Společná tisková zpráva Heinrich-Böll-Stiftung Praha a ekologických organizací Calla a Hnutí DUHA ze dne 24. října 2023

Sázka na modulární jaderné reaktory je velmi riskantní, říká studie profesora Stephena Thomase

Dosavadní zkušenosti s vývojem malých modulárních reaktorů (Small Modular Reactors - SMR) nenasvědčují tomu, že by v blízké době mohl být některý uvažovaný model uvedený na trh. Počítat s nimi nyní v budoucí energetické bilanci Česka je proto dosti riskantní. Vyplývá to ze studie profesora Stephena Thomase s názvem Perspektivy malých modulárních reaktorů v České republice, kterou dnes zveřejnila pražská kancelář Heinrich-Böll-Stiftung ve spolupráci s Callou a Hnutím DUHA.

“Deklarované výhody malých modulárních reaktorů, tedy nižší náklady, rychlejší výstavba, omezené množství jaderného odpadu a zlepšená bezpečnost, jsou v lepším případě neprokázané, v horším nepravdivé. Žádná objednávka malého modulárního reaktoru zatím není na stole a bude trvat nejméně čtyři až pět let, než se některý z vyvíjených typů dostane do fáze, kdy jej bude možné objednat. Bylo by velmi riskantní počítat s touto technologií jako s důležitou součástí náhrady fosilních zdrojů,“ uvedl autor studie Stephen Thomas.

Stephen Thomas, který je emeritním profesorem energetické politiky na londýnské University of Greenwich, posuzuje aktuální stav nejpokročilejších typů SMR z pohledu licencování jadernými dozory a zájmu případných investorů. Zabývá se vyvíjenými sedmi typy, o jejichž využití uvažuje firma ČEZ pro nasazení v ČR. Jde o GE-Hitachi BWRX-300, NuScale SMR, Holtec SMR-160, Rolls Royce SMR, Framatome Nuward, Westinghouse AP300 a KAERI SMART.

Ani u jednoho z těchto projektů nelze očekávat výstavbu prototypu nebo uvedení na trh v nejbližších letech. Nejenže dosud nebyla zadána žádná komerční zakázka na výstavbu, ale diskutované reaktory neprošly komplexním posouzením bezpečnosti u zkušeného a nezávislého regulačního orgánu.

Vedle problémů spojených s vývojem a povolovacími procesy studie identifikuje jako významnou překážku financování modulárního reaktoru. Potenciální investoři budou v řadě případů požadovat provozní výsledky, které může poskytnout jen funkční prototyp. Jeho výstavba ovšem nemůže těžit z předpokládaného snížení ceny v důsledku sériové výroby jednotlivých modulů. Cena vztažená na jednotku výkonu pak bude u prototypu vyšší než v případě velkých a drahých reaktorů třetí generace. Výstavba tak bude s velkou pravděpodobností závislá na veřejných dotacích.

Pro české čtenáře byla studie doplněna speciální kapitolou o aktuálním vývoji v České republice. “Mnozí v Česku by si měli sundat růžové brýle. Technologická připravenost malých modulárních reaktorů není na takové úrovni, aby bylo jasné, zda a které z mnoha vyvíjených typů se prosadí a jestli vůbec budou ekonomicky přijatelné pro investory a samozřejmě jestli je z hlediska bezpečnosti akceptují budoucí sousedé,“ říká autor kapitoly Edvard Sequens, energetický konzultant v Calla. Představuje také koncepty modulárních reaktorů, které jsou vyvíjeny v tuzemsku, s jejichž reálným využitím v tuzemské energetice však investoři nepočítají.

“Malé modulární reaktory se často prezentují jako nízkoemisní alternativa fosilních zdrojů energie. Zatím se jich ale staví jen několik na světě, skoro všechny v Číně nebo Rusku, a je velmi nejisté, zda budou vůbec někdy komerčně využitelné. Je čas tyto skutečnosti vzít v úvahu a vést debatu o tom, zda raději neinvestovat do mnohem levnějších a bezpečnějších obnovitelných zdrojů. Dosud nevyužitý potenciál pro jejich rozvoj v Česku je stále obrovský,“ shrnuje Adéla Jurečková, ředitelka pražské kanceláře Heinrich-Böll-Stiftung.

Při představení studie o malých modulárních reaktorech přiblížíl Martin Bursík, expert Komory obnovitelných zdrojů energie, scénář rozvoje obnovitelných zdrojů v ČR do roku 2030 podle Komory OZE a jeho srovnání s čerstvě schváleným Národním klimaticko-energetickým plánem ČR. „Rozvoj všech typů obnovitelných zdrojů energie je sázka na jistotu. Výroba elektřiny ve slunečních a větrných elektrárnách je nejlevnější dostupnou technologií na trhu. V roce 2030 můžeme v ČR vyrábět více než 36 % elektřiny i tepla z obnovitelných zdrojů. A navíc decentrální výroba a spotřeba energie přispívá k zapojení aktivních zákazníků do nové podoby trhu s elektřinou. Obnovitelné zdroje energie a jaderné technologie si nekonkurují protože cyklus výstavby a uvedení do provozu jaderných zdrojů významně překračuje horizont r. 2030.“, řekl Martin Bursík, prezident Evropské federace obnovitelných zdrojů energie (EREF) a poradce Komory OZE.

Studie je k dispozici ke stažení na cz.boell.org/male-modularni-reaktory.

Kontakty:

Klára Pleskačová, koordinátorka programu Ekologie, Heinrich-Böll-Stiftung Praha,
tel.: 601 394 352, e-mail: klara.pleskacova@cz.boell.org

Edvard Sequens, energetický konzultant v Calla - Sdružení pro záchranu prostředí,
tel.: 602 282 399, e-mail: edvard.sequens@calla.cz

Karel Polanecký, Hnutí DUHA, tel.: 775 778 202, e-mail: karel.polanecky@hnutiduha.cz