Náhradní výsadba
Při povolování kácení úřady běžně ukládají povinnost tzv. náhradní výsadby. Mělo by se stát obvyklou praxí, že pro tuto výsadbu jsou preferovány geograficky a stanovištně původní druhy dřevin. Bezesporu to platí zejména ve volné krajině, v okolí zvláště chráněných území nebo na místech výskytu chráněných a vzácných druhů hmyzu, které jsou vázány na staré stromy. Pochopitelně je důležité brát ohledy také na jiná hlediska, např. na koncepci zámeckých parků.
Jako neobyčejně důležité se jeví vysazování dalších generací živných dřevin pro řadu druhů stromových brouků, např. tesaříka obrovského (Cerambyx cerdo) nebo páchníka hnědého (Osmoderma barnabita). Pro jejich zachování v krajině nestačí chránit pouze stromy, v nichž se aktuálně vyvíjejí. Musíme zajistit, aby dorůstaly další generace stromů, v nichž najdou vhodné podmínky v příštích letech a desetiletích. S ohledem na to musíme dbát na dosazování vhodných druhů dřevin na lokalitách s výskytem těchto druhů, k čemuž institut náhradních výsadeb nabízí ideální příležitost.
Pokud ponecháme v aleji nebo zámeckém parku pouze nejstarší (tedy biologicky nejcennější) stromy, ve kterých v danou chvíli žije největší množství vzácných druhů, odsoudíme tím celé společenstvo xylofágních nebo saproxylických brouků k vyhynutí. Vykácením mladších stromů totiž přijde o možnost přesunout se v dalších letech do perspektivních stromů. Pokud bylo dosazování na nějaké lokalitě zanedbáno, zbývá ještě možnost ořezávání nově vysazených stromů "na hlavu". V nich se totiž dutiny vytvářejí rychleji. Další možností je také aktivní tvorba dutin.
Podstatná přitom není kvantita, ale kvalita vysazených stromů. Není tedy nezbytně nutné vysazovat dvojnásobek či pětinásobek pokácených stromů (ačkoli to nemusí být na škodu). Důležitá je i vzájemná poloha vysázených stromů. Tak třeba v místech, kde se vyskytuje tesařík obrovský (ale i další vzácní brouci) je velmi důležité sázet solitérní dřeviny. Velká většina zmíněných druhů brouků totiž preferuje dřeviny dobře osluněné. Proto jim více vyhovuje parková krajina na Hlubocku či v Lednicko – valtickém areálu nebo stromořadí na rybničních hrázích Třeboňska, než husté zapojené remízky či lesní porosty.
Druhy hmyzu vázané na staré stromy obsazují mladé výsadby nepříliš často. Výjimkou může být krasec lipový (Lamprodilla rutilans), který může obsadit i relativně mladé lípy, zejména pokud jsou stresovány také nějakým dalším faktorem.
