Tisková zpráva Platformy proti hlubinnému úložišti ze dne 30. ledna 2019

Postup při výběru lokalit je selháním státní správy

Obce a spolky nemají důvěru v poctivý výběr lokalit pro úložiště

Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) a Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) by měly zanedlouho oznámit, které z dnešních devíti lokalit mají pokračovat v cestě, na jejímž konci má být vybudování hlubinného úložiště pro vysoceradioaktivní odpady. Stavby, která výrazným způsobem prakticky již navždy zasáhne do života vybraných měst a obcí. Navzdory tomu je ohlášený výběr naprostým selháním státní správy, která neumí a nechce jednat se samosprávami i obyvateli těchto měst a obcí poctivě, otevřeně, bez manipulací a podle předem zveřejněných pravidel. Nedojde-li k zásadní změně, bude zbytečný konflikt pokračovat i nadále.

Obce a spolky sdružené v Platformě proti hlubinnému úložišti již v prosinci požádali ministryni průmyslu a obchodu Martu Novákovou, aby z těchto důvodů odvolala z funkce ředitele Správy úložišť radioaktivních odpadů Jiřího Slováka [1]. Rovněž Senátní Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí na svém jednání 12. prosince velmi kriticky zhodnotil proces výběru lokalit a vyzval vládu, aby zvážila „smysluplnost a efektivitu pokračování  geologických průzkumů v současné situaci odporu obcí“. I podle něj „předpokladem přípravy úložiště je partnerství s dotčenými obcemi“ [2]. 
Hlavními výhrady, které k výběru lokalit má Platforma proti hlubinnému úložišti:

• Proběhl zcela netransparentně za zavřenými dveřmi a před starosty byly utajeny i všechny slibované  zprávy s výsledky geologických prací, studie proveditelnosti úložiště či posouzení vlivů na životní prostředí týkající se jejich lokalit. Dokonce i zprávy s výsledky výzkumů veřejného mínění v lokalitách, které si SÚRAO nechalo zpracovat v loňském roce a slíbilo je starostům, nebyly nakonec zveřejněny. Vůbec nebyla umožněna oponentura výběru nezávislými odborníky, ve které by obce měly důvěru.
• Výběr je zbytečně uspěchaný, provedený převážně na archivních datech, nezohlednil nakonec ani výsledky geofyzikálních prací, které skončí až v letošním roce a které by mohly zasáhnout do pořadí. Srovnávají se navíc lokality s rozdílnou úrovní znalostí o geologickém prostředí v důsledku dodatečně přidaných lokalit u jaderných elektráren.
• Přes veškeré sliby a vládou daný termín nepřipravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu zákon, který zajistí rovnoprávnější postavení obcí vůči státu při rozhodování o nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem a tedy možnost účinněji hájit jejich oprávněné zájmy při výběru lokality pro hlubinné úložiště [3].
• SÚRAO i MPO se vyhýbají širší společenské debatě o možnostech, jak naložit s vyhořelým jaderným palivem, protože zprovoznění hlubinného úložiště v roce 2065 nemusí být jediným řešením.   Taková veřejná diskuse a zhodnocení různých variant řešení tu zcela zásadně chybí a vyhnula se mu i příprava vládní Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem [4]. 

Martin Schenk, mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti řekl: „Postup výběru lokalit považujeme za zcela neprůhledný a nevěrohodný, plný porušených slibů Správy úložišť. Ani pro nyní vyřazené lokality to tak neznamená, že si mohou nadobro oddechnout, stát může zase otočit.  Jsme proto rádi, že obce a spolky sdružené v Platformě se jasně vyjadřují pro pokračující spolupráci i po zmenšení počtu bezprostředně ohrožených lokalit.  Usilujeme o společný cíl – otevřené hledání řešení co s jaderným odpadem, při němž budou mít obce možnost hájit své oprávněné zájmy.“

Platforma proti hlubinnému úložišti sdružuje 46 členů (32 obcí a měst a 14 spolků) za účelem prosazování takového způsobu hledání řešení problému vyhořelého jaderného paliva a radioaktivních odpadů, který bude otevřený, průhledný a v němž obce a veřejnost budou mít zákony dostatečně garantované možnosti hájit své oprávněné zájmy. www.platformaprotiulozisti.cz