Kompetence úřadů
V souvislosti s ochranou hmyzu je nutné zmínit, že legislativa se ochranou hmyzu jako celku zabývá jen velmi omezeně. Ochrana je zaměřena především na zvláště chráněné druhy. Pokud konkrétní druh není uveden mezi zvláště chráněnými druhy ve vyhlášce č. 395/1992 Sb., je jeho právní ochrana minimální, a to i tehdy, je-li zařazen do Červeného seznamu ohrožených druhů. Pro příslušné správní orgány jsou totiž právně závazné pouze právní předpisy, zejména zákony, vyhlášky, evropské směrnice a nařízení. Pokud tedy například obecní úřad při rozhodování o kácení dřevin zohlední výskyt krasce lipového, který je uveden pouze v Červeném seznamu, nikoliv ve vyhlášce č. 395/1992 Sb., jde pouze o projev dobré správní praxe a vůle správního orgánu, nikoliv o zákonnou povinnost.

Orgánem ochrany přírody příslušným k rozhodování o omezení nebo zákazu rušivé činnosti vůči zvláště nechráněným druhům podle § 5 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. je obecní úřad obce s rozšířenou působností. Tento orgán rovněž rozhoduje o zajištění nebo použití prostředků k zabránění zraňování či úhynu živočichů nebo poškozování jejich biotopů podle § 5 odst. 3 téhož zákona, pokud se nejedná o zvláště chráněné druhy. Dále rozhoduje o možnostech a podmínkách uvedení do původního stavu podle § 86 odst. 1, ukládá provedení přiměřených náhradních opatření podle § 86 odst. 2 a ukládá pokuty za přestupky podle § 87 a za správní delikty podle § 88 zákona.
Krajské úřady povolují výjimky ze zákazu poškozovat evropsky významné lokality a sporné lokality podle § 45b odst. 1 zákona. Současně zajišťují péči o evropsky významné lokality (EVL), označují je a vydávají závazná stanoviska k zásahům, které by mohly vést k jejich poškození nebo narušení obnovy předmětů ochrany podle § 45c odst. 2 zákona. Na svém území rovněž vydávají stanoviska podle § 4 odst. 2 zákona.
Dále rozhodují o omezení nebo zákazu rušivé činnosti podle § 5 odst. 1 zákona, jedná-li se o zvláště chráněné druhy. Rozhodnutím ukládají zajištění nebo použití prostředků k zabránění zraňování či úhynu živočichů nebo ničení jejich biotopů podle § 5 odst. 3 zákona, pokud jde o zvláště chráněné druhy. Kromě toho uzavírají dohody podle § 49 odst. 4, vydávají předchozí stanoviska k nezbytným zásahům do přirozeného vývoje ohrožených druhů živočichů podle § 50 odst. 3, spolupracují s Ministerstvem životního prostředí při přípravě záchranných programů zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů podle § 52, povolují výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů podle § 56, uzavírají dohody podle § 56 odst. 5 a vydávají předchozí souhlasy k činnostem stanoveným v bližších ochranných podmínkách zvláště chráněných druhů podle § 57 zákona.

Ústředním orgánem státní správy ochrany přírody je Ministerstvo životního prostředí. Ve vztahu k ochraně hmyzu vykonává zejména vrchní státní dozor v ochraně přírody a krajiny. Současně zajišťuje plnění závazků České republiky vůči Evropské unii v oblasti soustavy Natura 2000, zejména podává Evropské komisi zprávy a informace týkající se této soustavy, oznamuje lokality, které nebyly zařazeny do evropského seznamu podle § 45a odst. 4 zákona, a vyhlašuje sporné lokality podle § 45b odst. 2 zákona.
Ministerstvo dále zajišťuje zpracování souhrnů doporučených opatření pro evropsky významné lokality, předává je do ústředního seznamu a zveřejňuje je prostřednictvím internetu. Podává žádosti o stanovisko Evropské komise podle § 45i odst. 10 zákona a ve spolupráci s ostatními orgány ochrany přírody, vlastníky a nájemci pozemků, spolky a dalšími odbornými subjekty zajišťuje a schvaluje záchranné programy podle § 52 zákona.
Současně stanoví seznam typů evropských stanovišť, prioritních typů evropských stanovišť, evropsky významných druhů a prioritních evropsky významných druhů vyskytujících se na území České republiky. Rovněž stanoví seznam a stupeň ohrožení zvláště chráněných druhů podle § 48 zákona, vymezuje místa jejich přirozeného výskytu a stanoví bližší podmínky jejich ochrany.
