Stojící mrtvé stromy
Především na odlehlejších místech je vhodné ponechávat mrtvé stromy ve stojícím stavu. Jejich význam spočívá především v tom, že se rozkládají pomaleji než stromy ležící a po delší dobu poskytují specifická stanoviště, která v dnešní krajině řadě ohrožených druhů chybějí.
Pokud stojící mrtvý strom představuje bezpečnostní riziko, je vhodné nejprve zvážit alternativy k úplnému odstranění. Často postačí odstranění nebezpečných větví nebo seříznutí stromu na vysoký pařez či torzo.
Takto vzniklé torzo může nadále plnit významnou ekologickou funkci a zároveň jej lze vhodně začlenit do okolního prostředí. Může být například využito jako základ pro dřevořezbu, součást mobiliáře nebo jiný krajinářský prvek.
Jestliže je pokácení nevyhnutelné, lze u ochranářsky významných stromů zvážit jejich využití formou broukoviště (loggeru) nebo alespoň ponechání kmene na místě k přirozenému rozkladu (viz rubrika Ležící mrtvé dřevo).
I pokácený kmen ponechaný v krajině má z hlediska ochrany přírody výrazně vyšší hodnotu než strom rozřezaný na otop. Poskytuje totiž životní prostor celé řadě organismů po mnoho dalších let a přispívá k zachování biologické rozmanitosti krajiny.
