázán na bezlesé části území.

Z dalších ohrožených druhů ptáků, chráněných českou i evropskou legislativou, lze jmenovat tetřívka obecného, bekasinu otavní, puštíka bělavého, sýce rousného, krutihlava obecného, datla černého, kosa horského, pěnici vlašskou a ořešníka kropenatého. Pro výskyt těchto druhů patří Boletice mezi nejdůležitější území v ČR.

Ptačí oblast Boletice je pozoruhodná mimořádným výskytem druhů s výrazně odlišnými ekologickými nároky. Nedaleko od sebe se vyskytují např. druhy smrkových lesů a nejvyšších horských poloh a teplomilné druhy otevřené hospodářské krajiny. Příklady mohou být datlík tříprstý, sýc rousný a kos horský na jedné straně a bramborníček černohlavý a pěnice vlašská na straně druhé.

Zajímavostí je i maximální výškový výskyt některých druhů v rámci České republiky, např. krutihlava obecného a pěnice vlašské v nadmořské výšce 1050 m, přičemž nejvyšší známé výskyty druhu v jiných částech České republiky se pohybují kolem 650 m.

Ze savců je asi nejvýznamnějším druhem rys ostrovid (Lynx lynx), který je také předmětem ochrany Evropsky významné lokality Boletice. Jeho opětovný návrat po více než 100 letech souvisí s obnovením šumavské populace. V Bavorském lese proběhlo vypouštění rysů v 70. letech, na české straně Šumavy pak v 80. letech minulého století.

nahoru
 © 2000 Calla  
Calla   |   Fráni Šrámka 35, 370 01 České Budějovice   |   tel: 384 971 934, fax: 387 310 166   |   calla(at)calla.cz