Stromy
a hmyz

Úvod

Tyto stránky si kladou za cíl vytvořit servis pro obecní úředníky, kteří rozhodují o kácení stromů a péči o zeleň obecně. V rubrice Biotopy naleznou zájemci fotografie stromů a jejich částí, které jsou důležité pro vývin ohrožených druhů. Právě takovým stromům je třeba věnovat prvořadou pozornost v řízeních o kácení dřevin rostoucích mimo les. Pokud si příslušný pracovník není jist, je vždy lepší k takovému stromu přizvat na místní šetření odborníka - entomologa (např. z regionálního muzea nebo z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR). Teprve po konzultaci s ním (a také s dendrologem, je-li to potřebné) je vhodné zvolit nejlepší variantu, která neohrozí bezpečnost občanů ani zdárný vývin larev ohrožených brouků uvnitř stromu.

Důležitou problematikou v kompetenci obecních úřadů je také ukládání tzv. náhradní výsadby, která má sloužit jako kompenzace za pokácené či padlé stromy. S ohledem na ochranu ohroženého hmyzu je třeba dávat přednost geograficky a stanovištně původním druhům, a to zejména v okrajových částech sídel a volné krajině a naopak vyloučit z náhradních výsadeb zejména druhy invazní (rychle se šířící nepůvodní dřeviny). V městských parcích a arboretech jsou pochopitelně pro skladbu dřevin rozhodující i jiná hlediska.

Obecní a městské úřady se mohou do ochrany dřevních druhů hmyzu zapojit i aktivně, protože mají širší možnosti získávání potřebných finančních prostředků. V Lysé nad Labem zřídili v zámeckém parku "broukoviště" (tzv. loggery). Stromová torza a vysoké pařezy lze v městské zeleni ponechávat, dokonce často i kreativně zapojovat do života města (sochy, prolézačky, lavičky apod.). Více informací najdete v rubrice Příklady dobré praxe.

Důležitá může být také úloha úřadů v osvětě občanů. Vhodně umístěné informační tabule (např. u ponechaných torz či padlých kmenů, u obecních "broukovišť" apod.) mohou obsahovat vysvětlení použitého způsobu ochrany, který nemusí být laikovi na první pohled zřejmý.

Těchto řízení se může účastnit jakékoli občanské sdružení, které se zabývá ochranou přírody. V řadě případů vede přítomnost občanského sdružení při projednávání kácení ke shodě na kompromisním řešení. Z pozice účastníka řízení může občanské sdružení záměr připomínkovat na všech úrovních rozhodovacího procesu, navrhovat přizvání odborníků na místní šetření a samozřejmě se také odvolat proti konečnému rozhodnutí.

Pestrá paleta možností se pro občanská sdružení otevírá v praktické ochraně starých stromů a na ně vázaného hmyzu. Mohou pečovat o lokality s výskytem těchto druhů, dokonce je mohou i aktivně vytvářet, např. cíleným ořezem stromů "na hlavu". Z Velké Británie k nám pronikají tzv. "broukoviště (v anglickém originále "loggery"), která často na Ostrovech vytvářejí právě nevládní organizace.

Nevládní organizace mohou hrát důležitou roli i při mapování výskytu druhů vázaných na staré stromy, ať už se jedná o celostátní mapování nebo inventarizační průzkumy na konkrétních lokalitách.

Nezastupitelnou roli hrají nevládní organizace také ve vzdělávání, výchově a osvětě veřejnosti. Jakékoli opatření na ochranu ohroženého druhu se totiž prosazuje mnohem jednodušeji, pokud má veřejnou podporu. Vydávání informačních materiálů, realizace ekovýchovných programů pro děti i dospělé nebo vytvoření informačních tabulí, to je jen několik příkladů z mnoha.

Od pasivního ponechávání můžeme přejít i k aktivní ochraně. Jednou z možností je pravidelné ořezávání stromů "na hlavu". A zdaleka se to netýká jen tzv. hlavatých vrb, které zvěčnil Josef Lada na řadě svých oblíbených obrázků. Kromě ochrany vzácných brouků, kterým stříhání vytvoří ve stromě brzy vhodné dutiny, tak vlastně přispíváme i k zachování typického rázu české krajiny. I na zahradě si můžeme vytvořit "broukoviště", tzv. loggery.

Každý strom je biotopem pro nejrůznější organismy a, pokud má být pokácen, musíme pečlivě zvážit případné povolení takového drastického zásahu. Rozhodovacích procesů o kácení se mohou jednotlivci efektivněji účastnit především tehdy, když založí občanské sdružení. Pokud však máte dojem, že někdo kácí stromy nelegálně, bez všech potřebných povolení, obraťte se okamžitě na policii nebo na příslušný oblastní inspektorát České inspekce životního prostředí (ČIŽP). K pravomocím inspekce patří i úplný zákaz činnosti, která porušuje české zákony v ochraně životního prostředí.

O ohrožených druzích toho potřebujeme vědět co nejvíce. A k jejich poznání může přispět i naprostý laik. Jednou z možností je např. mapování výskytu některých brouků vázaných na staré stromy. Údaje lze jednoduše zadávat např. na serveru www.biolib.cz.

Když se rozhoduje o kácení starého stromu, řeší se často ochrana brouků příliš pozdě. Experti by si neměli nechávat svoje data jen pro sebe. Mohou úřady nebo občanská sdružení předem na výskyt ohrožených druhů upozornit. Mohou také navrhnout s předstihem vhodnou péči o lokality jejich výskytu, např. s ohledem na dlouhodobé plánování městské zeleně, náhradní výsadbu apod. I osvícenější úřady totiž často řeší pouze ochranu hmyzu v dožívajících stromech, protože nemají čas ani odborné znalosti na plánování dlouhodobé péče o populace chráněných druhů na svém území.